Článek
Od loňské invaze na Ukrajinu přemístila Moskva z území, která v sousední zemi kontroluje, do Ruska tisíce dětí.
Nevládním organizacím se již podařilo zrekonstruovat, na jaké ukrajinské děti se ruské úřady soustředí přednostně. První skupinu tvoří sirotci a děti bez jasného poručníka. Mnozí z nich přišli o rodiče v důsledku ruské války. Moskva kvůli nim změnila legislativu, aby rychleji získávali ruské občanství a snáz procházeli ruským procesem adopce či osvojení. Druhým případem jsou děti z internátních škol, které mají příbuzné na Ukrajině, ale přesto byly násilně deportovány. Třetí skupinu tvoří děti, jejichž rodiče neprošli filtračními tábory a skončili v ruských mučírnách, čtvrtou skupinu pak jiné případy (detailněji zde).
Fotograf agentury AFP Alexander Nemenov měl možnost nafotit, jak se žije několika dětem z „první“ skupiny. Tedy těm, které Moskva posílá rovnou ruským pěstounům či „novým tatínkům a maminkám“.
Nemenova pustili k rodině ruského pastora Romana Vinogradova, který chtěl ukázat, že jeho svěřencům nic nechybí. Žijí teď v Novosibirsku, městě vzdáleném přes čtyři tisíce kilometrů od Kyjeva.
„S dětmi nelze zacházet jako s válečnou kořistí, nelze je deportovat,“ prohlásil hlavní prokurátor ICC Karim Khan, když oznamoval, že kvůli únosům dětí vydal zatykač na Vladimira Putina a jeho pobočnici.
