Hlavní obsah

Izrael tvrdí, že Írán může vyrobit tři atomové bomby. A dohoda s ním vázne

Foto: Profimedia.cz

Členové Íránských revolučních gard při přehlídce u příležitosti Dne Jeruzaléma.

Reklama

7. 6. 18:30

Židovský stát se připravuje na všechny možnosti včetně války s Íránem. Před týdnem se proto nad Středozemním a v Rudém moři uskutečnily rozsáhlé vojenské manévry.

Článek

Ještě krátce před ruskou invazí na Ukrajinu se zdálo, že obnovení mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu je otázkou několika dnů, maximálně dvou týdnů. O tři měsíce později je ale situace zcela jiná – dohoda stále není na dohled a je dost možné, že otázku íránského jádra bude znovu řešit Rada bezpečnosti OSN.

Nejmenovaný izraelský představitel navíc v pondělí řekl, že Írán má už dostatečné množství obohaceného uranu k výrobě hned tří jaderných bomb.

Poslední zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii hovoří o tom, že k 15. květnu měl Írán celkem 3809,3 kilogramů obohaceného uranu.

„Rada guvernérů MAAE bude hlasovat o rozhodnutí vyzvat Írán, aby dostál svým závazkům, ale nebude kritizovat íránský režim,“ uvedl úředník citovaný serverem Ynetnews. Mezi ony závazky patří ochota plně spolupracovat s jadernými inspektory.

Agentura přitom oznámila, že Írán dosud neobjasnil, zda se v komplexech Marivan, Varamin a Tukkuzabad nenacházejí další, tajné zásoby jaderného materiálu. Pokud by hlasování v MAAE dopadlo v neprospěch Íránu, mohla by rada bezpečnosti OSN uvalit na režim v Teheránu další sankce. Írán by se tak opět ocitl pod politickým tlakem – poprvé od začátku jednání o návratu k mezinárodní dohodě o kontrole íránského jaderného programu (známé pod zkratkou JCPOA). Ta začala loni v dubnu, Írán je ale po dvou měsících přerušil s odkazem na tamní prezidentské volby. Rozhovory se opět rozjely až v listopadu.

Lepší špatná než žádná dohoda, věří experti

Výše zmíněný izraelský představitel také řekl, že se mění postoj americké administrativy k Íránu. Důkazem jsou podle něj čerstvé sankce proti Íránským revolučním gardám. Prezident Joe Biden 25. května oznámil, že USA uvalily sankce na Ruskem podporovanou síť pašující ropu, která je ve službách elitních íránských jednotek Kuds spadajících pod Íránské revoluční gardy. Zabývají se špionáží a podporují zahraniční ozbrojené skupiny v různých zemích Blízkého východu.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi navštívil minulý týden Izrael a o íránském jaderném programu jednal s premiérem Naftalim Bennettem. Právě Izrael cítí ze strany svého úhlavního nepřítele Íránu existenční hrozbu a snaží se, aby se téma íránského jádra dostalo před Radu bezpečnosti OSN.

Izrael nyní v této věci úzce spolupracuje se Spojenými státy, problém mají ve své kompetenci poradci pro národní bezpečnost, tedy americký Jake Sullivan a Izraelský Ejal Hulata. Zatímco premiér Bennett se podobně jako jeho předchůdce Benjamin Netanjahu veřejně staví proti dohodě s Íránem, izraelské bezpečnostní složky smýšlejí jinak.

Z analýzy deníku The Jerusalem Post, která vyšla poslední květnový týden, vyplývá, že experti z obrany a tajných služeb vidí absenci dohody s Íránem jako větší riziko, než kdyby byla uzavřena dokonce i špatná dohoda. Íránský režim už prý totiž bude během několika týdnů schopen obohacovat uran na 90 procent, což je hranice potřebná k výrobě atomové bomby.

Anonymní zdroje oslovené deníkem si zároveň myslí, že by Írán jadernou zbraň nikdy nepoužil, ale chce ji mít v dispozici, aby posílil svou pozici při mocenském soupeření v regionu.

Izrael se nicméně připravuje na všechny scénáře včetně toho, kdy by mezi ním a Íránem vypukla válka. Minulý týden proto nad Středozemním mořem podnikla armáda vojenské cvičení, jehož se účastnily desítky bojových letadel. Piloti cvičili lety na dlouhé vzdálenosti, zásahy vzdálených cílů i tankování během letu. V Rudém moři pak souběžně probíhaly manévry raketových lodí a ponorek: „Toto rozšířené cvičení simulovalo různé scénáře včetně dosažení námořní převahy a zachování svobody manévrování v oblasti,“ citoval server France24 vrchního velitele izraelského námořnictva Davida Saara Salamu.

Íránské revoluční gardy z teroristického seznamu nezmizí

Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chámeneí přišel během jednání o návratu k JCPOA s požadavkem, aby byly Íránské revoluční gardy odstraněny ze seznamu teroristických organizací. Izrael proti tomuto kroku vedl mezinárodní kampaň, v níž argumentoval tím, že organizace stojí za zabitím tisíců amerických občanů.

Minulý týden pak Rob Malley, který má v Bidenově administrativě téma íránského jádra na starost, vyškrtnutí Revolučních gard ze seznamu odmítl, protože Írán nebyl při jednáních ve Vídni ochoten k ústupkům.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell před několika dny na Twitteru napsal, že se šance na dohodu s Íránem snižují: „Možnost uzavřít dohodu a vrátit se k JCPOA se potápí,“ uvedl po telefonickém rozhovoru s íránským ministrem zahraničí. Pokud prý ale všechny stranou vyvinou mimořádné úsilí, k dohodě ještě může dojít. Kompromisu nahrává i geopolitická situace spojená s válkou na Ukrajině – ve světě nyní rostou ceny ropy a návrat té íránské na trhy by se Západu hodil. Stejně tak jako oslabení íránsko-ruského spojenectví.

Alternativou k dohodě jsou další protiíránské sankce, ale také válka. Izrael i západní země v minulosti několikrát opakovaly, že nepřipustí, aby se teokratickému íránskému režimu dostaly do rukou jaderné zbraně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované