Článek
Oba se narodili v New Yorku a pocházeli z židovských rodin. Seznámili se v roce 1936 již jako členové mládežnické komunistické organizace, vzali se o tři roky později. Na snímku z 23. srpna 1950 líbá spoutaný Julius Rosenberg svou ženu Ethel ve vězeňské dodávce, kterou míří do věznice v Sing Singu.
Julius pracoval od roku 1940 jako inženýr v armádních laboratořích v New Jersey, Ethel byla sekretářkou. Agentem sovětské tajné služby NKVD se Julius údajně stal v roce 1942 a v letech 1944–1945 předal důstojníkovi sovětské rozvědky Alexandu Feklisovovi mnoho tajných informací, které měly obsahovat i údaje o vývoji jaderné bomby. (Snímek ze 17. července 1950 – Agenti FBI eskortují Julia Rosenberga do budovy FBI.)
Nakolik byla do špionážní sítě zapletena Ethel Rosenbergová, zůstává dodnes nejasné. Ethel odmítla s vyšetřovateli spolupracovat, trvala na své nevině, neudělala nic, aby odvrátila rozsudek smrti. „Vláda ji obvinila a uvěznila, aby přiměla jejího manžela vypovídat,“ míní Ilene Philipsonová, autorka knihy Ethel Rosenberg: Beyond The Myths. (Na snímku z 18. července 1950 Ethel v New Yorku poté, co byl její muž zatčen agenty FBI.)
Je mimo pochybnost, že Julius Rosenberg spolupracoval s ruskou rozvědkou od roku 1942. I to, že se snažil vytvořit agenturní síť napojenou i na Los Alamos, tedy centrum, kde probíhal vývoj atomové bomby. Tam působil bratr Ethel Rosenbergové David Greenglass. Jaké materiály a jak důležité nakonec sovětské rozvědce předal, soud neobjasnil. Pravděpodobné je nicméně to, že zásadní informace o atomové bombě Rusům předali jiní agenti, kteří pracovali nezávisle na Rosenbergovi. (Snímek zatčeného Rosenberga, 23. srpna 1950.)
Korunní svědek David Greenglass (bratr Ethel) pracoval během války v Los Alamos a měl Rosenbergovým předávat informace o vývoji atomové bomby. Na základě jeho svědectví byli Rosenbergovi nejprve zatčeni a poté také obviněni a odsouzeni. Jenže krátce před smrtí přiznal, že lhal. (Na snímku z roku 1950 stojí Greenglass v poutech, ve vězení si odpykal deset let.)
Jako klíčový svědek proti své sestře Ethel Rosenbergové tvrdil, že viděl, jak na psacím stroji přepisuje informace, které Julius předal Sovětům. Jenže ty informace ve skutečnosti přepisovala Greenglassova žena Ruth. Ta také svědčila. A nedostala žádný trest. David Greengalss svoje chování zdůvodnil jednoduše a jasně: „Nelituji. Moje manželka je pro mě důležitější než moje sestra, chápete? A byla to také matka mých dětí.“ (Na snímku manželé Ethel a Julius Rosenbergovi během společného převozu k dalšímu soudnímu přelíčení 1. listopadu 1952.)
Na snímku synové Michael a Robert Rosenbergovi, 1. ledna 1953. Děti po smrti rodičů přijali jméno svých adoptivních rodičů, a tak už jako Robert a Michael Meeropolovi vydali v roce 1975 knihu Jsme vaši synové. Předznamenává jejich celoživotní snahu o očištění jména rodičů; jsou totiž přesvědčeni, že jejich matka byla nevinná a obvinění otce bylo vykonstruované, přehnané. A že ani jeden z nich neměl být popraven.
Dobový popisek fotografie z 15. června 1953: „Zatímco stovky lidí demonstrují před Bílým domem ve Washingtonu a žádají o prezidentskou milost pro manžele Rosenbergovy, na snímku stojí dvojice s opačnými názory.“
Původní popisek fotografie: Desetiletý Michael Rosenberg drží svého mladšího bratra Roberta (6) a ze všech sil se ho snaží utěšit, zatímco odjíždějí z návštěvy rodičů v Sing Singu, 16. června 1953. (Tři dny před popravou. )
Případ se stal mediální senzací. Společnost se rozdělila na dva tábory. Na snímku se usmívá voják ze zadního sedadla kabrioletu, zatímco hrdě ukazuje novinový plátek oznamující blížící se popravy manželů, 19. června 1953.
Snímek elektrického křesla v části zvané Death House ve věznici Sing Sing, den před usmrcením páru elektrickým proudem.
Dobový popisek fotografie z 11. června 1953: „Matka Julia Rosenberga – Sophie Rosenbergová – vystoupila na shromáždění na Union Square a vášnivě vyzvala prezidenta Eisenhowera, aby zachránil životy jejího syna a jeho manželky, kteří mají příští čtvrtek večer zemřít v elektrickém křesle. Potvrdila jejich nevinu a na shromáždění řekla: ‚Nikdy neukradli žádná jaderná tajemství‘.“
Dobový popisek fotografie: „Na 17. ulici v New Yorku mezi Broadway a Pátou Avenue se 19. června shromáždil dav, aby si v osm hodin téhož večera vyslechl oznámení o smrti Rosenbergových. Dav se zachmuřenými tvářemi nesměl vstoupit na Union Square, tradiční místo setkání levicových demonstrací. Náměstí bylo znepřístupněno.“
Rosenbergovi byli popraveni 19. června 1953. Jako první zemřel Julius, poté do místnosti smrti vstoupila jeho manželka Ethel.
Americký prezident Dwight Eisenhower žádost o milost zamítl, přestože ji podepsalo mnoho významných osobností. Na snímku odhazují demonstranti před Bílým domem cedule, na nichž žádali o milost. Bylo to jen pár okamžiků poté, co se veřejnost dozvěděla, že Rosenbergovi již byli popraveni. Vyfoceno 19. června, 1953.
Manželé Rosenbergovi leží ve svých rakvích na snímku z 24. června 1953. Případ Rosenbergových se odehrál v atmosféře období mccarthismu, jejich poprava vyvolala vlnu mezinárodních protestů a otřásla americkou veřejností. Ještě v roce 2003 deník The New York Times u příležitosti 50. výročí popravy Rosenbergových napsal: „Případ Rosenbergových stále znepokojuje a připomíná nám nespravedlnost, která se může stát, když je národ ponořen do hysterie.“
Fotografie z pohřbu. Pár byl pohřben na hřbitově Wellwood na Long Islandu v New Yorku.
Zčásti vykonstruovaná obžaloba Julia Rosenberga měla sloužit k tomu, aby začal mluvit. Jenže ani on, ani Ethel nespolupracovali, nepřiznali vinu, neprozradili jména. A stát neustoupil. Zemřeli na elektrickém křesle 19. 6. 1953.
