Hlavní obsah

Erdogan popírá principy ekonomiky. Inflace může vést až k výjimečnému stavu

Foto: Profimedia.cz

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na tiskové konferenci 10. prosince 2021.

Reklama

15. 12. 2021 17:10

Jen od září propadla hodnota turecké liry o polovinu. Inflace naopak překročila hranici 20 procent. Zvyšující se ceny dopadají především na obyčejné Turky, kteří se obávají chudoby a dalších ekonomických rizik.

Článek

Turecká lira zaznamenala v pondělí rekordní propad. V dopoledních hodinách odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Dolar se tak poprvé prodával za více než 14 lir. Centrální banka později oznámila, že začala intervenovat na obranu měny.

Za poslední rok tak hodnota turecké měny klesla asi o polovinu a jen od letošního září činí propad asi 40 procent. Pokles kurzu vyvolal ještě silnější vlnu inflace, a to v zemi, která je velkou rozvíjející se ekonomikou závislou především na dovozu.

Ústava dává vládě možnost vyhlásit výjimečný stav

Pád se opakovaně snaží brzdit turecká centrální banka, která od konce listopadu intervenovala už několikrát. Až do uplynulého pátku tak lira setrvala pod hranicí 14 lir za dolar. Pondělní intervence byla za poslední dva týdny už čtvrtá.

Akademik İzzet Özgenç tvrdí, že Turecko bude muset kvůli aktuální ekonomické situaci vyhlásit nouzový stav. „Jako společnost bychom měli být připraveni na výjimečný stav. Ten by mohl být vyhlášen v důsledku těžké ekonomické krize, která se zdá nevyhnutelná,“ tweetoval v pondělí. Odkazoval tak na článek turecké ústavy, která definuje podmínky, kdy vláda může na dobu šesti měsíců vyhlásit stav nouze mimo jiné i kvůli ekonomické krizi. V postu také zmínil „ohal“, zkratku odkazující na výjimečný stav, která se následně začala šířit na Twitteru, informuje turecký server Duvar.

Možnost vyhlášení výjimečného stavu v reakci odmítla šéfka opoziční Dobré strany Meral Akşenerová s tím, že by takový krok vedl ke státnímu bankrotu. „Toho se ani neopovažujte,“ vzkázala prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi, jenž je za vládní zásahy do ekonomiky odpovědný.

Za propadem kurzu turecké měny jsou totiž podle analytiků právě obavy z prezidentových zásahů do chodu centrální banky.

Erdogan nízké úrokové sazby prosazuje i přesto, že podle současné ekonomické teorie dál pohánějí vysokou inflaci v Turecku. Běžný postup je přitom jiný. Centrální banky v jiných zemích při vysoké inflaci sazby naopak zvyšují. Aktuálně se inflace v Turecku pohybuje okolo 20 procent.

To, že na nižších úrocích trvá, Erdogan zopakoval v poslední době několikrát. Vysoké úrokové sazby podle něj způsobují inflaci a označuje je za nepřítele vysokých nákladů na úvěry. Na začátku prosince v rozhovoru pro státní televizi TRT slíbil, že až do voleb v roce 2023 úroky setrvají nízké.

Odejít tak museli ti zástupci centrální banky, kteří se vůči jeho politice snažili klást odpor. Od července 2019 vyměnil guvernéry centrální banky třikrát. Odpovědnost za propad liry nepřipouští. „Odmítám politiku, která uvrhne naše lidi do nezaměstnanosti, chudoby a nechá je hladovět,“ řekl a dodal, že je Turecko ve „válce za ekonomickou nezávislost“, píše server Euronews.

Kromě snižování sazeb Erdogan usiluje především o prosazení nového ekonomického plánu, který upřednostňuje růst, výrobu a export. Agentura Reuters prezidentovy plány označila za riskantní, široce je ale kritizují také ekonomové a opoziční politici.

Kriticky se k politice vlády vyjádřil například poslanec Kerim Rota zodpovědný za ekonomickou agendu z pravicové strany Budoucnost. Uvádí, že lira čelí nejhorší devalvaci od roku 1994 a druhé nejhorší za uplynulých 40 let. „Pokud na konci měsíce dosáhne (lira) hodnoty 14,25 za dolar, bude to dosud nejvíce. Teď je to mimo kontrolu, to je jasně vidět,“ řekl tureckým médiím.

Tisíce lidí se rozhodly vyjádřit nevoli v ulicích Istanbulu minulou neděli. Na růst chudoby upozorňují i tamní odbory, které apelují na zvýšení minimální mzdy. Právě rostoucí inflace dopadá především na obyčejné Turky. Jen v listopadu vzrostla inflace spotřebitelských cen v zemi na 21,3 procenta. Prudké oslabení kurzu měny se tak stalo citelným zásahem do rodinných i firemních rozpočtů a znamená, že bude docházet k omezování plánů výdajů a investic.

Prognózy Turecka zhoršují i světové ratingové agentury. Agentura S&P v pátek večer potvrdila hlavní úvěrový rating Turecka na stupni B+, výhled ale zhoršila na negativní. Zdůvodnila to nejasným vývojem měnové politiky a sílícím externím rizikem. Nově se přidala ratingová agentura Fitch, která varovala, že by mohla snížit rating 13 tureckých bank.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované