Hlavní obsah

Indie vyslala k Měsíci raketu. Může se zařadit po bok vesmírných velmocí

Foto: Profimedia.cz

Start rakety sledovaly tisíce lidí.

Reklama

K povrchu Měsíce odstartovala třetí indická vesmírná sonda, jejímž cílem je jako první úspěšně přistát poblíž málo prozkoumaného jižního pólu.

Článek

Kosmická raketa LVM3 se sondou Čandrájan-3 odstartovala krátce po půl třetí tamního času z indického kosmodromu. K Měsíci nese lunární družici, lunární modul a lunární vozítko, které mají za cíl prozkoumat oblast kolem jižního pólu Měsíce. Dorazit do cíle by stroj měl mezi 23. a 24. srpnem, informovala BBC.

Průlomový start sledovaly přímo v blízkosti kosmodromu tisíce lidí. Podle serveru India Today jich mohl být až 10 tisíc. Živé vysílání na platformě YouTube sledoval až milion diváků, informovala CNN. Komentátoři průběh stoupání rakety do vesmírného prostoru popsali jako „majestátní“.

Podaří-li se sondě na Měsíci přistát, zařadí se Indie k „velké trojce“ vesmírného průzkumu. Úspěšné „měkké přistání“ na Měsíci se povedlo zatím pouze Spojeným státům, Číně a Rusku (respektive Sovětskému svazu).

Důležitost této mise pro Indii zdůraznil i indický premiér Naréndra Módí. Ten prohlásil, že mise „odstartovala novou kapitolu indického vesmírného programu“.

„Stoupá vysoko a nese sny a ambice každého Inda. Tento významný úspěch je důkazem neúnavné oddanosti našich vědců. Oslavuji jejich ducha a důmysl,“ napsal na svůj twitter.

Třetí v pořadí

Indie k Měsíci vyslala prozatím dvě sondy. Sonda Čandrájan-1 podnikla podle svého ředitele Mylswamy Anaduraje první a nejdetailnější pátrání po přítomnosti vody a zjistila, že za určitých podmínek se na Měsíci vyskytuje atmosféra.

Sonda Čandrájan-2 nesla v roce 2019 podobně jako její „mladší sestra“ vybavení v podobě družice a vozítka. Tato družice od té doby nepřetržitě sídlí na orbitu Měsíce a monitoruje jeho povrch. Avšak bohužel přistávací modul nezvládl cestu k povrchu a zřítil se. Podle řídícího střediska nehodu způsobila nečekaná chyba v brzdícím systému modulu.

Indové se snažili z minulých chyb poučit a pozorně studovali data, která nashromáždili při nehodě z roku 2019 a pomocí simulací se soustředili na odstranění chyb. Hlavním cílem právě probíhající mise totiž je, aby přistávací modul Čandrájanu-3 bezpečně přistál a lunární vozítko vyjelo na povrch Měsíce.

Parametry mise

Sonda Čandrájan-3 váží 3900 kilogramů, její zhotovení indickou vládu vyšlo na 75 milionů dolarů. Přistávací modul „Vikram“ váží kolem jeden a půl tuny. Na povrch Měsíce nese lunární vozítko, které se jmenuje „Pragján“, což v překladu znamená moudrost. Váží necelých 26 kilogramů a bude zkoumat měsíční povrch, možnou atmosféru a tektonickou aktivitu pod povrchem.

Objevy vesmírného teleskopu Jamese Webba

Webbův vesmírný teleskop vznikl ve spolupráci NASA, ESA (Evropská vesmírná agentura) a Kanadské vesmírné agentury. Jde o nejmodernější a nejvýkonnější vesmírný teleskop, který kdy lidstvo vytvořilo. Vesmír pozoruje v infračerveném spektru, které je lidskému oku skryto. Dokáže tak vidět objekty, procesy a události, které člověk pouhým okem nevidí.

Cesta k oběžné dráze Měsíce bude sondě trvat 15 až 20 dní. Řídicí středisko mise poté začne zpomalovat její rychlost. Brždění sondy potrvá dalších několik dní. Až dosáhnou požadované rychlosti, pokusí se s „Vikramem“ bezpečně přistát.

Většina plochy jižního pólu Měsíce je neprozkoumaná. Oblast se nachází na odvrácené straně a je rozlohou mnohem větší než severní pól. Tím, že je povrch neustále v temnotě může znamenat, že se zde nachází voda. O její možné přítomnosti informovala už první indická mise. Indičtí vědci doufají, že třetí mise pomůže rozkrýt záhadu přítomnosti vody.

Vzniká nová vesmírná velmoc

Vesmírný program se pro Indy stal otázkou národní hrdosti. Nicméně „cílem programu je přispět k budoucnosti lidstva,“ řekl ředitel programu, napsala CNN.

V roce 2014 se Indie stala první asijskou zemí, která dosáhla Marsu. Tento úspěch vyšel o milion dolarů méně než sonda Čandrájan-3, mise k „rudé planetě“ stála 74 milionů dolarů. Pro porovnání, produkce hollywoodského filmu Gravitace vyšla na 100 milionů dolarů.

O tři roky později Indie vyslala do vesmíru rekordních 104 satelitů v rámci jedné mise. Dalším úspěchem bylo sestřelení vlastního satelitu ze zemského orbitu v roce 2019. Tím se země stala teprve čtvrtou na světě vedle Spojených států, Ruska a Číny, která získala schopnost zneškodnit vesmírné satelity. Připojila se tak k závodu v militarizaci vesmíru.

Ve stejný rok tehdejší šéf Indické vesmírné agentury oznámil, že země plánuje do roku 2030 mít ve vesmíru vlastní vesmírnou stanici.

Měsíc je branou do hlubokého vesmíru

Indie není jediným státem, který plánuje mise na Měsíc. Například Američané se chtějí na Měsíc do několika let také vrátit. Pomoc jim k tomu má program Artemis. V plánu je také konstrukce lunární vesmírné stanice „Lunar Gateway“, která by měla sloužit jako brána pro další vesmírné bádání na Mars a dál, a jako vědecká stanice pro další výzkum Měsíce. Podle odborníků je toho stále mnoho, co lidstvo musí o Měsíci pochopit.

„Jestli chceme Měsíc využívat jako bránu do hlubokého vesmíru, musíme ho pochopit a pořádně prozkoumat, abychom zjistili, jak se dá na jeho povrchu přežít a fungovat,“ řekl ředitel mise sondy Čandrájan-3.

Reklama

Související témata:

Doporučované