Článek
Michail Sergejevič Gorbačov se narodil 2. března 1931 do rolnické rodiny žijící ve vesnici Privolnoje ve Stavropolském kraji. V Moskvě vystudoval právnickou fakultu a od roku 1952, kdy vstoupil do KSSS, trpělivě stoupal po stranickém žebříčku.
Portréty sovětských vůdců Leonida Brežněva, Jurije Andropova, Michaila Gorbačova a Andreje Gromyka před Zimním palácem v tehdejším Leningradu (dnes Petrohrad) během oslavy říjnové socialistické revoluce, 1982.
Bývalý šéf stavropolských komunistů se mezi sovětskou elitu vyhoupl v necelých padesáti letech. Už v roce 1980 to dotáhl na řádného člena politbyra. Poté se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS, což také znamenalo množství zahraničních cest. Životopisci se shodují, že právě ty zásadně formovaly Gorbačovovy politické i sociální názory, které později v čele státu zastával. Snímek pochází z roku 1984 z jeho cesty do Velké Británie, kde se setkal s Margaret Thatcherovou.
Gorbačov byl šéfem Kremlu v letech 1985 až 1991. Po svém zvolení do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS 11. března 1985 odstartoval ve svých 54 letech dějinné změny v sovětské diplomacii. Také modernizoval hospodářství, propustil tisíce politických vězňů a disidentů, pokusil se zavést ekonomické reformy, které měly zlepšit životní úroveň.
V dubnu 1987 přiletěl na oficiální návštěvu Československa. Na ruzyňském letišti Gorbačova, jak bylo tehdy zvykem, vítali Pražané. Návštěva ovšem nenaplnila očekávání. Gorbačov se totiž nevyslovil k událostem roku 1968, jak mnozí očekávali a doufali.
Reformní kroky perestrojky (přestavby) a jím ražená glasnosť (otevřenost) začaly pronikat i do tehdejších satelitů SSSR. Již koncem roku 1986 se Gorbačov vyslovil proti monopolu politických stran a o rok později odsoudil výlučnost jakéhokoli státu uvnitř socialistického bloku.
Americký prezident Ronald Reagan a Michail Gorbačov na snímku z roku 1987. Tehdy podepsali zásadní Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Dokument, v němž se obě země bezprecedentně zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, byl součástí snahy ukončit závody ve zbrojení.
Michail Gorbačov během své návštěvy Prahy 9. dubna 1987. Za ním stojí tehdejší československý prezident Gustáv Husák.
V roce 1988 Michail Gorbačov oznámil, že Sovětský svaz opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje zemím východní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitřních otázkách. Šlo o naprosto zásadní krok k zániku socialistického bloku, který vedl k sérii politických převratů ve východní Evropě v průběhu roku 1989. Snímek pochází z návštěvy polského Krakova 27. srpna 1988.
Michail Gorbačov na návštěvě Kuby v dubnu 1989, na snímku s Fidelem Castrem.
Politické uvolnění pod taktovkou Michaila Gorbačova umožnilo pád Berlínské zdi v roce 1989.
Následně se rozpadlo i sovětské impérium, padl koncept svazu sovětských socialistických republik, což fakticky znamenalo konec studené války. Na snímku z 6. prosince 1988 tehdejší americký viceprezident George Bush starší, americký prezident Ronald Reagan a Michail Gorbačov společně v New Yorku.
V roce 1990 svět ocenil jeho zásluhy Nobelovou cenou míru. Cenu Gorbačov přebíral již jako první sovětský prezident. Byl také posledním prezidentem tohoto státu. Funkce prezidenta SSSR byla zřízena 15. března 1990 a zanikla 25. prosince 1991.
V zemích, které se díky jeho politice a rozpadu Sovětského svazu oprostily od vazalství, je dodnes populární figurou. Na snímku během oficiální návštěvy Litvy v roce 1990.
Francouzský ministr zahraničí Roland Dumas s Michailem Gorbačovem kolem roku 1990.
„Gorby“ byl nesmírně oceňovaný na Západě. Doma však respekt nezískal. V očích národa se z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. Ruská veřejnost ho obviňuje z rozpadu Sovětského svazu a zhoršení životní úrovně. Na jeho neoblíbenosti se také podepsal pokus o omezení nadměrného holdování alkoholu v ruské společnosti.
S rozpadem SSSR Gorbačov odešel z politiky. Gorbačov, jenž svého času patřil ke kritikům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, podpořil anexi Krymu Ruskem a odsoudil uvalení sankcí Západu na Rusko.
V roce 2020 vydal v Německu knihu Was jetzt auf dem Spiel steht (volně přeloženo jako Co je nyní v sázce), ve které vyjádřil znepokojení nad stavem světa, v němž „politici a média vytvářejí atmosféru nepřátelství“. (Gorbačov na snímku z roku 1996.)
