Hlavní obsah

Komentář: Pán neklidného twitterového tvorstva

Foto: Profimedia.cz

Elon Musk na newyorském Met Gala v květnu 2022.

Reklama

29. 5. 11:00

Elon Musk si dal s koupí Twitteru oddechový čas.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Záměr koupit Twitter za astronomických 44 miliard dolarů, tedy zhruba za sumu rovnající se polovině českého rozpočtu, se nedávno zadrhl. Elon Musk zjistil, že kolem pěti procent twitterových účtů je falešných, takže chce nejdřív sjednat nápravu, než peníze hodí na stůl.

Jak jízlivě začali spekulovat znalci byznysu, možná mu ani tak nešlo o rušení twitterových černých duší, ale spíše v nich našel páku, jak tlačit na snížení ceny ve chvíli, kdy převzetí už nestálo nic v cestě. A taky získal čas, aby sehnal pomoc dalších investorů.

Zkrátka: stále nic není rozhodnuto, ale zároveň je o lecčems už jasno. Třeba, jak si nejbohatší muž světa představuje Twitter v rámci debaty o svobodě slova. A to je to, oč tu kráčí.

Asi není nutno sáhodlouze vysvětlovat, že se právě tato síť stala díky svému pojetí globálním nástrojem politické a vůbec veřejné komunikace. Má ji každý, od zloduchů po papeže.

Což ovšem s sebou přináší známý problém, že ji leckdo v demokratické části světa používá k „uplacírování“ dezinformací. A v té méně svobodné části planety naopak k šíření státní ideologie, čemuž se Twitter, jak známo, až tak moc vehementně nebrání. Třeba v Nigérii souhlasil s tím, že bude povolovat obsah podle gusta státních orgánů. A tam, kde se vzepřel, stejně musel srazit podpatky. V Indii nedávno částečně prohrál při se státem o tom, co pouštět do internetového éteru v souvislosti s farmářskými protesty – a tedy i budoucími projevy nespokojenosti. Neblahý fenomén by se za Muska patrně jen prohluboval.

Dodejme pro pořádek, že Twitter jaksi tápe i na této straně opony svobodného slova. Když loni zrušil účet úřadujícímu prezidentovi USA, zastala se Donalda Trumpa například německá kancléřka Angela Merkelová, ikona politické trpělivosti a společenského konsenzu. Krok Twitteru označila za „problematický“ a dodala, že by o odstřihnutí politiků měly v demokraciích rozhodovat demokraticky zvolené instituce, nikoli nevolení a nikomu se zodpovídající členové dozorčí rady. Nastolila zásadní, dodnes nevyřešený spor.

Teď ale přichází člověk, jenž má zálusk na sto procent akcií firmy. Svoje krédo formuloval, kde jinde než na Twitteru, takto: „Svobodou projevu myslím to, co má oporu v zákoně. Stavím se proti cenzuře, která jde daleko za hranice zákona. Pokud by lidé chtěli menší svobodu projevu, požádají vládu, aby to uzákonila. Překročit zákon zkrátka odporuje vůli lidu.“

Inu, hezké, ale poněkud prosté. Muž mnoha talentů předvedl, že s jedním darem je dost na štíru. Nemá moc velké ponětí o světě, zejména ne o tom totalitním, uzurpujícím svobodu. Kde prosím budou lidé chtít menší svobodu projevu? Asi tam, kde žádná svoboda není, ale tamější vláda to bude vydávat za projev svobodné vůle. Nebo, co když pomyslné vůli lidu spíš odporuje samotný zákon než jeho překročení? A tak dál. Musk se jistě může považovat, jak zejména v poslední době opakovaně říká, za „absolutistického podporovatele svobody slova“ – a proto je, mimochodem, samozřejmě logické, ba i správné, že hodlá například Donaldu Trumpovi opět umožnit síť používat. Jenže Muskova vize, vztažená na svět vůkol nás, popírá univerzalitu svobody slova, potažmo lidských práv vůbec. Paradoxně rovnou přistupuje na cenzuru, byť ji odmítá. Připomíná chování vydavatele, který předem umožňuje škrtání v knižních dílech podle toho, komu se tam prostě co líbí, či nelíbí.

Indický příklad je zvlášť varovný, konkrétně v médiích citovaná argumentace tamější vlády. Twitter je podle ní „vítán, aby provozoval svůj byznys“, jenže „svoboda slova není absolutní a musí být podřízena oprávněným restrikcím“. A to je Indie v zásadě demokratická země.

Bylo by jistě úlevou, kdyby vlastně nebylo nutné Muska tolik ideově řešit či se obávat, kam až věc zajde, pokud se stane pánem twitterového tvorstva. Případně kdyby se dalo jen usmívat jeho hláškám, jako té, že po Twitteru koupí Coca-Colu, aby „se do ní zase mohl přimíchávat kokain“. Jenže věc je příliš vážná nejen z té totalitní, leč právě i druhé, zdejší, strany. Pokud se „absolutismus svobody slova“ bude týkat jen svobodné části světa, nepovede to k ještě většímu vystavení dezinformacím? O přelévání miliard v chystané transakci se svět v posledních týdnech dozvídá hned. Dosud však nepadlo kloudné slovo ohledně kýžených, řekněme „protiabsolutistických“, záruk, že se Twitter pokusí do budoucna zamezit fungování algoritmů, v jejichž důsledku se mezi lidmi pořád dost nekontrolovaně šíří dezinformace.

Jistě, třeba Musk překvapí a bude nejen schopným planetárním novátorem, ale i dobrým navigátorem při plavbě mezi totalitními a dezinformačními útesy. Ale zatím to je jen zbožné přání. Jeho záměr, přidat do svého impéria i Twitter, proto pořád není úplně dobrou zprávou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované