Článek
Umělá inteligence (AI) se rychle stává běžným nástrojem pro okamžitý překlad. Přináší to ale rostoucí tlak na překladatele a tlumočníky, jejichž obor je podle odborníků do jisté míry v ohrožení. Informuje o tom deník The Washington Post.
„AI nástroje přebírají čím dál víc úloh,“ míní Nathan Chacón, překladatel a tlumočník z texaského Dallasu. Ve svých osmadvaceti letech pracuje na plný úvazek v dětské nemocnici, a tak dopady zatím pociťuje méně. Přiznává však, že pokud by byl čistě na volné noze, jeho příjem by výrazně utrpěl.
Podobně to vidí i další z oboru. Podle docenta Carla Benedikta Freye z Oxford Internet Institute, který se zaměřuje na umělou inteligenci, je jisté, že tempo nahrazování lidí stroji poroste. „Současná úroveň AI je ta nejhorší. Odteď se bude jen zlepšovat,“ uvedl.
Statistiky amerického úřadu práce ukázaly, že počet lidí zaměstnaných jako překladatelé a tlumočníci se za posledních pět let snížil téměř o tři procenta. Microsoft pak v jedné ze svých studií označil tuto profesi za jednu z nejvíce ohrožených nástupem umělé inteligence.
V současné době tak lidé z branže zejména upravují překlady generované AI, které postrádají potřebný kontext, popřípadě opravují chyby. Podle Freye však budou lidé potřeba i v budoucnu v případě některých odvětví, kde je důležité dodržet jazykovou přesnost.
Firmy se přizpůsobují
Některé velké firmy už umělou inteligenci zařadily do své nabídky. Google představil funkci živého překladu přímo v telefonech Pixel, Apple nabízí okamžité překlady skrze AirPods a Meta integrovala technologii do svých chytrých brýlí Ray-Ban. Do pracovního prostředí pak Google a Microsoft přidávají překlad včetně napodobení hlasu uživatele při videokonferencích.
Dopady nástupu umělé inteligence už pocítily i jazykové platformy. Aplikace Duolingo letos oznámila, že část svých překladatelů nahradí AI systémem.
Experti však varují, že AI není bezchybná. „Spoléhat na ni u právních, lékařských nebo finančních dokumentů je značně riskantní,“ upozornil Andy Benzo z Americké asociace překladatelů. Podle něj může snadno špatně přeložit právní termín nebo dávkování léků. „Tlumočníci nepřekládají slova, ale význam,“ zdůraznil.
V takové souvislosti například Chacón uvedl, že musí opravovat doslovné a nesmyslné překlady idiomů. Zároveň z praxe potvrdil, že pacienti v nemocnici častěji preferují lidského tlumočníka před virtuálním.
„Teď bych změnil obor“
Zkušení překladatelé sledují změny se smíšenými pocity. Newyorský překladatel francouzštiny a angličtiny Robert Bononno s pětatřicetiletou praxí sdělil, že firmy dnes spoléhají hlavně na strojové překlady. „Mám štěstí, že bude brzy v důchodu. Ale kdyby mi bylo třicet, asi bych změnil obor,“ přiznal.
Podobné zkušenosti má i Hannah Lundová, která působila v herním průmyslu v Šanghaji. Tvrdí, že s nástupem AI se snížily platy a ubyly pracovní příležitosti. „Když firmy mluví o efektivitě a snížení nákladů, tak se to hlavně týká nás překladatelů,“ uvedla.
Sama zažila situaci, kdy AI začala překládat hru z čínštiny do britské angličtiny a v polovině textu přešla do shakespearovského stylu. Lundová nakonec odešla k literárním překladům, u kterých má podle ní člověk stále nezastupitelnou roli.
Někteří odborníci jako Erik Voss z Kolumbijské univerzity, zaměřující se na aplikovanou lingvistiku, vidí v AI i pozitivní dopady. Třeba v případě výuky cizích jazyků.
Překladatelé a tlumočníci však varují před ztrátou lidského faktoru. „Čím víc odstraníme člověka z lidské interakce, tím víc můžeme pokřivit vztahy mezi lidmi,“ upozornila Lundová. „Právě teď potřebujeme lidské propojení víc než kdy jindy,“ dodala,
