Hlavní obsah

Grafický bizár, urážky i provokace Kima. Jižní Korea zvolila prezidenta

Bez komentáře: Tak prožívá Jižní Korea prezidentské volby.Video: Twitter.com, sestřih: Jan Marek

 

Reklama

10. 3. 17:10

Se svým rivalem nehrál čistou hru, ale porazil jej jen o vlásek. S Kim Čong-unem nehodlá mít slitování, přítelem mu jsou naopak USA. Slíbil levnější bydlení a zrušení úřadu pro rovnost pohlaví. Jižní Korea má nového prezidenta.

Článek

Jižní Korea má za sebou prezidentské volby s nejtěsnějším výsledkem od roku 1987. O pouhých 263 tisíc hlasů, tedy o 0,8 procentních bodů, zvítězil opozičník Jun Sok-jol. Do čela desáté největší ekonomiky světa nastoupí na příštích pět let.

Porazil bývalého starostu a právníka I Če-mjonga.

Stávající prezident Mun Če-in, který už nekandidoval, v roce 2017 zvítězil s náskokem 17 procentních bodů.

Jun Sok-jol se do povědomí Jihokorejců zapsal jako bojovník proti korupci. Bývalý prokurátor se zasloužil o dramatické sesazení prezidentky Pak Kun-hje, která po korupčním skandálu dostala trest v podobě 22 let za mřížemi. V minulém roce ji Mu Če-in omilostnil.

Foto: Profimedia.cz

Budoucí prezident Jižní Koreje Jun Sok-Jol (vlevo) a jeho poražený soupeř I Če-mjong.

Sever proti Jihu

Měkké srdce Jun Sok-jol nehodlá projevovat ani v jiných důležitých oblastech. Chce ještě silnější spojenectví se Spojenými státy, naopak přísnější postoj přislíbil vůči Severní Koreji.

Současný prezident Mu Če-in vůči svému severokorejskému diktátorskému protějšku Kim Čong-unovi zaujímal strategii hledání dialogu a uzavření míru. Ani tři osobním setkáním obou státníků ovšem nebyla pro Kima dostatečnou pobídkou, aby přestal rozšiřovat jaderný arzenál své země.

Přístup Mu Če-ina čerstvě zvolený Jun Sok-jol vehementně kritizoval. Sám žádá přísnější uplatňování sankcí OSN vedoucí k úplné denuklearizaci KLDR, a společná vojenská cvičení s americkou armádou.

Tváří v tvář válce na Ukrajině se část Korejců obává, že Junův přístup bude dalším krokem ke studené válce. Na jedné straně Spojené státy a jejich spojenci, na straně druhé KLDR, Rusko a Čína.

Je tak dost pravděpodobné, že Jun bude krizi s Pchjongjangem řešit hned poté, co se 10. května ujme úřadu. Podle South China Morning Post se totiž Soul připravuje na vypuštění špionážního satelitu a navrhl, že by mohl poprvé od roku 2017 obnovit testování mezikontinentálních balistických raket dlouhého doletu a jaderných zbraní.

Když Jižní Korea v roce 2017 poprvé nasadila systém Terminal High Altitude Area Defense (THAAD) na obranu Jihu před útokem Severní Koreje, Čína rozpoutala řadu odvetných opatření, která zasáhla obchodní a turistický sektor Jihu.

Podle analytiků Jun „zbytečně provokativně“ zmínil také zahájení preventivních útoků na Severní Koreu v případě, že bude vykazovat známky bezprostředního útoku.

Jen chvíli před ukončením sčítání volebních hlasů severokorejský vůdce Kim Čong-un uvedl, že Severní Korea plánuje v příštích letech vypustit do vesmíru velký počet satelitů. Podle zprávy oficiálních médií je cílem sledovat „v přímém přenosu“ vojenské aktivity USA a jejich spojenců.

Analytici před vesmírnými aktivitami varují, protože KLDR pro ně může využít balistické rakety; jejich použití má zakázáno OSN, připomíná agentura Reuters.

Volební Squid Game

Prezidentské volby byly v jihokorejské společnosti vnímány jako referendum o Mu Če-inově vládě. Jeho voliče rozlítila zejména neschopnost omezit prudce rostoucí ceny bydlení, kauzy spojované s hnutím MeToo a také korupční skandály prezidentových spojenců. V neposlední řadě i nedostatečná reakce na severokorejský program jaderných zbraní.

