Článek
Japonská vládnoucí koalice pravděpodobně ztratí většinu v horní komoře parlamentu, odhadují po uzavření volebních místností zahraniční agentury a japonská média. Nepříznivý výsledek voleb by mohl ovlivnit osud premiéra Šigerua Išiby, který stojí v čele menšinového kabinetu, píše japonská agentura Jiji Press. První přibližné výsledky voleb, v nichž se rozhodovalo o polovině křesel v horní komoře, se očekávají do několika hodin.
Zhruba 45 tisíc volebních místností se otevřelo v 7:00 místního času (půlnoc SELČ) a uzavřelo ve 20:00 místního času (13:00 SELČ). Čtyři hodiny před koncem hlasování k urnám přišlo asi 22,5 procenta Japonců, napsala agentura Jiji Press.
Ve volbách do 248členné Sněmovny poradců, jak se horní komora parlamentu nazývá, kandidovalo 522 lidí bojujících o 125 křesel. Išibova Liberálně demokratická strana (LDP) a její koaliční partner Komeitó potřebují 50 senátorů, aby si udržely většinu. Podle projekcí televize NHK by měly získat mezi 32 až 51 křesly, zatímco podle jiných kanálů by získaly něco málo přes 40 senátorů, uvedla agentura AP.
Hlavní pozornost se podle Jiji Press upírá k tomu, zda si Išibova vládní koalice udrží kontrolu alespoň nad Sněmovnou poradců. V dolní komoře, Sněmovně reprezentantů, totiž loni v říjnu přišla o většinu. Dnešní volby proto na premiéra podle Reuters zvyšují tlak, ač přímo nerozhodují o pádu vlády.
Koalice měla do dnešních voleb 141 senátorů. V poslanecké sněmovně od října drží 221 křesel z celkových 465, což je pro LDP, která Japonsku vládla po většinu poválečného období, nejhorší výsledek za posledních 15 let. Premiérovi kvůli tomu hrozí návrh na vyslovení nedůvěry.
Druhá Išibova vláda se od listopadového nástupu k moci potýká s rostoucími cenami, nízkými příjmy i americkými dovozními cly, která pro Japonsko činí 25 procent a mají vstoupit v platnost 1. srpna.
Sněmovna poradců schvaluje zákony, ale dolní sněmovna ji může přehlasovat. Členové jsou voleni na šest let a zhruba polovina se obnovuje při volbách konaných v tříletých intervalech. Volby do horní komory parlamentu se v Japonsku považují za referendum o podpoře současné vlády.
