Hlavní obsah

„Lodě duchů“ jako předzvěst milionů mrtvých. Rusko musí uvolnit přístavy

Foto: Elena Larina, Shutterstock.com

Miliony tun obilí, které jsou bez možnosti vývozu uskladněné na Ukrajině, chybí zejména v chudých zemích. Loňský snímek z nakládání obilí v přístavu v Oděse.

Reklama

20. 5. 11:42

Rusko od začátku války blokuje přístavy u Černého moře. Zatímco ukrajinská sila přetékají pšenicí a kukuřicí, milionům lidí po celém světě hrozí hladomor. Řešení je třeba najít během 60 dnů, varují odborníci.

Článek

„Stalo se to první den, kdy jsme přijeli do černomořského přístavního města Oděsa. Z Kaspického moře odpálili rakety. Uletěly asi 1 500 kilometrů, než prorazily první a druhé patro činžovního domu pár bloků od hotelu, ve kterém jsme bydleli s kolegy. Útok zranil 18 lidí, zabil babičku, její dceru i vnučku. Otec dítěte byl mezitím kupovat mléko. Když se vrátil, tři generace jeho rodiny byly mrtvé,“ píše ve svém článku Jonathan Dumont ze Světového potravinového programu (WFP).

Výběr Oděsy jako destinace pro zástupce WFP nebyl náhodný. „Ulice blokují hromady bílých pytlů poblíž historických Potěmkinových schodů a památníků Puškina a Kateřiny Veliké. Jsou podobné těm, které WFP používá po celém světě. Místo pšenicí a fazolemi jsou ale naplněné pískem. Mezitím v přístavu v Oděse uvázly tuny jídla,“ píše Dumont dál a připomíná ironii války na Ukrajině.

Ukrajinská sila přetékají pšenicí a kukuřicí. Avšak kvůli ruské blokádě lodí úrodu nemá kdo rozvézt do světa, který mezitím hladoví. V silech jsou zatím plodiny z loňské sklizně. Pokud se potraviny z Oděsy nedostanou, nebudou mít farmáři prostor na uskladnění letošní úrody.

Podle výzkumu společnosti Refinitiv z válčícího regionu pochází téměř 30 procent světového exportu pšenice, 19 procent kukuřice a asi 80 procent slunečnicového oleje.

„Země, která ovládá Oděsu, ovládá i ukrajinský export obilí. Pokud dojde k poškození nebo zničení přístavu, může trvat roky, než region opět bude fungovat jako spolehlivý globální zdroj kukuřice a pšenice. Nemusí ani tolik záležet na tom, jestli ukrajinští farmáři zvládnou zasadit, pokud plodiny nebudou mít jak odvézt,“ uvedl Jon Scheve, prezident obilné společnosti Superior Feed Ingredients.

„Ve stejný okamžik směřuje 44 milionů lidí po celém světě k hladomoru. Musíme tyto přístavy otevřít a dostat jídlo z Ukrajiny ven,“ varoval David Beasley, výkonný ředitel Světového potravinového programu.

Lodě duchů

Před válkou vyvážela Ukrajina ze sedmi černomořských přístavů dostatek potravin k nasycení 400 milionů lidí. „Pokud se přístavy neotevřou, nevidím jinou možnost, než že se státy zhroutí. Farmáři sklízejí v červenci a srpnu. Na vyřešení problému je skutečně jen asi 60 dní,“ varoval Beasley.

Až 30 milionů tun obilí, které v současnosti leží v ukrajinských skladech, by po uvedení na trh mělo hodnotu 15 miliard dolarů. „Je to i kolosální rána pro ukrajinskou ekonomiku a místní farmáře,“ uvedl Andrij Stavnitser, spolumajitel nákladního přístavu TransInvestService (TIS) v Južné nedaleko Oděsy. Přitom si pochválil, že úspěšná loňská úroda umožnila zemědělcům letos zasít i navzdory válce.

„Všechny ukrajinské přístavy jsou nečinné od druhého nebo třetího dne války. Blokovaných je víc než 80 lodí. Některé z nich jsou prázdné, jiné mají náklad. Jejich posádky se rozptýlily po světě. Jsou to v podstatě lodě duchů, které nemohou opustit Ukrajinu,“ dodává Stavnitser.

Přístav v Južné, největší ukrajinský černomořský komerční přístav, není výjimkou, řekl Stavnitser pro Current Time (ruskojazyčný kanál vedený RFE/RL), podle časopisu Forbes je to jeden ze 100 nejbohatších lidí na Ukrajině. „Běžně to tu hučí jako v továrně nebo dole,“ popsal. „Teď je tu absolutní klid. Jen rackové a vrány. Pět tisíc dělníků sedí doma a doufají ve zlepšení.“

Oblast Černého moře se významným globálním dodavatelem obilovin, olejnatých semen i rostlinných olejů stala během posledních 30 let.

Na počátku 90. let, po rozpadu Sovětského svazu, byl region čistým dovozcem obilí. Export Ruska a Ukrajiny dnes tvoří asi 12 % celkového objemu světového exportu a obě dvě země patří mezi pět největších světových exportérů mnoha důležitých obilovin a olejnin, včetně pšenice, ječmene, slunečnice a kukuřice. Ukrajina je také důležitým zdrojem slunečnicového oleje, zásobuje asi 50 % světového trhu.

Do značné míry jsou na dovozu od Černého moře závislé zejména země Středního východu a Afriky. Země jako Egypt či Libye z Ukrajiny a Ruska dovážejí přes 50 procent svých obilovin. Ukrajina je však důležitá i pro Evropskou unii a Čínu.

