Hlavní obsah

Lepidlo a karton na obraze skrývaly tajemství. Van Goghův autoportrét

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

Zaměstnanci Národní umělecké galerie ve Skotsku při rutinním průzkumu obrazu objevili skrytý autoportrét jednoho z nejslavnějších malířů světa. V roce 1960 ho galerii věnoval edinburský právník Alexander Maitland.

Článek

Autoportrét holandského malíře Vincenta van Gogha byl před zaměstnanci Národní umělecké galerie Skotska i veřejností skrytý na zadní straně plátna přes 50 let.

„Bylo to tak napínavé,“ popsala své emoce při objevu podobizny holandského malíře seniorní restaurátorka galerie Lesley Stevensonová. Podle ní i dalších expertů přidává nalezení obrazu další díl skládačky tajů autorova života.

Experti van Goghův autoportrét objevili na zadní straně jednoho z jeho raných děl – Hlava rolnické ženy (Head of Peasant Women). A to když obraz připravovali na chystanou výstavu o francouzském impresionismu. Přestože se van Gogh mezi francouzské impresionisty neřadí, sám většinu svého uměleckého života strávil ve Francii, a proto ho kurátoři do expozice zařadili.

Van Goghův autoportrét odhalili pod vrstvou kartonu a lepidla za pomocí rentgenu. Její stáří odhadují až na 100 let.

„Nic moc jsme neočekávali,“ řekla k ohledávání „skromného malého obrazu“ Stevensonová, kterou nález mile překvapil, a zdůrazňuje jeho hodnotu pro Skotsko.

Podobizna ženy patří mezi jednu z van Goghových raných prací z doby, kdy malíř pobýval na jihu Nizozemska ve městě Nuenen (od prosince 1883 do listopadu 1885). Tam studoval práci venkovanů a sbíral inspiraci pro jedno ze svých nejslavnějších raných děl – Jedlíky brambor z roku 1885.

Autoportrét podle odborníků vznikl až po portrétu rolnické ženy. Přesněji v době, kdy se van Gogh přestěhoval do Paříže a setkal se s vlivem francouzských impresionistů, uvádí britský server BBC.

Podrobnější výzkum obrazu naznačil, že patří do série experimentálních portrétů namalovaných na zadní straně obrazů z jeho pobytu v  Nuenenu. Podobných existuje dalších pět. Vystavené jsou ve van Goghově muzeu v Nizozemsku, informuje britský server The Guardian. Odborníci se domnívají, že van Gogh maloval z obou stran, aby ušetřil.

15 let po malířově smrti si obraz zapůjčilo amsterdamské muzeum Stedelijk. Právě tam pravděpodobně došlo k tomu, že bylo plátno před zarámováním přilepeno na karton. Stranu s van Goghovým portrétem pravděpodobně zakryli, jelikož byla méně dodělaná, dodává BBC.

Zaměstnanci skotské galerie tak momentálně pracují na tom, jak lepidlo z plátna sundat, aniž by poškodili obraz. „Je to jako krok do neznáma,“ říká Stevensonová. „Výzvou bude odstranění lepidla z vrstev olejové barvy a využití rozdílu v rozpustnosti lepidla na živočišné bázi a olejové bázi,“ dodává.

Reklama

Doporučované