Článek
Tučňáci v Antarktidě neúmyslně pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Jejich výkaly (označované také jako guáno) během rozkladu uvolňují do oblasti čpavek. Jedná se o klíčovou sloučeninu, která ovlivňuje zvýšenou tvorbu určitých typů mraků, které fungují jako izolační vrstvy v atmosféře. Vyplývá to ze studie publikované v časopise Nature.
Matthew Boyer, výzkumník z Helsinské univerzity ve Finsku, spolu s kolegy na Antarktidě zkoumal, jak tento bezbarvý a zapáchající plyn může přispět ke snížení povrchových teplot. „Naše práce spočívá ve studiu plynů, které ovlivňují tvorbu částic v atmosféře,“ uvedl Boyer pro server El País.
Analýza vědeckého týmu vychází z koncentrace čpavku v atmosféře z kolonie 60 000 tučňáků v období od ledna do března 2023. Měření probíhalo na základně Marambio na Antarktickém poloostrově.
Hladiny čpavku jsou podle serveru El País extrémně nízké. Jakýkoli zdroj tohoto plynu proto může mít významný dopad. Vědci v této souvislosti zjistili, že hlavním zdrojem čpavku na zmíněném pobřeží je právě trus tučňáků, který dokonce převyšuje množství amoniaku pocházejícího z Jižního oceánu.
Když vítr foukal ze směru kolonie, přístroje týmu naměřily koncentrace amoniaku tisíckrát vyšší než obvykle. I když tučňáci na konci února oblast opustili a jejich guáno zůstalo, koncentrace byla až 100krát vyšší, než je běžné, píše deník The Washington Post.
Rychlejší tvorba mraků
Ze studie vyplývá, že čpavek ve spojení se sloučeninami síry pocházejícími z oceánu pomáhá k vytvoření nových částic aerosolu. Mimo to trus produkuje dimethylamin, plyn, který urychlí tvorbu aerosolu až 10 000krát. Během několika hodin se tak vytváří mraky.
Oblaka ovlivňují klima různými způsoby, přičemž záleží, o jaký typ se jedná. Většina mraků na Zemi má chladicí účinek, přičemž odráží sluneční světlo zpět do vesmíru. Boyer však uvedl, že je led vysoce reflexní a také vyzařuje záření. Pokud je mrak méně reflexní než led pod ním, mohl by záření zachycovat a přispívat k oteplování. „Tato interakce je složitá a závisí na mnoha faktorech,“ upozornil vědec.
Boyer zároveň zdůrazňuje, že je potřeba k vyvození závěrů shromáždit více důkazů. Výsledky však poukazují na fascinující zjištění. „Tučňáci mohou ovlivňovat tvorbu částic, což pravděpodobně ovlivňuje tvorbu mraků,“ shrnuje. Dalším krokem vědeckého týmu bude přímé měření radiačních vlastností těchto mraků, aby bylo možné pochopit jejich vliv na klima.