„Nešlo o volby do budoucnosti, ale o volby, které se ohlédnou zpět, abychom soudili Muovu administrativu,“ řekl pro New York Times profesor An Byong-jin, politolog z univerzity Kyung Hee v Soulu. „Zvolením Juna chtěli lidé potrestat Mu Če-inovu vládu, kterou považovali za neschopnou a pokryteckou, a požadovali spravedlivější společnost.“

Jun slíbil, že bude řešit bytovou krizi daňovými úlevami a přislíbil také podporu malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným. Chce, aby soukromý sektor vytvářel víc pracovních míst a stavěly se miliony nových domů.

Jako zarytý „antifeminista“ se Jun Sok-jol také zavázal zrušit ministerstvo pro rovnost žen a mužů s tím, že jihokorejské ženy netrpí systémovou diskriminací – navzdory množství důkazů o opaku.

Hlasování předcházela podle voličů negativní volební kampaň plná kontroverzních výroků. Předvolební týdny nenávisti mnozí přirovnávali k úspěšné jihokorejské sérii Squid Game.

Odborníci se shodují, že ani jeden z kandidátů nepředstavil přesvědčivé plány dalšího směřování Jižní Koreje. „Nikdo v mém okolí nevypadá, že by ho volby těšily,“ řekla agentuře AP 48letá obyvatelka Soulu, která hlasování popsala jako volbu toho menšího zla.

„Letošní prezidentské volby byly více zahlceny negativní kampaní než jakékoli jiné předchozí volby. Vzájemná nenávist po volbách jen tak neutichne,“ řekl pro The Guardian Čoi Jin, ředitel Institutu prezidentského vedení v Soulu.

Zatímco voliči požadují opatření proti prudce rostoucím cenám nemovitostí v Soulu, stagnujícímu růstu a nezaměstnanosti mladých lidí, oba přední hráči nešetřili urážkami a obviněními z nevhodného chování.

Jun svého soupeře obvinil z používání taktiky Hitlera a Mussoliniho, zatímco spojenci I Če-mjonga popsali Juna jako „diktátora“ a „prázdnou plechovku“. I Če-mjong, který je vyšetřován kvůli podezřelé pozemkové dohodě, zahájil svou kampaň omluvou za vulgární telefonát. Pronásledovaly ho také fámy o napojení na organizovaný zločin.

Jun Sok-jol zase publikoval několik nevhodných tweetů, mimo jiné i o Ukrajině, který obsahoval mandarinku s nakreslenou rozzlobenou tváří ve zjevné narážce na oranžovou revoluci z roku 2004.

I Če-mjong z vládní Demokratické strany ve svém závěrečném projevu uznal, že je Jižní Korea rozdělená. „Upřímně žádám nově zvoleného prezidenta, aby vedl zemi přes rozdělení a konflikt a otevřel éru jednoty a harmonie,“ řekl.

Lidé ve věku 20 až 40 let tvořili zhruba polovinu ze 44 milionů oprávněných voličů. Hlas odevzdalo asi 77 procent z nich. Právě tuto věkovou skupinu nejvíce trápí astronomické náklady na bydlení.

Podle analytiků obavy sdílí i generace, která zažila korejskou válku v letech 1950–53. Ta skončila nejistým příměřím namísto mírové smlouvy, takže oba korejské státy jsou spolu technicky vzato stále ve válce.

Vítězstvím 61letého Jun Sok-jola se konzervativci vrací k moci po pěti letech. Z tohoto politického tábora pocházela také omilostněná Pak Kun-hje, kterou Jun pomohl usvědčit a uvěznit. Budoucí prezident byl na stopě skandálu také jiného bývalého prezidenta a šéfa Samsungu, nicméně kvůli „přípravě obrody konzervativců“ ustoupil.

Někdejší guvernér jihokorejské nejlidnatější provincie Kjonggi I Če-mjong a bývalý generální prokurátor Jun Sok-jol podle předvolebních průzkumů vedli u voličů s vysokým náskokem před deseti dalšími kandidáty. Rozdíl mezi nimi byl menší, než kolik činí statistická chyba. Dohromady oba favorité posbírali více než 90 procent všech hlasů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované