Hlavní obsah

Každý šestý člověk se potýká s neplodností, tvrdí WHO

Foto: Profimedia.cz

Podle Světové zdravotnické organizace se neplodnost týká asi 17,5 procenta dospělých jedinců.

Reklama

Ačkoliv se míra neplodnosti příliš neliší mezi státy s vysokými a nízkými příjmy, zásadní propast tvoří rozdíl v dostupnosti léčby. Šéf WHO tak vyzval k rozšíření přístupu k péči o plodnost a požádal země o sdílení informací.

Článek

S neplodností se alespoň jednou za život setkal asi každý šestý člověk, vyplývá z nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO). Závěr vychází z analýzy existujících studií provedených v letech 1990 až 2021, konkrétně pak podle něj onemocněním trpí asi 17,5 procenta dospělých v reprodukčním věku.

„Obrovský počet postižených lidí ukazuje, že je třeba rozšířit přístup k péči o plodnost a zajistit, aby tato problematika nebyla nadále odsouvána na okraj zdravotnického výzkumu a politiky,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Organizace tak vyzvala země, aby aktivně shromažďovaly informace o tomto zdravotním problému.

WHO definuje neplodnost jako onemocnění mužského nebo ženského reprodukčního systému, které se projevuje tím, že se nepodaří dosáhnout těhotenství po 12 a více měsících pravidelného nechráněného pohlavního styku.

Studie neuvádí, zda se neplodnost v celosvětovém měřítku v průběhu času zvyšuje či snižuje. Organizace však podotýká, že tento vývoj ještě bude předmětem zkoumání.

Nerovnosti se projevují v léčbě neplodnosti

Neplodnost se ve všech zemích a regionech vyskytuje v podobné míře a neliší se významně podle ekonomické situace oblastí. Konkrétně se tak s onemocněním alespoň jednou setkalo přibližně 17,8 procenta dospělých v zemích s vysokými příjmy a přibližně 16,5 procenta dospělých v zemích s nízkými a středními příjmy.

Celosvětově však existují významné rozdíly v tom, kolik lidé vynakládají na léčbu a jaká je její dostupnost.

„Bylo zjištěno, že lidé v nejchudších zemích vynakládají na umělé oplodnění nebo na léčbu neplodnosti výrazně větší část svých příjmů ve srovnání s bohatšími zeměmi. To je příkladem toho, že se jedná o oblast s vysokou mírou rizika nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči,“ vysvětlil pro stanici CNN Gitau Mburu, vědecký pracovník WHO pro výzkum plodnosti.

Využití umělé inteligence k léčbě neplodnosti

Podnikatelka Olga Chabr Grillová v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje projekt, který má pomoci ženám v procesu umělého oplodnění. Systém zkouší zejména v Anglii, data pro doktory mají sbírat i populární sportovní chytré hodinky.

Neplodnost, která postihuje mužský nebo ženský reprodukční systém, lze léčit pomocí léků, chirurgických zákroků nebo technologií asistované reprodukce, přiblížila stanice CNN.

„Neplodnost je závažným a rozšířeným zdravotním problémem. Navzdory tomu zůstávají řešení prevence, diagnostiky a léčby podfinancovaná a pro mnoho pacientů nedostupná kvůli vysokým nákladům,“ poznamenala Pascale Alloteyová, ředitelka oddělení sexuálního a reprodukčního zdraví a výzkumu WHO.

Mburu dodal, že neplodnost může mít vliv i na duševní zdraví, protože zvyšuje riziko úzkosti, deprese a násilí v partnerském vztahu.

Nové údaje WHO posilují skutečnost, že pokrytí péče o plodnost a přístup k vysoce kvalitní péči potřebuje více lidí, než se dosud předpokládalo, uvedla pro CNN Asima Ahmadová, endokrinoložka a odbornice na plodnost.

Dodala, že se objevují nerovnosti v tom, kdo takový přístup k péči má. „Nepřekvapuje mě, že existují nerovnosti v tomto případě celosvětově. Tyto nerovnosti vidíme již ve Spojených státech na vnitrostátní úrovni s tím, jak neplodnost ovlivňuje různé skupiny obyvatel a jak mají některé z nich omezený přístup. A i s přístupem, který nakonec získají, budou mít například nižší míru úspěšnosti, nebo dokonce vyšší míru potratů,“ řekla Ahmadová.

„Mnoho lidí nemá přístup ke klinicky ověřeným informacím založeným na důkazech o tom, co způsobuje neplodnost, jak ji rozpoznat, a když zjistíte, že ji máte, jak ji léčit,“ dodala.

Reklama

Doporučované