Článek
Válka na Ukrajině se čím dál výrazněji prolíná s dalšími globálními konflikty. Stejně tak se proměňuje způsob, jakým se po světě rozdělují vojenské kapacity a politická pozornost. Pro Kyjev to znamená postupnou změnu prostředí, v němž se o podporu uchází.
Jinými slovy: Ukrajina se ocitá v situaci, kdy už není samozřejmým středem západní bezpečnostní politiky. Hlavně Spojené státy reagují na více krizí současně a jejich vojenské zdroje, zejména v oblasti protivzdušné obrany, se rozdělují mezi různé regiony.
Pomoc Ukrajině, jak se ostatně pochlubil i americký viceprezident J. D. Vance, k tomu Washington „výrazně omezil“.
„Řekli jsme Evropě, že pokud chce nakupovat zbraně, může, ale Spojené státy už je nebudou kupovat a posílat na Ukrajinu,“ uvedl Vance s tím, že jde o jeden z kroků, na který je současná administrativa hrdá.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová to formulovala poměrně přímo: Evropa podle ní nese hlavní tíhu podpory Ukrajiny a zároveň vnímá, že mimo evropský rámec je mezinárodní solidarita s Ukrajinou omezená.
Architekt ukrajinského dronového programu
Díky válce s Íránem si svět uvědomuje, že nabízíme účinné řešení proti dronům, říká pro Seznam Zprávy Zelenského poradce a bývalý ukrajinský ministr strategického průmyslu Oleksandr Kamyšin. V této oblasti má podle něj Kyjev převahu nad světovými mocnostmi.
I přes schválené evropské peníze, včetně úvěru 90 miliard eur, zůstává financování Kyjeva pod tlakem. Podle odhadů Evropské komise může v roce 2026 vzniknout další mezera ve výši téměř 20 miliard eur, a to i po započtení již přislíbené a připravované pomoci.
Situaci komplikoval i bojkot uvnitř EU, zejména maďarská veta.
Hledání netradičních partnerů
„Prakticky to posouvá Ukrajinu k aktivnějšímu hledání dalších partnerů mimo tradiční euroatlantický prostor,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Luke Coffey z amerického Hudsonova institutu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj tak už například využil změny mezinárodního prostředí k většímu ukrajinskému angažmá na Blízkém východě. Vystupuje tam nově jako aktér, který nabízí zkušenosti z moderní války, jde zejména o boj proti dronům a protivzdušnou obranu.
„Je to chytrý krok, protože vztahy, které z toho vzniknou, budou oboustranně výhodné pro Ukrajinu i státy Perského zálivu,“ popisuje Coffey ve své analýze pro server Arab News.
Ukrajina využívá fakt, že během války se stala jednou z mála zemí s bezprostřední a rozsáhlou zkušeností s bojem proti íránským dronům, které tvoří klíčovou část ruských útoků.
Základy už stály předtím
Zájem o spolupráci se státy Perského zálivu přitom nepřišel náhle. Saúdská Arábie ani další země regionu dosud sice nepatřily mezi hlavní podporovatele Ukrajiny, ale angažovaly se v konfliktu humanitárně a diplomaticky.
Spojené arabské emiráty i Saúdská Arábie například hostily diplomatická jednání a pomáhaly zprostředkovávat výměny zajatců mezi válčícími stranami. Zároveň se ale vyhýbají krokům, jako jsou sankce vůči Rusku nebo jeho politická izolace. Moskva totiž zůstává významným hráčem na globálním energetickém trhu.
I proto se Kyjev snaží vztahy v regionu systematicky prohlubovat. Kontakty s arabskými státy budoval už od začátku války, ať už při jednáních o vývozu obilí nebo při diplomatických iniciativách kolem výměn zajatců.
„Dnešní bezpečnostní spolupráce tak navazuje na dlouhodobější sbližování, které nyní dostává konkrétnější podobu,“ upozorňuje Coffey.
Ukrajinské zkušenosti využívají i Spojené státy:
Poradce prezidenta Volodymyra Zelenského pro strategické otázky Oleksandr Kamyšin v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že Blízký východ patří pro Ukrajinu mezi nejdůležitější směry spolupráce, jaké během války navázala.
„Ze strategického hlediska to potvrzuje, že budujeme partnerství, v nichž hraje obranný průmysl klíčovou roli. V dnešním světě se ukazuje, že prakticky nikdo nemá účinné řešení, jak čelit ruským či íránským typům dronů. Masové nasazení levných dronů podle mě představuje nový typ hrozby, který má svým dopadem blízko k tomu, co dříve znamenaly jaderné zbraně,“ řekl Kamyšin.
Od vypuknutí bojů na Blízkém východě státy Perského zálivu začaly Ukrajinu aktivně oslovovat s žádostí o pomoc při obraně proti íránským dronům.
Kyjev na to reagoval vysláním specializovaných týmů, které pomáhají posilovat místní protivzdušnou obranu a sdílejí zkušenosti z fronty. „Na Blízkém východě máme již více než 200 odborníků,“ potvrdil redakci před časem Kamyšin.
Nejen ekonomická motivace pro Kyjev
Nedávná cesta prezidenta Volodymyra Zelenského do regionu měla právě na tuto spolupráci navázat a posunout ji na vyšší úroveň. Výsledkem je série bezpečnostních dohod, které označil za historické.
„Ukrajině se teď dostává hodně vděčnosti,“ řekl Zelenskyj během své cesty. „Rozhodně jsme změnili geopolitickou situaci.“
Detaily dohody sice zveřejněny nebyly, podle dostupných informací ale počítají s tím, že Ukrajina bude sdílet své technologické know-how výměnou za finanční podporu, energetickou spolupráci a investice.
„Zájem je přitom oboustranný,“ říká pro Seznam Zprávy analytik amerického think tanku Atlantic Council Peter Dickinson. „A výsledek je pro Ukrajinu skvělý, protože získává nové zdroje financování a prostor pro rozvoj dlouhodobějších partnerství v obranném i technologickém sektoru,“ dodává.
Rozhovor o potížích Ruska
Navzdory velkým potížím ruský režim zkolabovat nemusí. Alespoň podle Paula Chaistyho, který působí na Oxfordské univerzitě. Má za to, že ruské protizápadní postoje souvisí hlavně s jakousi národní hrdostí.
Své poznatky Dickinson popsal také v článku pro Atlantic Council, kde mimo jiné vysvětlil, že důvody, proč se Kyjev do podobné spolupráce pouští, rozhodně nejsou jen ekonomické.
Pro Ukrajinu totiž Írán nepředstavuje vzdáleného hráče, ale přímého aktéra války. Teherán dlouhodobě dodává Rusku útočné drony, podílí se na jejich vývoji i výrobě a podle ukrajinských představitelů se zapojil i do výcviku jejich operátorů.
Pro Ukrajinu je to navíc citlivé téma, protože její města jsou závislá na západní protivzdušné obraně. „Stejně tak není výroba dronových interceptorů neomezená. Každý den, kdy jsou tyhle systémy mimo Evropu, znamená pomalejší doplňování zásob pro Ukrajinu,“ vysvětluje novinář deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.
Kyjev tak doufá, že si země Blízkého východu získá na svou stranu a zároveň od nich získá podporu pro poválečnou obnovu, zničenou energetiku i posílení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí.
