Článek
Evropská komise a Belgie jednají mimo hlavní místnost summitu EU a snaží se dosáhnout dohody ohledně nejcitlivějších částí návrhu na využití 210 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na pět diplomatů a unijních úředníků.
Jednání o Ukrajině mělo být původně prvním bodem programu dnešní schůzky unijních prezidentů a premiérů, nakonec si ale státníci jen vyslechli projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a následně začali řešit jiná témata, konkrétně rozšíření EU a během oběda rovněž rozpočet unie na období 2028-2034. Obtížné téma budoucího financování Ukrajiny si podle zdrojů ČTK nechávají na později, nicméně vyjednávání podle všeho pokračují v kuloárech.
Belgický premiér Bart De Wever ještě před summitem uvedl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky, že se budou podílet na případné náhradě škod. Hlavní část zmrazených ruských aktiv je držena v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear právě v Belgii, která se obává, že Moskva by se kvůli získání svých aktiv mohla obrátit na soud.
Evropská komise navrhla dvě možnosti financování Ukrajiny, která se už skoro čtyři roky brání ruské agresi. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny. Orbán ve čtvrtek ostatně zopakoval, že „společná půjčka EU je pro Maďarsko nepřijatelná“.
Podle mnohých unijních lídrů, například i Německa, je tak jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou. K tomu má ale výhrady právě Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko.
