Maroko kritizují za „rychlé“ pohřbení migrantů u Mellily

Dvojitou bariéru a šestimetrový plot musejí překonat lidé, kteří se touží dostat na malý kus africké pevniny, který ale znamená vstupenku do Evropy. Jedna ze dvou španělských enkláv na severním pobřeží afrického kontinentu se ale v posledních dnech stala svědkem tragédie.

Při pátečním hromadném pokusu dostat se z marockého území do španělské enklávy Melilla zemřelo podle oficiálních údajů 23 migrantů původem z Afriky. Jenže na sociálních sítích zveřejněné záběry naznačují, že obětí bylo mnohem víc, například španělský deník El Diario informuje až o 37 obětech.

V pátek nad ránem se u marocké hranice shromáždilo okolo dvou tisíc mladíků původem z Afriky, kteří následně po menších skupinách vylézali na střechu kontrolního stanoviště, odkud přestřihávali drátěný plot kleštěmi, uvedla agentura Reuters.

Marocká policie se jim snažila zabránit v přechodu hranice slzným plynem. Podle marockých úřadů byli někteří migranti vyzbrojeni noži, holemi či háky na přelézání plotu, někteří u sebe měli i kyselinu, kterou už při podobných útocích v minulosti migranti stříkali na pohraničníky.

Na místě vznikla obrovská tlačenice, přičemž některé z obětí byly ušlapány, udusily se či zemřely po pádu z výšky. Někteří lidé zemřeli na místě, jiní podlehli zraněním v nemocnici, uvedly marocké úřady. Objevují se ale také svědectví o nepřiměřeně tvrdých zákrocích ze strany marockých bezpečnostních sil, reportéři deníku El Diario byli například svědky toho, kdy maročtí pohraničníci po mladících házeli ze střech kontrolních stanovišť kameny.

Podle marockých úřadů se na území Melilly podařilo dostat asi pěti stovkám mužů, z toho 133 z nich už v enklávě zůstalo. Zbytek zadržely a vyhostily marocké bezpečnostní síly. Nezisková organizace Marocká asociace pro lidská práva následně na svých sociálních sítích zveřejnila záběry v malém prostoru natěsnaných afrických migrantů, mezi nimiž byli i zranění.

Asociace pak Maroko vyzvala, aby „rychlé pohřbívání zesnulých migrantů“ nebylo provedeno bez „seriózního vyšetřování s cílem určit odpovědnost“ za smrt těchto lidí. Organizace Walking Borders pak kritizovala úroveň zdravotní péče poskytované zraněným migrantům na marocké straně hranice.

Stejně tak lidskoprávní organizace Amnesty International kritizovala „nadměrné použití síly“ proti migrantům ze strany marockých bezpečnostních sil i vracení migrantů na marocké území.

Maroko se ale mezitím rozhodlo ke kroku, před kterým lidskoprávní organizace varovaly. Deník El Diario v úterý zveřejnil informaci, že na hřbitově v severomarockém Nadoru byla vykopána více než dvacítka hrobů, kam mají úřady umístit právě těla mrtvých migrantů.

Hřbitov je podle novinářů pod dohledem policie v civilu, která do areálu reportéry po jejich identifikaci nevpustila. Místní márnice je pak podle médií přeplněná a stejně jako nadorská nemocnice je pod dohledem policie. Po zveřejnění těchto informací ale mělo podle zdrojů El Diario dojít k pozastavení plánovaných pohřbů.

„Normálně umožňují přístup k tělům, zvláště v márnicích. Nadorská márnice hodně spolupracuje s vyšetřovateli i organizacemi, které provádějí identifikaci. Pustí vás dovnitř, uvidíte tělo, uděláte fotku,“ vysvětlila pro deník zakladatelka organizace Walking Borders Collective Helena Malenoová, která už roky podporuje rodiny v jejich snaze potvrdit smrt svých blízkých při cestě do Evropy.

Nebylo by to poprvé, co by Maroko přistoupilo k rychlým pohřbům bez identifikace obětí poté, co došlo k tragédii s velkým počtem úmrtí migrantů a uprchlíků, informuje lidskoprávní organizace Walking Borderss. „Viděli jsme to v oblasti Dakhla a El Ayoun (území Marokem anektované Západní Sahary),“ uvedla organizace.

Kromě toho Maroko velmi rychle odstranilo stopy po událostech, ke kterým došlo na hranici se španělskou enklávou. V současné chvíli by podle reportérů El Diario jen málokdo poznal, co se na místě před pár dny odehrálo a posledním důkazem je pouze černý batoh jednoho z migrantů visící na vrcholku plotu, který je pro mnohé hranicí mezi novým a starým životem.

Přes španělské enklávy míří do Evropy podle deníku El País stále větší počet Súdánců. Mezi téměř 1 700 migranty a uprchlíky, kteří se v pátek pokusili dostat do Melilly, pocházela většina právě ze Súdánu.

Kolik Súdánců bylo mezi oběťmi ale kvůli neprovedené identifikaci stále není jasné, ze 133 lidí, kterým se podařilo zůstat na španělském území, jich ale z této severovýchodní africké země bylo okolo 80 procent. Druhou největší skupinou mezi uprchlíky pak podle úřadů jsou obyvatelé Mali.

Počet Súdánců, kteří zažádali o azyl ve Španělsku, pak od roku 2019 raketově vzrostl. Podle údajů Úřadu pro azyl spadajícího pod ministerstvo vnitra v roce 2021 o azyl zažádalo 305 Súdánců, zatímco letos úřad obdržel již 419 žádostí, a to bez započítání nejnovějších záznamů.