Článek
Zpravodajské vysílání o čínském cvičení okolo Tchaj-wanu v tchajpejském servisu elektroniky, 4. srpna. Peking manévry zahájil v reakci na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů na Tchaj-wanu.
Čína pro námořní cvičení vymezila šest oblastí, jež se rozprostírají okolo celého Tchaj-wanu. Na snímku obrazovka se zrušenými lety na mezinárodním letišti Tchao-jüan na Tchaj-wanu, 4. srpna.
Na snímku v tchajwanském krámu je vidět v televizi čínská balistická raketa vypálená během vojenského cvičení, 4. srpna.
Cvičení bude pokračovat až do neděle a Čína do něj zahrnula i více než stovku letadel včetně bojových letounů a bombardérů.
Snímek z Tchaj-peje zobrazuje televizní vysílání o čínském vojenském cvičení poblíž Tchaj-wanu, 4. srpna.
Čínské vojenské vrtulníky létají kolem ostrova Pingtan, což je jedno z území pod kontrolou Pekingu, které se nachází téměř nejblíž k Tchaj-wanu, 4. srpna.
Kvůli krátkému narušení vzdušného prostoru bylo tchajwanské letectvo a protiletecká obrana v pohotovosti. Na snímku stíhačky Mirage 2000 francouzské výroby na letecké základně Sin-ču, Tchaj-wan, 5. srpna.
Součástí manévrů je ostrá střelba, včetně odpalování raket. Velkoplošná obrazovka v Pekingu s čínským vojenským cvičením, 4. srpna.
Peking považuje demokratický Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, a proto cestu Pelosiové vnímá jako provokaci a snahu Tchaj-peje o utvrzení samostatnosti.
Pelosiová se v úterý stala nejvýše postavenou návštěvou z USA, kterou Tchaj-wan hostil za posledních 25 let.
Podle čínské oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita, a Peking proto vždy protestuje, pokud ostrovní politici jednají se zahraničními vládami.
Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a později se z něj stala demokratická země, zatímco v pevninské Číně pokračuje režim jedné strany.
