Článek
Evropská komise ve čtvrtek představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.
Hovoří rovněž o urychlení investic do obrany ve všech členských státech bloku a určuje vlajkové projekty, mezi kterými je například protidronová obrana. Některé projekty by měly být zahájeny už příští rok.
„Nedávné hrozby ukázaly, že Evropa je v ohrožení. Musíme chránit každého občana a každý centimetr čtvereční našeho území. A Evropa musí reagovat jednotně, solidárně a odhodlaně,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Takzvaná cestovní mapa podle ní přechází od plánů k činům a navrhuje čtyři evropské vlajkové projekty: Protidronová obrana (European Drone Wall), Ochrana východního křídla EU (Eastern Flank Watch), Štít protivzdušné obrany (Air Defence Shield) a Vesmírný obranný štít (Defence Space Shield). „To vše posílí náš obranný průmysl, urychlí výrobu a zároveň povede k zachování naší dlouhodobé podpory Ukrajině,“ dodala.
Veškerý pokrok v oblasti bude shrnovat každoroční zpráva o obranné připravenosti, kterou bude komise prezentovat unijním prezidentům a premiérům vždy na říjnové Evropské radě.
Evropská komise zdůrazňuje, že jde o odstraňování nedostatků ve schopnostech jednotlivých zemí, nikoli o budování operačních struktur, protože to spadá pod Severoatlantickou alianci. Zpráva říká, že například projekt na monitorování východního křídla EU bude plně v souladu s integrovanou strukturou velení a řízení NATO a bude doplňovat alianční misi Eastern Sentry (Východní stráž).
„Do roku 2030 potřebuje Evropa dostatečně silnou obrannou pozici, aby mohla věrohodně odradit své protivníky a reagovat na jakékoli agresivní útoky. Aby byla Evropa v roce 2030 připravena, musí začít jednat již nyní,“ píše se v 16stránkovém dokumentu.
Unijní exekutiva zároveň zdůrazňuje, že obrana i nadále zůstává suverénní pravomocí jednotlivých států EU, nicméně komise chce působit jako zprostředkovatel a nabízet „jednotné kontaktní místo“ pro technické poradenství a přístup k financování ze strany EU.
