Hlavní obsah

Společně proti Íránu: Izrael a Arabové chystají obrannou alianci

Foto: Profimedia.cz

Ministři zahraničí Bahrajnu, Egypta, Izraele, USA, Maroka a Spojených arabských emirátů.

Reklama

28. 3. 18:33

Summit v Negevské poušti mezi Izraelem a čtyřmi arabskými zeměmi provází problémy – v neděli teroristický útok, v pondělí onemocnění premiéra koronavirem.

Článek

Írán. To je hlavní téma summitu, na nějž Izrael pozval signatáře Abrahámovských dohod o normalizaci vzájemných vztahů (Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Maroko) a také Egypt. Ministry zahraničí výše zmíněných zemí přivítal v neděli šéf izraelské diplomacie Jair Lapid, samotná jednání pak probíhají v kibucu Sde Boker, kde trávil důchod první izraelský premiér David Ben-Gurion.

„Summit je demonstrací toho, že se důležité země regionu dávají dohromady a mají vážné obavy, kterým se Bidenova administrativa nevěnuje,“ citoval list The New York Times Stevena A. Cooka z think tanku Rada pro zahraniční vztahy (Council for Foreign Relations).

Obavami myslí jednoznačně Írán a jeho politiku v regionu, zejména vyzbrojování milicí v Iráku, Sýrii nebo Jemenu.

V pátek se podařilo jemenským šíitským rebelům zasáhnout důležité skladiště ropy na západě Saúdské Arábie. Další obavy arabských zemí i Izraele vyvolává jednání o návratu k mezinárodní smlouvě o kontrole íránského jaderného programu, která by znamenala uvolnění protiíránských sankcí.

Odpůrci chystané dohody se obávají, že obnoveným prodejem ropy Írán získá další peníze na financování terorismu, z čehož ho obviňují. Samotný Írán vidí financování například spřátelených Hútiů zcela jinak – jako legitimní podporu hnutí bojujícího proti zkorumpované centrální vládě.

Írán se má čeho obávat

„Sdílené schopnosti, které vytváříme, zastrašují a odrazují naše společné nepřátele, především Írán a jeho spojence. Mají se čeho obávat,“ řekl na úvod summitu Lapid. Oznámil také, že schůzky v tomto formátu se budou konat pravidelně a že se ministři rozhodli na ně pozvat i Palestince, kteří na summitu chybějí (stejně jako sousední Jordánsko).

Sdílenými schopnostmi myslí Izrael například spolupráci v Rudém moři, kde se Izrael i arabské státy chtějí společně bránit proti pirátství a kontrolovat vzdušný prostor, kam se můžou dostávat drony a rakety Íránu a jeho spojenců.

Podepsání Abrahámovských dohod o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými zeměmi vnímali Palestinci velmi hořce. Ztratili svůj důležitý argument, že Izrael získá dohodou s nimi i uznání arabských zemí. Tři arabské státy ale Izrael uznaly, aniž by přišly ústupky vůči Palestincům.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken na summitu nicméně prohlásil, že regionální mírové dohody nejsou náhražkou za mírový proces s Palestinci. „Jednou z dnes diskutovaných otázek je, jak mohou země účastnící se summitu Palestincům pomoci,“ prohlásil.

Palestinský představitel Basám Sálihí ale pro server Times of Israel řekl, že Negevský summit Palestincům nepomůže. „Palestinská otázka na summitu přítomná nebude. A pokud ano, bude to podle podmínek Izraele.“

Bennett zbrzdil schůzku s Palestinci

Palestinci byli ve hře pro jinou schůzku, kterou se v minulých dnech snažil zorganizovat izraelský ministr obrany Benny Ganc. Mělo jít o tripartitní setkání s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a jordánským králem Abdalláhem. Premiér Bennett ale plánované neformální jednání, které považoval za summit, podle serveru Walla de facto vetoval.

Mezi oběma členy izraelské vlády panuje napětí delší dobu – Ganc se měl například o schůzce Bennetta s Putinem dozvědět až ve chvíli, kdy izraelský premiér přistál v Moskvě. Bennett se pak o Gancově iniciativě dozvěděl od Jordánců, kterým dal najevo nelibost. Království poté schůzku zrušilo.

Blinken chce summit využít i k jednání o válce na Ukrajině. Hned po příjezdu do Svaté země poděkoval svému izraelskému protějšku za podporu: „Velmi oceňujeme jednoznačné odsouzení agrese Kremlu od ministra zahraničí (Lapida) a závazek Izraele, že nebude využíván jako cesta k obcházení sankcí,“ řekl. Ocenil také izraelskou humanitární pomoc na Ukrajině – polní nemocnice, kterou ve válčící zemi Izrael provozuje, už ošetřila přes pět stovek pacientů.

Blinken ocenil i zprostředkovatelské snahy premiéra Naftaliho Bennetta, který opakovaně mluvil s ukrajinskou i ruskou hlavou státu, k žádnému pokroku nicméně nedošlo. Bennett také na rozdíl od Lapida Rusko přímo neodsoudil a jeho země neuvalila na Putinův režim žádné sankce. O tom, jak se židovský stát staví k ruským oligarchům, jsme psali zde.

Ve snaze o to nerozházet si příliš vztahy s Ruskem se ostatně izraelský premiér neliší od svých arabských partnerů. Ani arabské státy neuplatňují žádné sankce proti Rusku a v Dubaji dokonce mnozí ruští oligarchové nacházejí útočiště.

Bennettovy možnosti jednat s arabskými ministry navíc omezila nemoc: v pondělí byl totiž pozitivně testován na koronavirus. V neděli si přitom bez roušek potřásali rukama s Blinkenem, který v pondělí oznámil, že se nechá otestovat. Izraelský premiér nicméně hodlá v práci pokračovat na dálku a v pondělí měl vést bezpečnostní schůzku s arabskými partnery.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované