Hlavní obsah

„Fraška“ za zavřenými dveřmi. Ortegův režim uvěznil na 10 let lídra opozice

Foto: Profimedia.cz

Yubrank Suazo už byl jednou režimem Daniela Ortegy zadržen. Na fotografii z roku 2019 slaví propuštění z vězení.

Reklama

28. 7. 22:40

Soud v hlavním městě Nikaragui poslal do vězení lídra opozice Yubranka Suaza. Místní Centrum pro lidská práva proces odsoudilo jako nespravedlivý. Prezident Daniel Ortega upevňuje svou moc zatýkáním politických odpůrců.

Článek

Nikaragujský opoziční lídr Yubrank Suazo, který se v roce 2018 účastnil protestů proti vládě prezidenta Daniela Ortegy, byl odsouzen k deseti letům vězení, uvedlo ve středu nikaragujské Centrum pro lidská práva (CENIDH).

Trest vynesla soudkyně Ulisa Tapia Silva u soudu v hlavním městě Managua. Byl odsouzen k pěti letům vězení za spiknutí s cílem podkopat národní integritu a k dalším pěti letům za šíření nepravdivých zpráv, jakož i k pokutě odpovídající přibližně 1 500 dolarům, uvedla skupina.

CENIDH, kde Suazo působil jako ředitel, odsoudilo rozsudek jako nespravedlivý. Soudní jednání centrum označilo za „frašku“.

V Nikaragui se soudní procesy s opozičními vůdci obvykle konají za zavřenými dveřmi bez přítomnosti novinářů. Podle CENIDH byl slyšení přítomen pouze Suazův obhájce Maynor Curtis. Ten uvedl, že se proti rozsudku odvolá.

Policie Suaza zatkla 18. května letošního roku v domě jeho rodičů ve městě Masaya na západě země, kde se před čtyřmi lety konaly rozsáhlé protivládní protesty. Suazo byl v roce 2018 téměř rok zadržován za účast na demonstracích, ale v roce 2019 byl propuštěn na základě zákona o amnestii, který protestující omilostnil.

Masové protivládní hnutí

Autoritářský prezident Daniel Ortega byl nejprve prezidentem mezi lety 1985 a 1990. K moci se znovu dostal v roce 2007.

V dubnu 2018 v zemi vzniklo masové protivládní hnutí proti reformám sociálního zabezpečení, které měly způsobit zvýšení daní. Státní síly protesty potlačily násilím a represemi.

Podle Freedom House při protestech zemřelo nejméně 325 osob, některé z nevládních organizací, které v zemi působily, dokonce hovořily o mučení. Ortega od té doby upevňuje svou moc rozsáhlým zatýkáním svých politických odpůrců a také podle organizace Freedom House zapříčinil, že do exilu utekly tisíce Nikaragujců.

Politické procesy

Situace se v posledním roce ještě zhoršila. Podle organizace Reportéři bez hranic v Nikaragui „prakticky neexistují nezávislá média v důsledku silné vlny represí, kterou režim Daniela Ortegy v květnu 2021 zahájil proti opozičním politikům, občanským organizacím a nezávislým médiím“.

Soud v Nikaragui letos v dubnu poslal na devět let do vězení šéfa vydavatelství nejstaršího deníku v zemi La Prensa. Juana Lorenza Holmanna Chamorra shledal vinného z praní špinavých peněz, což podnikatel odmítá. Soud zabavil také sídlo a tiskárnu deníku, uvedla agentura Reuters.

„Je to politický proces,“ uvedl obhájce Holmanna Chamorra, podle kterého neexistují důkazy, které by prokázaly praní špinavých peněz. „Jsem silný a nevinný,“ uvedl odsouzený. Nikaragujské úřady trest nekomentovaly.

Přítomnost ruských vojáků

Minulý měsíc režim Daniela Ortegy pozval do středoamerické země za účelem „prosazování práva, humanitární pomoci, záchranných a pátracích misí při mimořádných událostech nebo přírodních katastrofách“ ruské vojáky.

Nikaragujská vláda rovněž uvedla, že povolila přítomnost ruských vojáků za účelem „výměny zkušeností“.

„Jedná se o běžný postup přijetí nikaragujského zákona o dočasném vstupu zahraničního vojenského personálu na území Nikaraguy za účelem rozvoje spolupráce v různých oblastech, včetně humanitárních a krizových opatření, boje proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami,“ uvedla tehdy mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Ortega podpořil postup Ruska vůči Ukrajině

Nikaragujský prezident Daniel Ortega a bývalý marxistický partyzán se stal jedním z prvních světových lídrů, kteří v únoru podpořili postoj Ruska k Ukrajině a prohlásili, že prezident Vladimir Putin má pravdu, když uznal dva regiony ovládané Moskvou podporovanými separatisty za nezávislé.

„Jsem si jistý, že pokud udělají referendum podobné tomu, které se uskutečnilo na Krymu, lidé budou hlasovat pro připojení těchto území k Rusku,“ řekl Ortega, dlouholetý odpůrce amerického vlivu ve Střední Americe.

Ortega rovněž uvedl, že snaha Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO) představuje pro Rusko hrozbu. „Pokud Ukrajina vstoupí do NATO, řekne Rusku, pojďme do války, a to vysvětluje, proč se Rusko takto chová. Rusko se prostě brání,“ řekl.

Daniel Ortega je spojencem a příznivcem Ruska dlouhodobě. Blízkost k Rusku má podle Reportérů bez hranic politickou i osobní. Členové rodiny Ortegových Murillo často cestují do Ruska v rámci vládních delegací a Nikaragua je jednou ze sedmi zemí světa, které uznaly nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, dvou regionů Gruzie, které i díky síle Putinova režimu vyhlásily nezávislost.

Nesvobodné volby

Poslední prezidentské (a své čtvrté v řadě) volby Ortega vyhrál v listopadu 2021, před jejich konáním bylo zadrženo několik desítek Ortegových odpůrců. Největší šance porazit Ortegu měla Cristiana Chamorrová, která letos v březnu dostala trest osm let vězení.

Volby kritizovaly jako neférové a nesvobodné také Spojené státy, Evropská unie a řada západních zemí. Později USA uvalily na nikaragujské představitele sankce, prezident Joe Biden volby dokonce označil za komedii.

„To, co dnes nikaragujský prezident Daniel Ortega a jeho manželka, viceprezidentka Rosario Murillová, zorganizovali, byla komedie. Volby nebyly ani svobodné, ani spravedlivé a zcela jistě ne demokratické,“ řekl tehdy Biden.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované