Hlavní obsah

ISS skončí ve „vodním hrobu“. NASA má plán jejího konce

Foto: Shutterstock.com

Mezinárodní vesmírná stanice je obydlena od roku 2000. Po roce 2030 ji mají nahradit komerčně provozované projekty.

Reklama

3. 2. 15:42

Mezinárodní vesmírnou stanici čeká ještě asi 8 let rušného provozu, než skončí v „nejvzdálenějším místě od lidské civilizace, jaké se dá najít.“ Oznámila to NASA.

Článek

NASA plánuje pokračovat v provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do konce roku 2030. Stanice se pak řízeně zřítí do odlehlé části Tichého oceánu známé jako Point Nemo. Vyplývá to z nově vydané zprávy, která se zabývá budoucností ISS, píše o ní například CNN.

Úřad dále uvedl, že Mezinárodní vesmírnou stanici by měly v budoucnu nahradit komerčně provozované vesmírné platformy. „Soukromý sektor je s jistou pomocí NASA schopen, z technického i finančního hlediska, vývoje a provozu komerčních stanic na nízké oběžné dráze. Těšíme se na sdílení našich poznatků se soukromým sektorem, abychom dopomohli vyvinout bezpečné, spolehlivé a cenově efektivní destinace ve vesmíru,“ uvedl ředitel oddělení komerčních letů NASA Phil McAlister v tiskové zprávě.

„Zpráva, kterou jsme předali Kongresu, detailně popisuje náš komplexní plán na zajištění hladkého přechodu na komerční stanice po vyřazení ISS z provozu v roce 2030,“ dodal.

Oblast Tichého oceánu známá jako Point Nemo, kde ISS skončí, je pojmenovaná po hrdinovi románu Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem. Nachází se asi 4 800 kilometrů od břehů Nového Zélandu a asi 3 200 kilometrů severně od Antarktidy.

CNN odhaduje, že USA, Rusko, Japonsko a některé evropské země tam od roku 1971 potopily více než 263 kusů vesmírného odpadu. Místu se proto přezdívá vesmírné pohřebiště nebo vodní hrob. „Je to nejvzdálenější místo od lidské civilizace, jaké můžete najít,“ tvrdí NASA.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž první díl byl do vesmíru vynesen v roce 1998, je trvale obydlena od roku 2000. Vesmírná laboratoř obíhá Zemi ve výšce asi 400 kilometrů a prozatím se na její palubě vystřídalo přes 200 astronautů z 19 zemí světa.

Byl mezi nimi také americký astronaut Andrew Feustel, který je spojen s Českou republikou, protože má manželku s českými kořeny. Feustel s sebou na své cesty do vesmíru bral předměty spojené s Českem a na ISS vzal mimo jiné figurku krtečka či výtisk časopisu Vedem, který psali vězňové v koncentračním táboře Terezín.

Vesmírná laboratoř

Mezinárodní vesmírná stanice je, také díky stavu beztíže, unikátní laboratoří, která umožňuje provádět rozličné experimenty, jež nelze provádět na Zemi. Díky tomu byla stanice domovem mnoha vědeckých prvenství.

Astronauti na vesmírné stanici například používali 3D tiskárnu, první předmět takto vyrobili v roce 2014. Kosmonautka Kate Rubinsová o dva roky později ve vesmíru poprvé sekvenovala DNA. V roce 2018 pak NASA dokázala na stanici vyvinout páté skupenství, tzv. Boseho-Einsteinův kondenzát.

„Tady nahoře je to fenomenální. Je tu skvělé vybavení, jako kdybyste vzali nejprestižnější univerzitu a zmenšili ji na velikost vesmírné stanice,“ vyjádřila se Rubinsová.

Kosmonauti se také během let naučili ve vesmíru pěstovat určité druhy zeleniny. První „vesmírný salát“ byl vypěstován v roce 2015. V současnosti se na stanici pěstují dokonce i ředkvičky nebo chilli papričky. Takový výzkum může v budoucnu pomoci astronautům s pěstováním vlastního jídla na dlouhotrvajících misích do hlubšího vesmíru.

Dle tvrzení Robyna Gatense, ředitele ISS v NASA, bude intenzivní práce na stanici během následujících osmi let pokračovat a stanice vstupuje do své nejproduktivnější dekády. „Těšíme se na maximalizaci výsledků z vesmírné stanice do roku 2030, přičemž budeme plánovat přechod na komerční vesmírné destinace,“ dodal.

Rusko plánuje ISS opustit už v roce 2025 a do roku 2030 vybudovat novou vlastní stanici. Čína začala s budováním své stanice v loňském roce, kdy na oběžnou dráhu vypustila první modul.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované