Hlavní obsah

Na jednání o Ukrajině chybí EU. „Co by tam dělala?“ ptá se Vondra

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinský voják hlídkuje na hranici s územím ovládaném proruskými separatisty.

Reklama

12. 1. 9:55

Evropské státy se sice v rámci NATO zúčastní středečního jednání s Ruskem o Ukrajině, na začátku týdne ale rozhovory s Rusy vedli pouze Američané.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

„Evropská unie je nejspolehlivějším partnerem Ukrajiny“ a „nemůže být divákem“, když o evropské bezpečnosti jednají Spojené státy, Severoatlantická aliance a Rusko. Při své návštěvě Kyjeva to minulý týden řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Deník New York Times v této souvislosti podtrhuje, že se od pondělka vedou bilaterální jednání o bezpečnosti v Evropě, Evropská unie jako hráč na nich ale chybí. Stejně tak chybí ve středu, kdy s Rusy jedná Severoatlantická aliance – je nicméně pravda, že 21 evropských států je členy obou organizací.

„Jak by Evropská unie na jednáních mohla přispět? Že by tam soustředila nukleární zbraně nebo stotisícovou armádu?“ ptá se ironicky europoslanec Alexandr Vondra (ODS), podle něhož je nyní hlavně důležité, aby Evropané drželi pohromadě se Spojenými státy. „Teď nemá cenu se nějak emancipovat. Kdyby se na nás Američané vykašlali, bylo by to něco jiného. Vysílat ale Američanům signál, že si poradíme bez nich, by byla hrubá politická chyba,“ myslí si Vondra.

Zapojení Evropské unie jako celku by podle něj mělo přijít na řadu až ve chvíli, kdy by konflikt s Ruskem eskaloval a přišly by na řadu sankce, tam má podle něj EU své nezastupitelné místo. „Těm současným sankcím se ale Putin směje,“ říká Vondra.

Orbánova solidarita s Tokajevem

O tom, že se sankce uvalené na ruský režim po anexi Krymu míjejí účinkem, respektive nejsou dostatečné, mluví i Spojené státy. I proto nyní diplomaté navrhují masivní ekonomické a technologické sankce, dokonce se v případě invaze ruských vojsk na Ukrajinu zvažuje i odpojení Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT (více si přečtěte zde).

Postoj Evropské unie vůči Rusku nicméně zůstává rozporuplný. Z východního křídla bloku jsou cítit značné obavy, například maďarský premiér Viktor Orbán ale nepokrytě Kremlu straní, postavil se dokonce i za jeho politiku v Kazachstánu.

Tam Rusové vyslali své vojáky na podporu tamního prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který nařídil svým ozbrojeným silám střílet na demonstranty bez varování. Orbán přitom zatelefonoval kazašské hlavě státu, aby jí vyjádřil solidaritu. „Solidaritu nepotřebuje prezident, který nechá bez vyzvání střílet do demonstrantů. Solidarita patří obyvatelům Kazachstánu,“ vzkázal naopak šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

Postoj k Rusku není zcela jasný ani v nejlidnatější unijní zemi Německu. Zatímco sociální demokracie kancléře Olafa Scholze dlouhodobě zastává spíše smířlivější postoj k Rusku, její koaliční partneři Zelení jsou ke Kremlu podstatně kritičtější. S tím ale europoslanec Vondra nesouhlasí: „Rétorika Zelených je silná, aktivita ale nulová. Vezměte si příklad jaderného odstrašení – tam jsou zcela proti,“ argumentuje.

Nepřesvědčil ho ani odpor Zelených vůči dokončení plynovodu Nord Stream 2: „To je vnitroněmecká hra, Zelení jsou sice proti, plynovod se ale dokončuje,“ nepochybuje o jeho spuštění. Nesouhlas vládní strany s plynovodem přičítá spíše tomu, že Zelení nechtějí z principu podporovat plyn, ale pouze obnovitelné zdroje energie.

Otevřené dveře Ukrajině i odpor proti ní

Navzdory výše popsaným nejasnostem v evropských postojích k Rusku se šéf unijní diplomacie snaží o větší angažovanost sedmadvacítky v nynějších jednáních. Nedávno proto poslal ministrům zahraničí členských států dopis, v němž naléhal na to, že „musíme být u stolu“, když USA a Rusko jednají o Ukrajině. Navrhl také, aby se hlavní platformou pro jednání stala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a nikoliv NATO. Jak ale podotýká New York Times, i když v dopise horoval pro plnou koordinaci s NATO, ne všude z něj měli radost.

Alexandr Vondra připomíná ještě jeden fakt, který si podle něj na Západě málokdo uvědomuje. „Držíme politiku otevřených dveří, kdy každý má právo do NATO vstoupit. Zároveň ale dobře víme, že v Alianci je spousta členů, kteří jsou proti vstupu Ukrajiny, zejména Německo a Francie. V tom je paradox, to je slabé místo Západu. Jako bychom Putinovi říkali: Jestli chceš obsadit Ukrajinu, jednej rychle, dokud není na jejím vstupu konsenzus.“

Ruské požadavky na zastavení rozšiřování NATO náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová v pondělí na jednání s Ruskem v Ženevě odmítla. Podle Vondry ale ve svém krátkém hodnocení první schůzky naznačila oblast, o které by se naopak mluvit dalo: „Myslím, že jsou ochotní jednat o vzájemné konfiguraci raketových systémů.“ Jednat by se tak mohlo o obnovení smlouvy o likvidaci raket středního doletu, kterou v roce 2019 vypověděla administrativa prezidenta Donalda Trumpa.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované