Hlavní obsah

Íránské protesty mají další oběti. Do boje s režimem se zapojili i hackeři

Foto: Profimedia.cz

Na protestech nejen v Íránu se pálí hidžáby a stříhají vlasy.

Reklama

25. 9. 15:00

Počet obětí íránských protestů stoupá, přičemž aktuálně uváděné číslo nejspíše neodráží skutečnost. Do boje s íránským vedením se nově pustili i hackeři ze skupiny Anonymous.

Článek

Íránem už více než týden zmítají protesty, které odstartovala smrt dvaadvacetileté Mahsé Amíníové po zásahu tamní mravnostní policie. Podle té mladá žena nedodržela pravidla nošení hidžábu, pokrývky hlavy, a byla tak vzata do vazby. Tam však upadla do kómatu a následně i zemřela. Do Teheránu přitom přijela na pouhou návštěvu příbuzných.

Rozsáhlé protesty od té doby zuří po celé zemi a vyžádat si podle informací agentury Reuters, která se odkazuje na íránskou státní televizi, měly už nejméně 41 mrtvých. Tento údaj však vychází z vlastního sčítání a oficiální údaje prý teprve budou zveřejněny. Aktivisté ale mluví o nejméně 50 obětích s tím, že reálné číslo je pravděpodobně vyšší.

Íránské veřejnosti se v jejím boji dostává podpory i ze zahraničí. Například americké  ministerstvo financí se rozhodlo zmírnit omezení internetových služeb dostupných v zemi, a to navzdory sankcím, které Spojené státy vůči Íránu nastolily. Podle nejnovějších informací se ale do boje nyní mělo zapojit i hackerské hnutí Anonymous.

„Tohle je zpráva pro íránský lid od Anonymous. Naše podpora íránských protestů bude pokračovat. Jak všichni víte, vláda zkouší všechno, aby vás zastavila, nevzdávejte se. Neopouštějte ulice, nezastavujte revoluci,“ říká neznámý hlas ve videu, které již koluje na sociálních sítích.

„Íránská vláda podporuje diktátora, i když by měla podporovat veřejnost, a proto vypouštíme osobní informace každého z jejích členů. Zavolejte jim a zeptejte se jich, proč ho podporují,“ vyzývá dále neznámá postava na záznamu před tím, než s připomínkou názvu hnutí video skončí.

Video doprovází i zmíněné údaje, jako například telefonní čísla členů íránského parlamentu. Ta jako soubor kolují také v aplikaci Telegram.

Aktuální demonstrace v Íránu jsou těmi největšími v zemi od roku 2019, kdy Íránci ovládli ulice poté, co přes noc prudce vzrostly ceny pohonných hmot. Íránské úřady tehdy zcela odpojily internet a mezinárodní společenství se jen stěží snažilo sledovat následné krveprolití mezi civilisty.

Mohlo by vás zajímat

Spojené státy se rozhodly rozšířit nabídku internetových služeb dostupných Íráncům. Tento krok by měl Íráncům pomoci v přístupu k nástrojům, které lze použít k obcházení státního dohledu a cenzury.

Deník The New York Times uvedl, že během čtyř dnů násilností bylo zabito „180 až 450 lidí a možná i více“, další tisíce lidí byly zraněny a zadrženy, přičemž většina z nich se ponořila do digitální tmy. Agentura Reuters pak v prosinci 2019 informovala, že během dvoutýdenních nepokojů bylo zabito 1 500 lidí.

Internet byl v Íránu podle organizace NetBlocks, která se zabývá monitoringem internetu, tento týden přerušen nejméně třikrát. Tamní prezident Ebráhím Raísí se mezitím v sobotu nechal slyšet, že se země musí s protesty i s těmi, co narušují její bezpečnost, „rozhodně vypořádat“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované