Článek
Francouzský prezident Emmanuel Macron bude podle všeho už počtvrté během dvou let hledat nového premiéra. Ten stávající Francois Bayrou totiž v pondělí s největší pravděpodobností prohraje parlamentní hlasování o důvěře, které sám vyvolal ve snaze získat podporu pro své rozpočtové plány.
Pád vlády ještě prohloubí politickou a ekonomickou krizi, ve které se Francie ocitla loni začátkem léta po předčasných parlamentních volbách.
Proč je francouzská vláda v potížích?
Bezprostředním důvodem je neschopnost premiéra získat podporu pro rozpočtový balíček, jenž počítá s úsporami 44 miliard eur. Škrty počítají s omezením státních příspěvků na léky, zrušením 3000 pracovních míst ve státní správě, ale také se zrušením dvou státních svátků ve snaze zvýšit tak produktivitu práce.
Bayrou tak chtěl řešit závažné ekonomické potíže své země. Loňský deficit státního rozpočtu je víc než dvojnásobný oproti limitům nastaveným Evropskou unií, veřejný dluh dosahuje 114 procent HDP.
Tato neschopnost prosadit zásadní vládní program ale pramení z hlubší politické krize.
Kdo je Francois Bayrou. Profil vydaný po jeho jmenování premiérem
Prezident Macron loni v červnu po debaklu své strany Obnova v evropských volbách rozpustil Národní shromáždění ve snaze upevnit svou moc. Jeho blok ale propadl i v červencových parlamentních volbách. Francouzská politická scéna je od té doby roztříštěná, žádný tábor nemá v parlamentu jasnou většinu.
Bayrouova vláda vznikla po pádu předchozího kabinetu Michela Barniera loni v prosinci. Nikdy neměla v parlamentu jasně danou většinu, spoléhala se na ad hoc podporu krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové.
Turbulentní rok
Předčasné volby do Národního shromáždění vyhlásil prezident Emmanuel Macron v reakci na vítězství Národního sdružení (RN) ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024.
Navzdory obavám z vítězství krajní pravice nicméně nakonec v druhém kole zafungovala „republikánská fronta“ proti kandidátům Národního sdružení.
Co bude po pádu vlády?
Na tahu bude prezident Macron. Francouzská média nepředpokládají, že by vypsal další předčasné volby. Podle průzkumů by v nich totiž jeho politický blok nemohl pomýšlet na vítězství, o to by se opět přetahovala levicová koalice Nová lidová fronta s krajně pravicovým Národním sdružením.
Očekává se proto, že jmenuje nového premiéra. A vzhledem k tomu, že Francii už příští týden čekají rozsáhlé protesty svolané odbory, mohl by ho vybrat brzy. Podle dvou zdrojů serveru Politico obeznámených s prezidentovými úvahami by chtěl Macron mít novou vládu do příštího čtvrtka.
Francouzská ústava nicméně prezidentovi neklade žádné termíny ani další podmínky pro výběr šéfa vlády.
Macron by po dvou politických veteránech z konzervativní a centristické části spektra mohl tentokrát sáhnout doleva. Blok levicových stran (socialisté, zelení, komunisté, radikální levice) ostatně vyhrál loňské volby a prezident je dvakrát při formování kabinetu ignoroval. Spekuluje se ale opět i o konzervativcích nebo technokratech.
I nový premiér se ale bude potýkat z roztříštěným parlamentem. Pro případného socialistického kandidáta na premiéra navíc může být složité najít shodu nejen s konzervativní pravicí, ale i s částí macronovského tábora. Bez nich se přitom pravděpodobně neobejde.
Je v ohrožení i Macron?
Jeho političtí soupeři ho považují za hlavního viníka současné politické krize.
„Tuto krizi vyprovokoval a podnítil prezident Emmanuel Macron a všichni ti, kdo mu slouží,“ nechala se o víkendu slyšet Marine Le Penová. „Dnes je kvůli nim Francie nemocným mužem Evropy,“ dodala podle agentury Reuters.
Macron se v době domácí politické nestability hodně věnuje zahraniční politice, ve které má největší pravomoci, například válce na Ukrajině. Někteří organizátoři nadcházejících protestů volají po tom, aby se prezident zase začal více věnovat dění doma.
V tom se shoduje se svým nesmiřitelným rivalem a lídrem krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jeanem Lucem Mélenchonem. Ten se už v srpnu částečně zastal Bayroua s tím, že současný stav není primárně jeho vina, ale „všech, kteří ho předcházeli se svou špatnou ekonomickou politikou, špatným řízením“. „Jestli je za to někdo zodpovědný, je to prezident republiky,“ dodal.
Oba politici prosazují předčasné volby a Macronovu rezignaci. Sesazení prezidenta je ve Francii velmi složité a Macron sám dal opakovaně najevo, že hodlá zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027.
