Hlavní obsah

Historik s osmi dětmi. Expert, který řekne světu, co se děje v Záporoží

Foto: Twitter@rafaelmgrossi

Tým mezinárodních expertů, kteří míří na inspekci do Záporožské jaderné elektrárny. Šéf MAAE Rafael Grossi stojí v popředí bez kšiltovky.

Reklama

Tým expertů na jadernou energetiku, který míří do Záporožské jaderné elektrárny, dorazil do Kyjeva. Skupinu vede ředitel MAAE Rafael Grossi. I přes chystanou inspekci ostřelování Ruskem obsazeného zařízení neutichá.

Článek

Dlouho očekávaná mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) už je na cestě do Záporožské jaderné elektrárny, kterou v začátcích invaze na Ukrajinu obsadily ruské síly. V pondělí to na Twitteru ohlásil její generální ředitel Rafael Grossi.

„Přišel ten den“, začíná jeho příspěvek, který doprovází fotografie celého týmu v odhodlaném postoji. „Musíme chránit bezpečnost a zabezpečení největšího jaderného zařízení na Ukrajině a v Evropě,“ napsal dále. Podle americké CNN tým 14 expertů už dorazil do Kyjeva.

Odhodlaný pohled Grossiho i jeho týmu není od věci – vydávají se totiž na nebezpečnou cestu, jejíž výsledek je nejistý. Misi na Ukrajinu proto od začátku z bezpečnostních důvodů provázejí tajnosti. Experti by se měli do momentálně nejsledovanější jaderné elektrárny v Evropě dostat „později tento týden“.

Veřejně známá není ani přesná identita třinácti expertů. Ví se pouze, že pochází „většinou z neutrálních zemí“. Chybí tak například odborníci ze Spojených států amerických či Velké Británie, které Moskva považuje za zaujaté vůči Rusku.

Čtrnáctý člen a vůdce skupiny je 61letý argentinský diplomat Rafael Grossi.

Zkušený diplomat a bojovník za genderovou rovnost

Rafael Grossi od začátku války varuje před katastrofálními dopady, jež by vyvstaly v případě útoku na jadernou elektrárnu v Záporoží. Apeluje na jednotlivé lídry a snaží se zajistit, aby k jednomu z nejčernějších scénářů pro Ukrajinu i zbytek Evropy nedošlo.

Rakouský server Der Standard uvádí, že právě dlouholeté diplomatické zkušenosti by mohl využít i na Ukrajině. Pomohly mu i v minulých týdnech, kdy o vstupu do areálu elektrárny diskutoval s ukrajinskými diplomaty ve Vídni, ruskými představiteli v Istanbulu i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.

Proč Rusové touží po Záporožské jaderné elektrárně

V současné energetické krizi by Evropě mohla pomoci jedna země, paradoxně je to válčící Ukrajina. Rusko má ale naprosto jiný zájem a situace kolem Záporožské jaderné elektrárny naznačuje, jak ho nejspíš bude chtít prosadit.

Grossi má za sebou pozice v běžných diplomatických službách i v těch specializovaných na jadernou bezpečnost. Argentinec, který vystudoval politologii a historii, zdůrazňuje na svém profilu především zkušenosti v oblasti nešíření jaderných zbraní a odzbrojování.

Představitelem MAAE, jež sídlí ve Vídni, je od prosince 2019. Za sebou už tak má jednání o dohodě na monitorování íránských jaderných aktivit. Tento otec osmi dětí se také velmi angažuje v otázce rovnosti pohlaví v oblasti jaderné energetiky.

Ostřelování elektrárny pokračovalo i v úterý

Přestože mise MAAE se už blíží na místo, Rusko a Ukrajina se dál obviňují z ostřelování jaderné elektrárny. V úterý Ukrajince z útoku obvinila Ruskem dosazená správa města Enerhodar, kde zařízení stojí.

Proruské úřady také ohlásily dvě vybuchlé střely nedaleko skladu vyhořelého paliva, který se nachází v areálu, uvádí agentura Reuters.

Nový díl podcastu 5:59 o situaci na Ukrajině podrobně

Důkazy předchozího ostřelování jsou vidět i na satelitních snímcích společnosti Maxar Technologies, zveřejněných v pondělí. Fotky ukazují čtyři díry v jedné z budov asi 150 metrů od nejbližšího reaktoru, informovala CNN.

Člen okupační oblastní správy Vladimir Rogov v reakci uvedl, že se jedná o důkaz ukrajinské střelby. „Důvodem ostřelování je záměr kyjevského vedení narušit misi MAAE,“ řekl.

Na snímcích jsou také vidět tři zaparkované obrněné transportéry. Rusko přitom tvrdí, že v elektrárně žádnou těžkou techniku nemá.

MAAE cestu do ukrajinské elektrárny označila jako misi k posouzení fyzického poškození zařízení, funkčnosti bezpečnostních systémů a pracovních podmínek zaměstnanců a rovněž nutnosti provést „naléhavá ochranná opatření“.

O chod elektrárny se totiž nadále starají ukrajinští zaměstnanci, kterým ovšem ruští vojáci podle Kyjeva často vyhrožují zbraněmi. Ostřelováním areálu pak Rusové chtějí vystrašit svět, tvrdí ukrajinské úřady.

Reklama

Doporučované