Hlavní obsah

Státy EU uvalily nové sankce kvůli ruským kybernetickým útokům

Foto: Virrage Images, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

aktualizováno •

Podle Evropské unie vede Rusko rozsáhlou kybernetickou kampaň proti nejméně deseti evropským státům. V nejnovějším balíku sankcí se EU zaměřila na osoby a subjekty, které mají být za útoky zodpovědné.

Článek

Evropská unie a její členské státy v pondělí odsoudily ruské kybernetické útoky, konkrétně operace skupiny TURLA, která podléhá ruské Federální bezpečnostní službě FSB. EU zároveň přijala dosud nejrozsáhlejší balík sankcí v rámci kybernetického sankčního režimu. Sankce byly uvaleny na devět jednotlivců a čtyři subjekty, informovala Rada EU. Unijní sankce jsou úzce koordinovány s Velkou Británií, ta v pondělí oznámila opatření proti 24 osobám a subjektům, uvedla agentura Reuters.

„Tyto kroky míří na aktéry napojené na Ruskou federaci, která opakovaně využívá kyberprostor k podkopávání evropské bezpečnosti. Za úzké spolupráce s Británií vysíláme signál všem, kteří ohrožují naši bezpečnost a prosperitu,“ uvedlo na sociální síti X české zastoupení při EU.

Podle prohlášení EU ruská tajná služba FSB řídí řadu skupin, které představují kybernetickou hrozbu. Intenzita kybernetických operací se přitom postupně zvyšuje a útoky zasahují Evropskou unii, její členské státy i mezinárodní partnery, zejména Ukrajinu. „Tyto aktivity zahrnovaly mimo jiné průniky do vládních sítí a sabotáže kritické infrastruktury. Terčem útoků se staly například Francie, Německo, Polsko, Kypr, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Rumunsko a Finsko,“ stojí v prohlášení Rady EU.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot již dříve uvedl, že si kvůli kybernetickým útokům v nejbližších dnech předvolá ruského velvyslance v Paříži.

Za útoky stojí takzvané 16. centrum FSB. Ve Francii vedlo od roku 2010 kybernetickou špionáž proti strategickým státním institucím a v roce 2025 také proti obrannému průmyslu. V Německu se zaměřilo na vládní instituce. V poslední době v Polsku provedlo sabotážní operace narušující fungování kritické infrastruktury, včetně tepláren a kombinovaných elektráren a tepláren, uvádí prohlášení.

„Důrazně odsuzujeme chování Ruska a zneužívání kybernetického ekosystému k útokům na veřejné služby a kritickou infrastrukturu, které způsobují narušení jejich fungování i značné finanční ztráty,“ dodává. Nově uvalené sankce se podle ní vztahují na důstojníky vojenské zpravodajské služby GRU, ale také na kyberzločince, samozvané hacktivisty a soukromé společnosti, které přispívají k ruskému úsilí destabilizovat EU, její členské státy a mezinárodní partnery.

Britská vláda ve vlastním prohlášení uvedla, že v pondělí představená opatření jsou prvním balíčkem kybernetických sankcí přijatým společně Londýnem a EU. Nové sankce cílí na „pokračující a stále bezohlednější pokusy ruského státu šířit chaos a rozdělovat Evropu“. Tato opatření se podle Londýna zaměřují na osoby a firmy zapojené do „ničivých kybernetických a hybridních operací“ včetně několika kybernetických zločinců napojených na ruské tajné služby či vedoucích osob v GRU.

Británie společně s členskými státy EU označila za viníka útoku na polskou energetickou síť 16. centrum FSB. „Tento bezohledný útok sice selhal, mohl však v nejchladnějším období zimy způsobit výpadek elektřiny u 500 tisíc osob. Je to další příklad nezodpovědných pokusů ruského státu šířit chaos po celé Evropě,“ doplnila britská vláda.

Hackerská skupina TURLA známá také pod názvem Snake je aktivní už více než dvě desetiletí a v minulosti se zaměřila i na řadu cílů spojených s NATO. V roce 2016 se jejím terčem stalo i české ministerstvo zahraničí. Právě Česko se podle informací ČTK významně podílelo na vytváření seznamu nově sankcionovaných subjektů.

Aktualizováno: Doplnili jsme informace o sankcích ze strany Británie.

Doporučované