Článek
Bude to na Evropě – a tím i na nás. Nikoli proto, že jsme v Evropě aktivní nebo horliví, ale protože se Donald Trump evidentně snaží zbavit odpovědnosti za (ne)ukončení ruské agrese. Česko čekají volby, a možná i proto by to měla být jedna z hlavních otázek. Může to být první evropská agenda nové české koalice a vlády, obdobně jako historická cesta premiéra Fialy do Kyjeva.
Absurdnost amerického požadavku, aby členské státy NATO ukončily odběr ruských energií, spočívá v tom, že tím Trump míří i na Turecko, nejen na Evropu. Turecko se ale na obchodování s Ruskem dobře přiživuje a nehodlá se Evropy zastat. Odchod USA z jednání má ale i další aspekty: byl to právě Washington, kdo vrátil Putina na diplomatické výsluní a vrátil mu váhu do míry, v níž si troufá i na vojenské provokace proti členským státům NATO. Bez adekvátní americké odezvy.
Vezměme to tedy jako fakt a začněme na tom pracovat. Evropa potřebuje mít – po dlouhém čekání na novou americkou administrativu – vlastní plán. Od počátku Trumpova návratu bylo jasné, že na konci procesu bude na jedné straně stolu sedět Evropa s Ukrajinou a na druhé Kreml. Nejasná byla pozice jen u Trumpa. Nyní se již vyjasňuje – nechce u toho být.
Kreml je zpět
Řekněme si pro začátek alespoň některé parametry věci:
- Kremlu evidentně více vyhovuje pokračování války než její zastavení. Maximálně částečné zamrazení konfliktu, které znehybní Ukrajinu v cestě do EU a Rusko udrží ve hře zbraněmi, nikoli diplomacií.
- Kremlu se podařilo zorganizovat alianci ze Šanghajské skupiny a plně k ní přidružit Indii naštvanou Trumpovým postupem. Čína zde dominuje a odsouvá atlantickou agendu, USA a Evropu na vedlejší kolej. Své místo si našla po izolaci Severní Korea, obdobně jako Írán po konfliktu s Izraelem.
- Američané si musí prioritně všímat právě pohybu okolo Tchaj-wanu a na Korejském poloostrově. Hrozí jim dva konflikty. Navíc je udržuje v nejistotě izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který rozšiřuje své vojenské útoky daleko za palestinskou agendu.
A Evropa?
Pro Česko z toho plyne poměrně jasně, že při odklonu pozornosti Spojených států od Evropy potřebujeme tlačit Rusko k ukončení, nikoli k pokračování bojů. Zároveň je nutné udržet odstrašující jednotu společné obrany v Evropě, a to v úrovni bojových schopností. K tlaku na Kreml potřebujeme Ukrajinu obranyschopnou a silnou, bez přítomnosti našich vojáků před ukončením bojů.
Jakékoli příležitosti zaútočit na jednotky NATO na Ukrajině by Kreml využil, protože ví, že by jim Američané nepřišli na pomoc. Multinárodní Evropa stále není politicky dost integrovaná a odolná, aby vydržela bojovou účast v ukrajinském konfliktu, viz Maďarsko, Slovensko, Španělsko a patrně i Česko s podprůměrnou veřejnou podporou Ukrajiny, zapříčiněnou domácím populismem.
Udržet Ukrajinu akceschopnou, zejména v ničení ruské energetické infrastruktury, a paralelně tlačit Kreml k jednacímu stolu znamená oslabovat Rusko diplomaticky. Zejména tlakem na Peking, aby si uvědomil, že chtít exporty do Evropy a přitom podporovat válčení Kremlu je pro Evropu nepřijatelný konflikt zájmů. Evropa nemá důvod sledovat Trumpův protičínský kurz, ale nemá ani důvod tolerovat podporu Pekingu ruskému válčení. A potřebujeme to dát najevo. Obdobný vzorec potřebujeme vůči Indii, která se ocitla mezi vypočítavým Pekingem a nepředvídatelným Trumpem. Nepřekvapivě se proto přiklonila politicky k Pekingu a obchodně k Rusku.
Je nejvyšší čas si uvědomit, že Rusku se válka nedaří a Kreml proto konflikt expanduje do diplomatické roviny, aby si zajistil – nebo navýšil – válečné zisky. Zatím to jde úspěšně, zejména díky debaklu mírové aktivity Donalda Trumpa. S pokračujícími vojenskými ztrátami, škodami a omezením diplomatického prostoru může vzniknout příležitost dostat Kreml k jednacímu stolu a k zastavení stále nákladnější agrese.
A jen připomenu, že protiváhou jednání o mezinárodním statusu Ruskem okupovaného území Ukrajiny by měl být požadavek vytlačení Ruska z Královce a z Evropy, stejně jako konfiskace ruských financí a majetků v Evropě ve prospěch náhrady škod. Tlačit Rusko do Asie a pryč z Evropy je historická úloha.
