Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izrael zaútočil na Írán. A rozhodně se nekrotil. Napadl jaderná zařízení i vojenské základny. Zabil šéfa protežovaných Revolučních gard Hosejna Salámího i další důstojníky včetně náčelníka generálního štábu plus nejméně dva elitní atomové vědce. Kouř a dým se vznáší nad všemi íránskými regiony.
Záběry ze středoíránského Natanzu naznačují, že zdejší odstředivky obohacující uran jistě na čas umlknou. Podle dostupných zpráv je alespoň radiace v tamní oblasti stále v normě, takže k nejhoršímu možnému vývoji snad nedošlo. V hlavním městě Teheránu hoří i obytné domy, ve kterých bydleli vytipovaní prominenti i jejich (civilní) příbuzní.
Blízký východ strnul. Tak tvrdý, rozsáhlý, detailně naplánovaný a hlavně ponižující útok Teherán nepamatuje. Vojáci židovského státu i zpravodajci Mosadu zasáhli nejen jaderný program íránského režimu, ale i jeho hrdost.
Revoluční gardy jsou elitním sborem existujícím vedle běžné armády, mají na starosti rakety, drony a zřejmě také jádro. Zrodily se z nedůvěry islámských revolucionářů z roku 1979, kteří považovali vojáky za příliš propojené se svrženým šáhovým režimem.
Gardisté představují stát ve státě, nepodléhají zákonům, ale ani clům či daním. Podléhají přímo nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu a jsou to oni, kdo řídí zahraniční expanzi Íránu maskovanou za vývoz islámské revoluce. Oni stvořili libanonský Hizballáh a podporují jemenské povstalce. Izrael teď přímo v Íránu zabil jejich šéfa, napadl gardistické velitelství i bývalé generály, kteří se postupně usadili na důležitých mocenských postech.
Eskalace izraelsko-íránského konfliktu
V noci na 13. června podnikl Izrael útok zacílený na íránský jaderný program. Zasáhl jaderné zařízení v Natanzu a zároveň zabil čelné představitele armády, včetně šéfa revolučních gard Hosejna Salámího, a jaderné vědce. Írán ihned přikročil k odvetě a vyslal na Izrael drony.
Izrael dlouhodobě považuje íránský jaderný program za hrozbu pro svou bezpečnost, ale útok je zároveň pokračováním snah zničit Írán a jeho „osu odporu“ na Blízkém východě.
Po teroristickém útoku proti Izraeli ze 7. října 2023 už židovský stát výrazně omezil kapacity palestinského Hamásu, libanonského Hizballáhu a jemenských Húthíů a několikrát zaútočil i na samotný Írán.
Alí Chameneí, který má v teokraticko-republikánském systému poslední slovo, už vyhlásil, že íránská vojenská odveta přijde. A bude prý tvrdá. Nic jiného ani říci nemohl. Teherán je ponížen, a pokud se alespoň nepokusí citelně ohrozit Izrael, jeho prestiž v regionu dramaticky klesne.
Otázkou je, jak zareagují obyčejní Íránci, z nichž řada současný režim, a především jeho bigotní lídry, upřímně nesnáší. Jenže jejich loajalita sice nepatří vládnoucím duchovním, ale Íránu ano. A útok na jaderný program, o kterém oficiální Teherán opakuje, že má výhradně civilní účel, mohou coby vlastenci pořád vnímat jako urážku svých vědců a inženýrů. Může dokonce být, že se byť jen dočasně semknou kolem své nemilované vlády.
Očekávat od nynější izraelské operace začátek lidové revoluce proti náboženské vládě je naopak velice odvážné. Už proto, že by ji zahájila agrese cizího státu. I když ani takový scénář nelze zcela vyloučit.
Co se Izraele týče, jeho krajně pravicoví lídři se opravdu urvali z řetězu, a to nejen v íránské otázce. Pravdou je, že existenční obavy z jaderného Teheránu sdílejí všichni relevantní židovští politici. Liší se jen metodami, které jsou připraveni vůči této hrozbě použít.
Operace, které jsme teď svědky, hrozí z dlouhodobého hlediska přerůst ve vleklou regionální krizi s fatálním koncem i pro samotný Izrael. Politicky výjimečně obratný premiér Benjamin Netanjahu přesto stávající geopolitickou situaci vyhodnotil jako optimální pro úder. Pomůže mu vnitropoliticky a v dohledné době si neuškodí ani v zahraničí. Už proto, že vsadil na jediného spojence, totiž Spojené státy vedené Donaldem Trumpem.
Americká role v této válce je ošidná.
Část komentátorů má za to, že striktně proizraelský prezident Trump vlastní nevyzpytatelností i přiznanou geopolitickou laxností povzbudil Netanjahua k akci, ke které by se za předchozí demokratické administrativy Joea Bidena neodhodlal. Trump totiž Izrael veřejně vyzval k tomu, aby na Írán neútočil, dokud s ním vyjednává o míru. Netanjahu prý neuposlechl a americký prezident tak vypadá jako slaboch, který se jen ocitl ve vleku událostí.
Na druhé straně se postupem času jeví jako stále pravděpodobnější verze, podle které Trump s Netanjahuem vše od počátku koordinoval a společně vyvinuli tlak na Teherán. Ten se pak podle tohoto výkladu před Amerikou skloní a nastane mír, který Nobelův výbor ohodnotí cenou pro amerického prezidenta…
Na závěr obvyklá otázka: Je namístě obava z jaderné války? Sotva. Írán patrně neovládl jádro do té míry, aby byl schopen vyslat na Izrael atomovou zbraň. Židovský stát, který takovou zbraň naopak velmi pravděpodobně vlastní, nemá v tuto chvíli důvod ji použít. Spouštěčem atomové apokalypsy by v krajním případě mohl být například teroristický útok na jaderné zařízení či jiná spektakulární a ničivá operace. Navzdory všem předsudkům i velikášským vyjádřením se ale takto šílení nejeví být ani íránští mulláhové, ani izraelští extremisté zasedající v Netanjahuově kabinetu.
