Hlavní obsah

Erdogan v roli mírotvůrce zvyšuje svůj vliv

Foto: Murat Kula / Anadolu Agency, Profimedia.cz

Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin.

Reklama

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan umně balancuje mezi válčícími stranami. Přijatelný zůstává pro Rusko, s nímž má komplikovaný vztah, i pro Ukrajinu.

Článek

Před čtvrteční schůzkou ruského vůdce Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem se spekulovalo o tom, že Erdogan přijde s oficiální nabídkou na zprostředkování mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. To se ale podle všeho nestalo, i když se před schůzkou mluvilo o tom, že Turci mají chystat ukrajinsko-ruské jednání na 25. listopadu.

Erdogan na jednání v Astaně v Kazachstánu jen nabídl prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí. „Jsme plně odhodláni posilovat a prodloužit istanbulskou dohodu a přepravovat ruské obilí a hnojiva do potřebných zemí přes Turecko,“ řekl Erdogan podle agentury RIA Novosti.

Nikdy neříkej nikdy

Jak se na prodloužení dohody dívá Putin, není jasné. Dohoda, která byla diplomatickým vítězstvím Turecka, Kyjevu umožnila vyvážet obilí navzdory ruské námořní blokádě a zároveň zabránila kritickému nedostatku potravin v zemích Blízkého východu a Afriky. Erdogan také Rusku nabídl, že mu pomůže přes své území vyvážet potraviny a hnojiva do chudých států.

Pokud by ale Erdogan chtěl hostit mírová jednání, musel by přesvědčit účastníky obou stran - Ukrajina čelící ruské agresi totiž už dala najevo, že s Putinovým režimem jednat nebude a že si počká až na jeho nástupce. Když se na to na tiskové konferenci novináři zeptali poradce Kremlu Jurije Ušakova, odpověděl stručně: „Nikdy neříkej nikdy.“

Ruské cíle

Putinovské Rusko po sérii neúspěchů při své agresi vůči Ukrajině znovu sáhlo k masivnímu útoku proti civilní infrastruktuře. Rakety zasáhly nejméně 11 důležitých objektů.

Kromě kreditu za zprostředkování dohody o obilí bodovala turecká diplomacie i díky podílu na výměně vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem. Díky ní se dostali na svobodu i ukrajinští obránci mariupolského Azovstalu. Mezi téměř třemi stovkami propuštěných vězňů bylo i deset cizinců, mimo jiné i občan USA a jeden Brit. USA za to Turecku oficiálně poděkovaly.

Putin Erdoganovi v Astaně zopakoval nabídku, kterou pronesl už o den dříve - Rusko by podle něj mohlo přesměrovat plyn z poškozeného plynovodu Nord Stream do Černého moře a vyvézt ho do Turecka. Turecko by se tak mělo stát hlavním centrem obchodu s ruským plynem. O poničeném potrubí pod Baltským mořem Putin řekl, že jde opravit a že o jeho osudu by mělo rozhodnout Rusko společně s Evropou.

Turecký ministr energetiky se na konferenci v Moskvě vyjádřil k Putinovu návrhu jen velmi opatrně: „Je to poprvé, co o tom slyšíme. Je příliš brzy na to dělat nějaké závěry,“ řekl s tím, že je nejdříve třeba prodiskutovat komerční stránku celé věci.

Turecko může oslabit sankce, kritizuje Brusel

Čtvrteční schůzka se zaměřila na prohloubení obchodního a ekonomického partnerství mezi Ruskem a Tureckem, o němž mluvil již zmiňovaný Ušakov: „Vůdci obou zemí jsou v pravidelném kontaktu díky faktu, že se Turecko nepřipojilo k ilegálním protiruským sankcím,“ prohlásil. Dalším společným projektem by mohla být stavba další jaderné elektrárny v Turecku, o níž se Putin s Erdoganem bavili.

Problémy s vývozem ukrajinského obilí

Válka ochromila na téměř půl roku vývozy obilí z Ukrajiny do celého světa. Zásadní potíže navíc způsobují majitelům lodí sazby některých pojišťoven.

Erdogan tak během války dovedně lavíruje, díky čemuž je přijatelný zprostředkovatel jednání pro Rusy i Ukrajince. K sankcím se sice nepřidal, zároveň ale továrna jeho zetě zásobuje ukrajinskou armádu známými drony Bayraktar, které se hlavně v úvodní fázi války staly velmi účinnou zbraní. Turecko také nebránilo tomu, aby na jeho území našla útočiště řada ruských oligarchů a jejich investic.

Za to krátce před summitem v Astaně Turky kritizovala Evropská komise. Komisař pro rozšíření Oliver Varhelyi sice pochválil Turecko za jeho roli ve výše zmíněné dohodě o obilí, také ale upozornil na prohlubující se ekonomické vztahy s Ruskem a na to, že volný pohyb zboží může oslabit účinnost sankcí. Komisi se rovněž nelíbí, že Turci neuzavřeli svůj vzdušný prostor pro ruská letadla.

Rusko a Turecko udržují pevné vztahy a Erdogan je s Putinem pravidelně ve styku, i když se jejich zájmy leckde kříží. Například v Sýrii došlo v minulosti k incidentům, které vzájemné vazby prověřily, ať už jde o sestřelení ruské stíhačky Tureckem, nebo o zabití více než tří desítek tureckých vojáků při ruském bombardování provincie Idlib. Na různých stranách bojují obě země i v Libyi.

Reklama

Doporučované