571% nárůst

V kombinaci s pandemií a dalšími faktory, jako špatná úroda v Jižní Americe, silná globální poptávka a problémy s dodavatelským řetězcem, vystoupaly ceny potravin na nejvyšší úroveň od let 2011–2013. Na rekordních číslech se drží i ceny rostlinného oleje, v nichž se odráží i špatná úroda jihoamerické sóji a malajského palmového oleje, které se ve velkém začaly využívat pro výrobu bionafty. Rekordy trhají i ceny paliv, hnojiv a pesticidů.

Ukrajinci tak nejsou jediní, koho konflikt zasáhl. Trpí i země, jejichž obyvatelé hladověli už před válkou.

V Etiopii, Jižním Súdánu, jižním Madagaskaru a Jemenu se asi 570 tisíc lidí, tedy o 571 procent více než v roce 2016, nacházelo v nejzávažnější tedy „katastrofické“ fázi nedostatku potravin.

Podle zprávy OSN odebíralo v roce 2021 Somálsko z Ukrajiny a Ruska více než 90 procent veškeré své pšenice. Demokratická republika Kongo 80 procent, Madagaskar 70 procent všech svých základních potravin. „Země, které se již potýkají s vysokou mírou akutního hladu, jsou obzvláště zranitelné válkou kvůli své vysoké závislosti na dovozu potravin a zranitelnosti vůči globálním cenovým šokům potravin,“ uvádí zpráva.

Šéf Organizace spojených národů, Antonio Gutteres, ve čtvrtek uvedl, že je v kontaktu s Ruskem a dalšími klíčovými zeměmi a doufá v dohodu, která by umožnila vývoz skladovaného ukrajinského obilí a zajistila neomezený přístup ruských potravin a hnojiv na globální trhy. Sám Gutteres však přehnaně optimistický není. „Je před námi ještě dlouhá cesta,“ řekl.

„Složité bezpečnostní, ekonomické a finanční důsledky vyžadují dobrou vůli na všech stranách,“ dodal. „Nebudu zacházet do podrobností, protože veřejná prohlášení by mohla podkopat šance na úspěch.“ Bez začlenění ukrajinské produkce, včetně potravin nebo hnojiv vyrobených Ruskem a Běloruskem, ale účinné řešení krize neexistuje, dodal.

Podle Gutterese počet lidí čelících vážnému nedostatku potravin se za pouhé dva roky zdvojnásobil ze 135 milionů před pandemií na dnešních 276 milionů.

Neohrabaná řešení

Andrij Stavnitser z Južné uvedl, že je „realistické“ doufat, že lodní doprava se obnoví, i když válka bude pokračovat. „Existují precedenty, kdy jsou nákladní plavidla doprovázená vojenskými loděmi,“ řekl. „Dělo se to takto v Somálsku a při dalších konfliktech. Pokud by například turecké vojenské lodě mohly doprovázet naši loď, mohla by Ukrajina obnovit vývoz a zásobování světa,“ řekl.

„Mohla by se o to postarat třeba OSN. Jakýsi humanitární koridor, který umožní lodím proplout,“ navrhuje Stavnitser. To by Ukrajině umožnilo vyvézt miliony tun, které má po ruce, a uvolnit tak sklad pro letošní úrodu. Podle Stavnitsera navíc ukrajinská zařízení nejsou vhodná pro dlouhodobé skladování obilí.

Podle agentury Reuters asi čtvrtina uváznutých lodí čeká v přístavním městě Mykolajiv, pět lodí v Mariupolu. Námořníci, ať už evakuovaní, nebo stále uvízlí, jsou z 27 zemí, nejčastěji z Filipín a Indie. V polovině března přišla námořní agentura OSN s návrhem vytvořit bezpečný námořní koridor, který by umožnil obchodním lodím a posádkám bezpečně odplout.

Podle jiného odhadu by se jen 20 procent vývozu, který Ukrajina běžně posílá lodí přes černomořské přístavy, mohlo přepravit po železnici do pobaltských přístavů, uvedl The Guardian.

Ze strany Spojených států padl návrh vytvořit nárazníkovou zónu mezi Ukrajinou a Rumunskem. Poslanec Sněmovny reprezentantů Jason Crowe tvrdí, že už o věci jednal s Volodymyrem Zelenským. Jednalo by se o zónu vedoucí z Ukrajiny do Rumunska a dále do Turecka.

Vyvážet obilí pozemními cestami do Rumunska je však nákladné a možnosti omezené. Otázkou také zůstává, kdo by v této zóně zajišťoval bezpečnost. „Američtí zákonodárci přiznávají, že se do tohoto úkolu NATO příliš nechce,“ píší americká média.

Joe Biden pak navrhl, že by hluché místo po Ukrajině mohly zaujmout Spojené státy.

„Jsme schopni zajistit, aby americký zemědělský export nahradil nedostatek ukrajinských dodávek. Během prvního roku mého mandátu americký zemědělský export překonal všechny předchozí rekordy – 177 miliard dolarů,“ řekl americký prezident během návštěvy farmy v Illinois. Také on připomněl, že bez dodávek z Ukrajiny mnoho lidí v Africe „zemře hlady“. Není tedy zcela jasné, zda Spojené státy jsou schopny dodávky nahradit, či nikoli.

Rusko mezitím pokračuje ve vývozu komodit, včetně obilí a ropy, přes Bospor, poznamenal Stavnitser. Do čtvrtka panovala jistá naděje, že by Moskva mohla vzhledem k naléhavosti situace výzvy Světového potravinového programu a OSN vyslyšet.

Podle agentury Interfax však ministerstvo zahraničí sdělilo, že by v tom případě bylo na místě zvážit ukončení protiruských sankcí. Spojené státy v pátek uvedly, že zvažují dočasné zrušení některých sankcí vůči Bělorusku, pokud by umožnilo přes své území vyvážet ukrajinské obilí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované