Hlavní obsah

Komentář: Česko už ví, čím osladí Evropu

Vít Dostál
Výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky
Foto: Profimedia.cz

Silvestrovské oslavy v Praze na Letné v roce 2008. Česko v tu chvíli na půl roku přebírá předsednictví Evropské unie, v roce 2022 si to zopakuje.

Reklama

O čem bude české předsednictví v EU, které začíná v druhé polovině roku 2022? Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky, pročetl program předsednického tria.

Článek

Česko bude ve druhé polovině příštího roku podruhé předsedat Radě EU. Jeho úkolem bude hledat shodu všech hlavních měst EU na otázkách, které budou zrovna hýbat Evropou. Vedle toho bude muset prosazovat společné postoje vlád členských zemí v jednáních s evropskými úředníky a europoslanci. Na Česko se tak budou muset v řadě věcí spolehnout jak maličká Malta, tak obrovské Německo. Evropa bude v našich rukou.

Na tuto velkou úlohu už se několik let připravují odborníci ze všech českých ministerstev. Věřme, že se k nim rychle přidají i nově jmenovaní ministři a ministryně. Ti odcházející se bohužel často z jednání v Bruselu ulili, jak ukázala červnová analýza Asociace pro mezinárodní otázky pro projekt České zájmy v EU.

Každé předsednictví se musí vypořádat s nějakou nenadálou událostí. To slovinské se zabývá ochranou hranice mezi Běloruskem a EU, protože k ní Alexandr Lukašenko vozí migranty z Blízkého východu. Portugalci museli na jaře najít způsob, jak rozdělit vakcíny proti covidu. A Česko během svého prvního předsednictví přesvědčilo Vladimira Putina, aby znovu pustil do Evropy plyn. I Češi budou příští podzim řešit nenadálé krize. Na některé věci se však připravit lze.

Právě proto vzniká tzv. program předsednického tria, což je plán práce pro tři na sobě navazující předsednictví. Česko jej připravilo společně s Francií, která se vedení EU ujme od ledna 2022, a Švédskem, jež bude následovat po nás v lednu 2023. Domluvit se na něčem takovém není nic snadného. Každá země má své představy o tom, čemu by se Evropa měla věnovat, a sladit Francouze s Čechy dá i těm nejlepším vyjednavačům zabrat. Ale podařilo se! Ministři a ministryně v úterý v Bruselu schválili témata, kterými se v následujícím roce a půl budou zabývat. A Češi mezi nimi najdou řadu záměrů, které by je měly potěšit.

Migrace, čipy i jádro

Hned zkraje textu se dostává ke slovu migrace. Že by se „eurostát“ snažil uvolnit cesty k muslimské imigraci z Blízkého východu, jak nám už šest let opakují dezinformační servery? Kdeže! Evropské státy se dohodly na „účinné ochraně vnějších hranic“ nebo „spolupráci se zeměmi původu s cílem bojovat proti nelegální migraci“. Jde o to otřepané „řešení problémů tam, kde vznikají“.

Další bod plánu předsednické trojice udělá radost českému automobilovému průmyslu, který se po celý rok potýká s výpadky v přísunu polovodičů. Evropa chce snižovat zranitelnost, která vzniká její strategickou závislostí na některých dodavatelích v klíčových odvětvích. Buď si chce rozšířit spektrum partnerů, nebo rovnou přivést výrobu důležitých produktů do Evropy. To je pro český průmysl skvělá zpráva a příležitost.

Za třetí bude velkým tématem energetika. I když se Češi a Francouzi na řadě věcí neshodnou, na jedné důležité se vždy domluvit umí – totiž na podpoře jaderné energetiky. I o té je v dokumentu řeč, třebaže se tato zmínka skrývá pod důmyslným zaklínadlem v bruselštině. Hovoří totiž o „podpoře nízkouhlíkových zdrojů a nízkoemisních technologií“ a dodává, že je třeba „klást důraz na technologickou neutralitu“. Jinými slovy: jádro má dostat zelenou, a tím i snazší přístup k finančním prostředkům.

Drahá energie a obnova lesů

Kromě jádra se budou Francouzi, Češi a Švédové chtít věnovat i aktuálně vysokým cenám energie způsobeným nečekaně rychlým pocovidovým oživením světového hospodářství. Dále pak tomu, aby boj o záchranu planety před sebeuvařením nedopadl na peněženky těch nejchudších. Však i Emmanuel Macron ví o úskalích skokového růstu energií po protestech žlutých vest své.

A ještě jeden zajímavý bod lze z evropských plánů na dalších 18 měsíců vybrat. Poučena z kůrovcové kalamity se Evropa začala více věnovat zdraví svých lesů. Nepřekvapivě se totiž ukázalo, že i kůrovec si umí užívat výhod schengenského prostoru a evropské lesy během pár let zpustošil. Udržitelné obhospodařování lesů se tedy stalo prioritou s velkým bruselským razítkem a i na Česku bude, aby s tím vším trochu hnulo.

V programu předsednické trojice toho lze najít opravdu mnoho. Vždyť Evropa je plná problémů, otázek a příběhů. Z domluveného to-do listu na další rok a půl je ale jasné, že české zájmy se v něm zrcadlí. Pokud své úkoly dobře zvládneme, bude nám Evropa zase blíž.

Reklama

Doporučované