Hlavní obsah

Muž, který nosil Putinův jaderný kufřík, se pokusil o sebevraždu

Foto: Profimedia.cz

Vadim Zimin (v červeném kroužku) na jedné z mála dostupných fotografií.

Reklama

Plukovník ruské tajné služby FSO Vadim Zimin, který nosíval prezidentský kufřík s kódy k odpálení jaderných zbraní, se pokusil o sebevraždu, informují média.

Článek

Dvaapadesátiletý Zimin byl před pár dny nalezen vážně zraněný ve svém bytě, v současnosti je v kómatu a lékaři nehovoří o jeho prognóze optimisticky, uvedl list Moskovskij komsomolec.

Zatímco ruská média zdůrazňují, že Zimin býval strážcem prezidenta Borise Jelcina, zahraniční média kladou důraz na to, že jako bodyguard nosíval jaderný kufřík prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Zimin po odchodu z FSO pracoval u celníků. Naposledy si příbuzným stěžoval, že nový náčelník po něm chtěl, aby z práce odešel „na vlastní žádost“. Když odmítl, obvinili jej z přijetí úplatků a ocitl se v domácím vězení, předpokládal však, že jej soud očistí a zprostí viny, vylíčil list Moskovskij komsomolec.

Ziminova partnerka, která jako zdravotnice nyní působí u ruských jednotek na Ukrajině, podle listu uvedla, že si jí partner v telefonátech stěžoval na chudobu. Bývalý důstojník ochranky prezidentů upadl po ztrátě práce a příjmu do deprese. Podle bratra, který jej nalezl zraněného v bytě v blízkosti Moskvy, také pil.

Rusko se na počátku války na Ukrajině snažilo vystrašit svět, když zvýšilo úroveň pohotovosti svých jaderných zbraní. Podle výzkumného pracovníka Institutu politologických studií FSV UK Michala Smetany je ruský prezident při rozhodnutí o nasazení jaderných zbraní alespoň formálně omezený.

„Podle ruské ústavy rozhoduje o použití jaderných zbraní ruský prezident, v rámci daného procesu ale použití schvalují i ministr obrany a šéf ruského generálního štábu,“ řekl Smetana v únorovém rozhovoru pro Seznam Zprávy. Reálně se na to ale podle něj příliš spoléhat nedá.

„Jak Spojené státy, tak Rusko mají celý proces nastavený tak, že rozhodnutí použít jaderné zbraně je možné udělat v řádu minut. Je to kvůli tomu, že pokud by se jedna z velmocí rozhodla preventivně zaútočit na druhou, ta druhá musí být připravena ještě v tu chvíli, kdy jsou střely v letu, velmi rychle zareagovat a provést odvetný úder,“ dodal Smetana.

Reklama

Doporučované