Hlavní obsah

Erdogan zaplavil Turky smrští úplatků

Foto: Profimedia.cz

Turecký opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu chce zvítězit už v prvním kole.

Reklama

Turecká vláda rozdává, kde se dá. Snížila ceny energií, zvýšila minimální mzdu a důchody a to vše v situaci, kdy se země pořád nevymanila z ekonomické krize. Důvod je prostý: Erdoganovi těsně před volbami roste silný soupeř.

Článek

Jako kdyby voličům vzkazoval: „Jsem jako zakladatel Turecka Mustafa Kemal Atatürk.“ Tak působí první volební billboard, který zveřejnil turecký opoziční kandidát na prezidenta Kemal Kiliçdaroglu. Využil v něm svého křestního jména, jež má stejné jako Turky zbožňovaný zakladatel republiky. Vedle Kiliçdarogluovy fotografie je velký nápis „Přicházím já, Kemal“.

Šance na svržení dvě desítky let vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana se opozičnímu vůdci výrazně zvýšily v minulém týdnu, kdy prokurdská Lidově demokratická strana (HDP) rozhodla, že do voleb nevyšle oficiálního kandidáta. HDP tak nepřímo podpořila právě Kiliçdaroglua, což může být rozhodující - právě u voličů této strany nebylo jasné, jak se zachovají.

Jinak je země rozdělená na dvě koalice - na jedné straně šest opozičních stran v čele se sekulárními republikány vedenými právě Kiliçdarogluem, na druhé především Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), nacionalisté a dvě malé islamistické strany. Jedna z nich má v programu například trestní postih cizoložství.

Dosavadnímu prezidentovi nenahrává dlouhodobá ekonomická krize ani prvotní zaváhání vlády v reakci na zemětřesení na východě země. Podle některých kritiků by ani neměl kandidovat, protože jde do prezidentských voleb už potřetí. Hlavní volební komise ale kandidaturu schválila, a to i přesto, že turecký autoritář nedokázal předložit univerzitní diplom. Na Marmarské univerzitě, kde měl zakončit studium, se dokument během čtyř let trvajícího hledání nenašel.

Erdoganův diplom se nenašel

Vzhledem k tomu, že univerzitní diplom je nezbytnou podmínkou ke kandidatuře na hlavu státu, se toho opozice snažila využít už před minulými volbami. Marmarská univerzita ale tehdy vydala prohlášení, že „je jisté, že pan prezident dokončil fakultu obchodních věd, která nabízí čtyřleté studium“.

Klid nepřinese ani pád Erdogana

Přečtěte si rozhovor s českým velvyslancem v Turecku:

Kiliçdaroglu doufá, že se mu podaří zvítězit už v prvním kole, a celá koalice nazývaná také Stůl pro šest se snaží udělat vše proto, aby už druhé kolo nebylo potřeba: „Druhé kolo by se konalo až po skončení parlamentních voleb. Strana, která by si zajistila parlamentní většinu, by získala psychologickou výhodu,“ citoval server Al-Monitor Ulaşe Tola z istanbulského Centra výzkumu sociálních dopadů.

I proto se tento týden Kiliçdaroglu sešel s dalším prezidentským kandidátem Muharremem Incem. Ten se proti Erdoganovi postavil v minulých prezidentských volbách, čtvrtina hlasů mu ale na vítězství nestačila. Část opozice se nyní obává, že jeho kandidatura může rozštěpit protierdoganovský tábor a zmařit výhru Kiliçdaroglua už v prvním kole.

„Erdogan by už měl jít. Je unavený, arogantní a nevěří v právo. Neměl by vést zemi už ani pět minut. Velmi otevřeně jsme si to řekli,“ prohlásil Ince po schůzce se svým bývalým spolustraníkem Kiliçdarogluem. Na otázku, zda tedy stáhne svoji kandidaturu, ale odpověděl záporně.

Vzrostla minimální mzda i penze, vláda byla štědrá

Intenzivní kampaň vede ale také Erdogan. Ve středu oznámil, že vláda sníží v dubnu ceny elektřiny o 15 procent, firmy budou mít o 20 procent levnější plyn a kabinet zváží ještě další zvýšení minimální mzdy. Ta vzrostla v letošním volebním roce už o 55 procent. O dva tisíce lir měsíčně pak vzrostly důchody.

Vládní list Sabah vyzvedl i klesající inflaci, která se z prosincových 87 procent dostala na 55 procent. Dalším z klíčových Erdoganových volebních tahů byl předčasný důchod pro více než dva miliony lidí.

Prezident také oznámil, že v dubnu začne země využívat plyn objevený v Černém moři. Začátek jeho čerpání plánovala vláda už na březen, nakonec ho ale musela o několik týdnů odložit kvůli zemětřesení. Denně by mělo do Turecka putovat v počáteční fázi 10 milionů kubíků plynu.

V dubnu by Turecko také mělo otevřít svoji první jadernou elektrárnu v Akkuyu, kterou postavila ruská společnost Rosatom. Sám Erdogan prohlásil, že by na úvodní ceremoniál mohl přijet i ruský prezident Vladimir Putin. Turecko není signatářem Mezinárodního trestního soudu v Haagu, který na šéfa Kremlu vydal nedávno zatykač, a tak Putinovi v zemi zatčení nehrozí.

Zda předvolební rozdávání ze státní pokladny a nové energetické zdroje zaberou, se ukáže 14. května.

Reklama

Doporučované