„Dostávám spoustu výhrůžek.“ Co se ví o Trumpově výměně letadel v Ankaře

„Řídím se tím, co mi řeknou Tajná služba a armáda. Chtěly, abych letěl jiným letadlem. Dělám, co mi řeknou,“ řekl v úterý novinářům americký prezident Donald Trump, když se ho ptali na jeho odlet z červencového summitu NATO.

Po více než měsíci totiž vyšlo najevo, že z turecké metropole kvůli bezpečnostní hrozbě neodcestoval prezidentským letounem Air Force One, nýbrž jiným vojenským strojem. Podle médií o tom přitom nevěděli ani někteří zaměstnanci Bílého domu.

Důvodem měla být bezpečnostní hrozba ze strany Íránu, proti němuž USA a Izrael od konce února vedou válku.

Trump přitom do turecké metropole přiletěl novým letounem, zpátky ale měl cestovat starým. Spekulovalo se tak o tom, zda je boeing původem z Kataru dostatečně vybavený proti hrozbám.

Seznam Zprávy shrnují dosud známá fakta.

Prezident podle zjištění listu The Washington Post 8. července před televizními kamerami nastoupil do Boeingu 747-200B. Následně na opačné straně tajně přešel do připraveného cateringového vozu, jenž ho přepravil k menšímu vojenskému stroji.

Air Force One, v němž zůstali novináři, ale i ministři zahraničí a financí Marco Rubio a Scott Bessent či Trumpovi poradci Stephen Miller a Steven Cheung, odletěl podle plánu. Ale bez prezidenta.

Nutno připomenout, že už před měsícem se řešilo, proč Trump během návratu z Turecka měnil letadla. Do Ankary totiž přiletěl novým strojem, který mu věnoval Katar, zpátky se měl vracet starým. Do nového měl podle tehdy dostupných informací přesednout až na základně RAF v anglickém Mildenhallu, kterou využívají i američtí vojáci.

Sám prezident v jednu chvíli odmítl, že by za výměnou mohly být bezpečnostní důvody, a zdůvodnil to záměrem pochlubit se novým „skvělým“ letadlem americkým vojákům.

Otázce reportérů, zda si je vědom nějakých bezpečnostních hrozeb, se během letu vyhnul. „Čelím hrozbě pořád. Jsem číslo jedna na jejich seznamu,“ řekl ve zjevné narážce na Írán.

Debatovalo se i o tom, zda nový Air Force One splňuje bezpečnostní požadavky obvykle kladené na letadla amerických prezidentů.

Někteří experti už delší dobu upozorňují, že rekonstrukce původně katarského stroje proběhla příliš rychle na to, aby ho technici mohli vybavit veškerým zařízením. Starší Air Force One má například systém na oslepení příchozí protiletecké střely a další pokročilé systémy protivzdušné obrany.

Prezident takový výklad odmítl. „Myslím, že ve skutečnosti bylo letadlo, kterým jsem letěl, vystaveno většímu riziku, protože právě to by podle mě bylo letadlo, na které by se s větší pravděpodobností zaměřili,“ prohlásil.

Joseph Hagin, který coby poradce George W. Bushe pomáhal organizovat jeho cesty do válečných zón a během prvního mandátu pracoval i pro Donalda Trumpa, tvrdí, že doprovázet prezidenta s sebou nese jistá rizika.

„Chápu, že existují obavy o ty, kteří létají letadlem, o němž se předpokládalo, že bude tím hlavním prezidentským, ale když jdete do práce do Bílého domu nebo cestujete s prezidentem, podstupujete nezanedbatelnou míru rizika. Říct všem, co se v takové operaci děje, by zjevně ohrozilo bezpečnost prezidenta,“ upozornil. Jeho jedinou výtkou prý je, že informace unikly na veřejnost, což do budoucna ztíží prezidentovu ochranu.

