Hlavní obsah

Drobné vítězství Juliana Assange. Může protestovat proti vydání do USA

Foto: Profimedia.cz

Příznivci Juliana Assange před budovou vrchního soudu v Londýně.

Reklama

24. 1. 13:30

Zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange se smí obrátit na britský nejvyšší soud a protestovat tak proti rozhodnutí o svém vydání do Spojených států. Američané ho stíhají kvůli špionáži.

Článek

Rozhodl o tom v pondělí vrchní soud v Londýně, který však zamítl možnost přímého dovolání. To znamená, že nejvyšší soud nejprve rozhodne, zda se vůbec bude záležitostí zabývat. Australan Julian Assange je v Británii stále ve vazbě a spolu se svými právníky bojuje proti vydání do USA, kde mu hrozí až 175 let vězení.

Londýnský soud původně začátkem ledna loňského roku rozhodl, že Assangea do USA s ohledem na jeho duševní zdraví nevydá. USA však lékařské zprávy napadly a uspěly s odvoláním. Cestu k Assangeovu vydání do USA v prosinci otevřel britský odvolací soud.

Americká justice Assange viní ze špionáže, především kvůli zveřejnění tajných dokumentů týkajících se amerických vojenských misí v Afghánistánu a Iráku na serveru WikiLeaks. Web je mimochodem stále v provozu, od roku 2006 zveřejňuje diplomatické depeše a informace týkající se válečných konfliktů či rozkrývá případy korupce a porušování lidských práv.

Projekt WikiLeaks Assange založil se skupinou stejně smýšlejících lidí. Podle reportéra časopisu The New Yorker Raffiho Khatchadouriana, který s Assangem několik týdnů cestoval, Assange přijal kočovný životní styl za vlastní a provozoval WikiLeaks za neustálého pohybu po celém světě.

Za svoji práci Assange obdržel několik novinářských ocenění, např. v červenci 2010 ho deník The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“. Ne všechny reakce na WikiLeaks byly ale pozitivní. Svět si existence serveru začal ve velkém všímat právě v letech 2010 až 2011.

Začalo to zveřejněním dvou utajovaných videí americké armády z útoků z iráckého Bagdádu, na nichž americká armáda z vrtulníku zastřelila 18 civilistů. Při nich zemřelo několik lidí, a to včetně dvou novinářů agentury Reuters.

V ten samý rok web zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či Afghánistánu, které na světlo světa dostal vojín Bradley Manning.

Bradley Manning, který prodělal operaci pohlaví a nyní vystupuje jako Chelsea Manningová, serveru WikiLeaks předal na 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku.

Uniklé informace podle prohlášení americké administrativy výrazně ohrozily bezpečí a životy agentů v terénu a informátorů, s nimiž pracují. Za Assangeovu svobodu se postavil například čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej nebo organizace Amnesty International (AI). „Pracuje se stejným typem informací, se kterými pracují novináři neustále,“ komentovala pro The New York Times Julia Hallová z Amnesty International.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované