Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od zvláštní zpravodajky v Moldavsku/
Jedna z největších závislostí přivazující Moldavsko k Rusku se na začátku roku roztříštila. Po zastavení dodávek energie, které ruská strana zdůvodňovala údajným nezaplaceným dluhem, musela malá východoevropská země hledat východiska z těžké energetické krize.
„Samozřejmě je nepříjemné vidět v televizi, že vám možná nepůjde elektřina nebo že bude stát tolik, že si ji nebudete moct dovolit. Zdražila, to je pravda. Ale je dobře, že se ty nejhorší vyhlídky nevyplnily. I když ten strach tady pořád je,“ říká mi pětačtyřicetiletá Inna, která pochází z Ungheni na západě Moldavska.
Přestože s rostoucími teplotami klesá i bezprostřední hrozba, země už se připravuje na zimu, která může být kritická. Pomocnou ruku Moldavsku ve chvílích, kdy Moskva sáhla po osvědčené hybridní zbrani, podala Evropská unie.
Evropská komise na konci ledna schválila pomoc ve výši 64 milionů eur (asi 1,6 miliardy eur). Z toho 20 milionů mířilo přímo na zmírnění krize v separatistickém a proruském regionu Podněstří.
Díky tomu mohla vláda začít nakupovat plyn na evropských trzích a pokrýt tak zhruba polovinu spotřeby celé země. Unijní pomoc dočasně vyřešila energetickou krizi v Podněstří a snížila ceny elektřiny ve zbytku země.
Energetická krize jako zbraň
„Inflace je nyní pro západně směřovanou vládu ta největší výzva. Větší ceny elektřiny totiž budou znamenat vyšší inflaci a rozsáhlejší lidovou nespokojenost,“ říká moldavská novinářka k utnutí tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.
I když pomoc EU znamenala spíš rychlou náplast než trvalé řešení, vznikají plány na hlubší spolupráci, která by Moldavsko energeticky stabilizovala do budoucna.
„Viděli jsme, že se Rusko snaží proměnit energetickou nezávislost ve vydírání,“ řekla při představení pomoci eurokomisařka pro sousedství a rozšíření Marta Kos.
„Dnešní pomoc je projevem solidarity ze strany členských států EU. Tyto balíčky představují jen část podpory nabízené Moldavské republice, ale demonstrují naší oddanost pomáhat,“ dodala.
Na její slova navázala prezidentka Maia Sandu, která upozornila, že se vláda už připravuje na další zimu. „Tuto krizi překonáme, ale co je důležitější, v příštích dvou letech provedeme významné investice do energetického sektoru, abychom posílili jeho bezpečnost a efektivitu a snížili náklady jak pro ekonomiku, tak pro občany.“
Spolupráce mezi Kišiněvem a Bruselem se prohlubuje, v květnu spolu obě strany podepsaly další dohodu o podpoře pro východoevropskou zemi.
Načasování krize může uškodit proevropské vládě
Energetická krize zasáhla nejen domácnosti, ale zanechala i šrámy na reputaci současné vlády - přestože se její dopady podařilo nakonec utlumit.
Jedna z nejchudších zemí v Evropě čelila ekonomickým problémům dlouhodobě, ale po začátku války na Ukrajině se situace ještě zhoršila. Moldavsko totiž stále zůstávalo ekonomicky navázané na Moskvu, ale zároveň začalo podporovat evropské sankce proti Rusku, což se Kremlu nelíbilo.
Energetická krize a s ní spojené rychle rostoucí náklady tak jen přispěly k ekonomické frustraci řady obyvatel. Téma zůstává v Moldavsku jedním z hlavních, ať už lidé vidí řešení v konci současné vlády, nebo naopak ve vstupu do Evropské unie, který kabinet podporuje.
„Věřím, že nám může Evropská unie pomoct. Poslední roky to není dobré. My bychom opravdu chtěli, aby se naše ekonomika zvedla a tohle je ta cesta. Rusku se přece nedá věřit, to se ukazuje pořád dokola,“ říká mi Olga, která se živí prodejem medu. Odkazuje tím na válku na Ukrajině i energetickou krizi.
Ona sama přiznává, že všechno v posledních letech zdražilo, ale přesto odmítá házet vinu na současnou vládu. „Jsou to holt těžké časy. Ale my je zvládneme,“ usmívá se na mě a daruje mi jednu skleničku medu, přestože odmítám.