Trochu jiný pohled má někdejší bezpečnostní poradce Bílého domu John Kirby. „Nezazlívám jim, že se snaží ochránit prezidenta před nebezpečím nebo že zatajují konkrétní informace o hrozbách, ale mají také povinnost zajistit bezpečnost a ochranu těch, kteří s prezidentem cestují,“ řekl pro deník The New York Times (NYT) s tím, že by cestující měli mít alespoň „hrubou představu“ o rizicích.

O tom se vedou debaty. Bílý dům na dotazy novinářů nereagoval, prezident v úterý řekl, že se řídil pokyny Tajné služby USA. „Moc jsem se nevyptával,“ dodal.

Podle BBC mohlo být utajování částečně způsobeno tím, aby se zabránilo podkopání Trumpova veřejného obrazu moci.

„Operace, jejíž odhalení trvalo více než měsíc, také podtrhuje zjevnou hrozbu, kterou Írán nadále představuje pro zájmy USA v konfliktu, o kterém prezident tvrdí, že je téměř u konce, a to proti protivníkovi, který byl podle něj na bojišti zásadně poražen,“ poznamenala britská stanice.

Podle televize CBS News zaznamenaly americké úřady „věrohodnou hrozbu“, že by na prezidentský letoun mohla být vypálena íránská raketa. NYT napsaly, že americké zpravodajské služby měly informace o člověku zdržujícím se poblíž summitu NATO v Ankaře, který byl spatřen s přenosnou protiletadlovou střelou.

Už v červenci deník The Wall Street Journal informoval, že přípravu nového plánu na likvidaci Trumpa naznačily izraelské tajné služby. V Londýně sídlící server Middle East Eye napsal, že podle Turků mohlo jít o izraelskou lest, jejímž cílem mělo být podkopání mírových jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Právě během summitu NATO totiž USA obnovily údery na Írán.

Nejsou. Z Teheránu zaznívala slova o odvetě už během Trumpova prvního mandátu, a to poté, co Američané v lednu 2020 při raketovém útoku zlikvidovali Kásema Solejmáního, velitele íránských elitních jednotek Kuds.

Další výhrůžky Bílému domu režim ajatolláhů adresoval loni po operaci, jejímž cílem byla íránská jaderná zařízení, i po letošním začátku izraelsko-americké války proti Íránu.

V červenci 2024 americká policie kvůli plánování atentátu na Trumpa zatkla Pákistánce Asífa Merchanta, který měl mít vazby na íránské Revoluční gardy. Letos v březnu ho federální porota uznala vinným a hrozí mu doživotí.

S gardami měl být ve spojení i afghánský občan Fahrád Šakirí, který byl z plánu na atentát na Trumpa obviněn v listopadu 2024. Letos v březnu ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že Šakirí byl dopaden a zabit.

Podle expertů k nim dochází zřídka. NYT připomněly několik cest prezidentů do rizikových oblastí.

Když například demokrat Bill Clinton cestoval v roce 2000 do Pákistánu a Indie, aby se pokusil uklidnit napětí kolem Kašmíru, při odletu z Dillí do Islámábádu se zdálo, že nastupuje do svého letounu. Ve skutečnosti ale proklouzl do bílého tryskáče. Do Islámábádu zamířily celkem tři stroje – neoznačené letadlo s Clintonem, původní vojenské letadlo a návnadové letadlo podobné Clintonovu, natřené modrou barvou typickou pro Air Force One.

Přísně tajná byla návštěva amerických vojáků v Iráku v listopadu 2003. O plánech George W. Bushe prý nevěděla ani prezidentova manželka a rodiče. V zemi strávil necelé tři hodiny.

Před první cestou Baracka Obamy do Afghánistánu v roce 2010 Bílý dům novináře s předstihem zpravil, že prezident stráví víkend v Camp Davidu.

V roce 2023 se prezident Joe Biden tajně vydal na Ukrajinu, která se už přes čtyři roky brání ruské agresi. Z novinářů ho doprovázeli jen jeden reportér a jeden fotograf.

Některá bezpečnostní opatření jsou naopak standardní. Například dvě identické limuzíny, které čas od času mění svoji pozici v prezidentské koloně, či několik identických vrtulníků s označením Marine One.