Hlavní obsah

Irák na prahu občanské války. Američané se drží stranou

Foto: Profimedia.cz

Dva mladí stoupenci šíitského duchovního Muktady Sadra se fotí v budově iráckého parlamentu.

Reklama

5. 8. 10:43

Spory šíitských frakcí mohou vést v Iráku až k občanské válce. Tu by pocítil celý region nejen kvůli možným výpadkům dodávek ropy, ale i případnému opětovnému vzepětí teroristů z takzvaného Islámského státu.

Článek

Funkční vládu vzešlou z voleb nemá Irák už dlouhých deset měsíců a v poslední době se napětí mezi šíitskými skupinami vyostřuje. Na jedné straně stojí miliony stoupenců, vliv i peníze nacionalistického klerika Muktady Sadra, na druhé frakce mající blízko k Íránu a bývalému premiérovi Núrímu Málikímu.

Už podruhé obsadili minulý týden budovu iráckého parlamentu Sadrovi stoupenci. Klerik je vyzval, aby v blokádě vytrvali až do splnění požadavků na rozpuštění sněmu a vypsání nových voleb. Kdo je kdo v nepřehledné irácké politice a co může současné napětí přinést, se pokusíme zodpovědět na následujících řádcích.

Jak vzniklo současné napětí

Po vítězství bloku klerika Muktady Sadra v loňských říjnových volbách nastaly dlouhé měsíce politického patu, v nichž se jednotlivé šíitské skupiny nedokázaly dohodnout na spolupráci. Sadr, jenž proslul odporem vůči americké okupaci, odmítá jakýkoliv cizí vliv na Irák, tedy i íránský. Nechce proto spolupracovat s řadou dalších šíitských frakcí, které považuje za prodlouženou ruku Íránu, mimo jiné i se stanou expremiéra Núrího Málikího.

Sestavit vládu se ale nepodařilo ani Sadrovi, ani jeho oponentům. V červnu dal proto Sadr pokyn svým poslancům, aby ze zákonodárného sněmu odešli. Desítky parlamentních křesel po nich obsadili poslanci proíránských frakcí.

Ti se shodují na kandidatuře Muhammada Súdáního na premiéra, Sadrovi stoupenci ho ale považují za služebníka Íránu. V červenci vypukly v ulicích nejdříve masové protesty, poté vnikli sadrovci do takzvané Zelené zóny, v níž v Bagdádu sídlí vládní budovy i ambasády, a obsadili budovu parlamentu.

Kdo jsou Sadrovi rivalové

Do bloku, jehož název by se dal přeložit jako Rámec spolupráce, patří například bývalý premiér Núrí Málikí, jehož strana Dava dominovala zemi po roce 2003. Málikího politika, jež ale zcela přehlížela zájmy dříve vládnoucí sunnitské menšiny, vedla v sunnitských oblastech Iráku v roce 2014 k snadnému úspěchu teroristického Islámského státu, který mnozí Iráčané vítali jako osvoboditele od nenáviděné šíitské vlády. Málikí má blízko k Íránu i některým ozbrojeným frakcím.

Součástí bloku je i Hádí Amirí, vůdce organizace Badr, jež tvoří součást silně vyzbrojených Lidových mobilizačních sil, zastřešující organizace proíránských skupin. Další významnou postavou je bývalý Sadrův spojenec v boji proti americkým vojákům Kaís Chazalí, jenž se časem od Sadra odpojil a vytvořil vlastní vojensko-politickou organizaci, která má také významné zastoupení v parlamentu, píše server New Arab.

Foto: Profimedia.cz

Stoupenci Muktady Sadra se na půdě parlamentu i vyspí.

Kromě politiků spjatých s paramilitárními skupinami v bloku zasedají i politici umírnění, jako je další expremiér Hajdar Abádí, jenž vedl zemi v době vítězství nad zločinným chalífátem v roce 2017.

Co na to Spojené státy

Zatímco v době americké okupace Iráku bylo v zemi na 170 tisíc vojáků, dnes jich zůstávají pouhé dva tisíce, aby iráckým bezpečnostním složkám pomáhaly v boji se stále hrozícími buňkami Islámského státu.

Dříve se Američané podíleli i na sestavování vlád, v posledních letech ale podle iráckých představitelů zůstávají stranou. Podle Valí Nasra, blízkovýchodního experta z Vysoké školy mezinárodních studií Johnse Hopkinse, už Irák není pro USA prioritou. Američané do konfliktu znesvářených šíitských skupin nezasahují, ambasáda v Bagdádu je jen vyzvala, aby se vyhnuly násilí a problémy se snažily řešit mírovou cestou.

Islámský stát nevyklidil bojové pole a zůstává aktivní

Analýza Seznam Zpráv ke strategii teroristů z Islámského státu a jak nabírají síly k útokům na západní cíle.

Další expert Hamdí Málik z think-tanku Washington Institute poukázal v rozhovoru s agenturou Reuters na známky zdrženlivosti obou znesvářených stran, také ale na riziko občanské války.

„Jakákoliv občanská válka mezi šíitskými skupinami by měla hluboký dopad nejen na irácký lid, ale i na celý region, a dokonce i další části světa, v neposlední řadě kvůli možnému narušení dodávek ropy,“ připomíná s tím, že většina iráckého ropného bohatství pochází právě z oblastí obydlených šíity. Občanská válka a z ní vyplývající následky by nepochybně pomohly aktivovat stoupence Islámského státu, kterých je v sunnitských provinciích stále značné množství.

O kolapsu iráckého politického systému a nebezpečí války mezi Sadrem a proíránskými skupinami mluví i Ranj Alaaldin, expert z think-tanku Brookings Institution citovaný televizí CNN.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Muktada Sadr

Doporučované