Olga se živí prodejem medu. Poslední roky jsou pro ni těžké zejména z finančních důvodů, řešení vidí ve vstupu země do EU.
Vydírání prostřednictvím energetické krize přitom nedávalo současné moldavské prozápadní vládě zabrat jen ekonomicky. V zemi se během kritických měsíců šířily také dezinformace, které vinu za nastalou situaci dávaly na její bedra, zatímco Moskva se podle tohoto výkladu snažila občanům pomoct. A vzhledem k úspěšnosti ruské propagandy v některých částech země je zřejmé, že i kvůli ní vláda někde ztrácela body.
„Vláda a hlavně Sanduová se o nás neumí postarat, i když to slibují. Všechno se zdražilo, opravdu je teď těžké se nějak normálně uživit. Jim se to z Kišiněva mluví, ale tady prostě jde jejich politika znát jenom zhoršením života,“ vysvětluje mi třiapadesátiletý Denis, který pochází z Orhei na východě Moldavska.
Podobné hlasy zní ve velkém i z proruské autonomní oblasti Gagauzie na jihu země.
Ostatně se zdražováním, možností přerušení dodávek plynu a záchranou situace se šermovalo už před podzimními prezidentskými volbami, jejichž první kolo bylo spojené i s referendem o tom, zda zakotvit snahy země o vstup do EU do ústavy.
Ruské zásahy do voleb v Moldavsku
- Dezinformace šířené přes sociální sítě, které měly za cíl zbavit Rusko viny za rozpoutání války na Ukrajině a svalit ji naopak na západní země. Spolu s tím souvisely i příspěvky poškozující Evropskou unii.
- Síť kupování hlasů, ovlivňování politiků i místních lidí vede od jména Ilan Šor. Oligarcha, který dnes sídlí v Moskvě, vybudoval pyramidové schéma, ve kterém mohou lidé dostat tisíce korun měsíčně jen za účast na protestech a volbu v neprospěch EU. Praktiky se ovšem týkají i politiků ve vyšších patrech, kteří podle investigativních projektů a oficiálního vyšetřování obdrželi ještě vyšší částky.
- Rusko v den voleb nechalo vyslat také varování před bombovými útoky ve volebních místnostech v západních zemích. Došlo také na kybernetické útoky, které měly zasáhnout počítání hlasů.
Rozhovor o volebním dění
Ze země uprchlý oligarcha Ilan Šor nabídl Moldavanům plyn zdarma v zimě, pokud referendum neuspěje. Referendum o EU navrhla a propagovala současná prozápadní moldavská vláda.
Energetická krize zároveň odvádí pozornost vlády od dalších potíží. Nemá tolik času na reformy potřebné pro vstup Moldavska do Evropské unie nebo zajištění bezpečnosti nadcházejících parlamentních voleb. Už při loňském prezidentském hlasování přitom úřady zaznamenaly bezprecedentní snahy o jejich ovlivnění.
Pozornost se upíná i na budoucnost Podněstří
Nejvíce přitom na krizi doplatila separatistická oblast Podněstří, ve které působí ruské jednotky a Moskva si tam nadále udržuje velký vliv. Propojení s Ruskem pomáhaly i dodávky levného plynu. Region ho využíval mimo jiné k pohonu největší elektrárny v Moldavsku, která dodává elektřinu do celé země.
Využívání energií jako nástroje k tlaku zejména proti postsovětským státům není v ruském repertoáru nic nového. Historicky toto úsilí mohlo vést ke krátkodobému podvolení, ale v dlouhodobém horizontu vyúsťuje v diverzifikaci dodávek.
Mapa Moldavska.
V případě Podněstří se dokonce debatovalo o tom, že by mohla Ruskem zaviněná krize nakonec separatistickou oblast přimknout blíže k Moldavsku.
Podpora EU totiž poprvé umožnila Kišiněvu zásobovat Podněstří plynem z jiných zemí než z Ruska. To potenciálně posiluje vliv vlády na region a podporuje jeho postupnou administrativní a právní integraci s Moldavskem.
Zda se to opravdu stane, zůstává otázkou. Nicméně i situace v separatistické oblasti je jedním z problémů, které by země měla před svým vstupem do Unie vyřešit.
