Článek
Třicítka hlav států a vlád včetně amerického prezidenta Joea Bidena potvrdila posílení obrany východního křídla NATO, do kterého přispěje Česko 650 vojáky. Ti poputují na Slovensko, kde se ujmou velení vojenského uskupení, dnes to schválila Sněmovna. Ukrajině samotná Aliance vyjádřila hlavně slovní podporu.
Polské více emotivní než racionální volání po mírové misi pod vlajkou NATO padlo pod stůl, aniž by se o něm hlouběji debatovalo.
I premiér Petr Fiala připustil na následné tiskové konferenci, že by si uměl představit silnější kroky a vyjádření. Pochvaloval si ale „probuzení“ NATO v důsledku války na hranici aliančního území.
„Mám pocit, že se obnovila síla NATO a odhodlání západního světa bránit své hodnoty, demokracii, nezávislost a bránit světový řád, v němž je prostor pro sebeurčení národů a pro svobodný život, tedy pro vše, co je nám drahé,“ uvedl v Bruselu Fiala. To podle něj povede k tomu, že bezpečněji bude nejen na území Aliance. „V mezinárodní politice platí, že musíte mít nejen sílu, ale musíte mít i odhodlání ji použít,“ dodal.
Brusel v centru dění
Brusel se ve čtvrtek stal hlavním městem Západu. Přítomnost hlav států a vlád včetně nejstřeženějšího muže na světě – amerického prezidenta – ve městě velikostně podobném Praze byla znát. Evropské instituce byly v obležení policistů, místa jednání byla uzavřená v bezpečném perimetru, který chránily betonové zátarasy i železní „ježci“. Po zuby ozbrojené policejní jednotky patrolovaly v okolí.
Hlídky před budovou Evropské rady v Bruselu.
Jednání Aliance i za účasti amerického prezidenta Joea Bidena se protáhlo o hodinu.
Lídři Západu Ukrajinu jednoznačně podpořili.
„Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty, včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
Další vojenská pomoc Ukrajině má mít podobu ochranných prostředků proti chemickému útoku či jaderným zbraním – ne však techniky k zajištění bezletové zóny či letadel, jak požaduje Ukrajina. Prezident Volodymyr Zelenskyj k lídrům NATO promluvil v předtočeném projevu.
Fiala zopakoval, že úsilí má směřovat k takovému vyzbrojení Ukrajiny, aby si mohla své nebe chránit sama. „Když dodáme Ukrajině dostatek vojenské pomoci, nemůžeme napomoci vytvořit třeba bezletovou zónu, to znamená dát Ukrajincům do ruky dostatek zbraní,“ uvedl český premiér.
Biden o Česku ví
Čtvrteční jednání potvrdilo, že většina členů NATO se stále nechce angažovat přímo na Ukrajině v obavách z rozpoutání celosvětového konfliktu.
„Kdybych měl shrnout závěr: podpora Ukrajině, ale ne žádná akce, která by vedla k přímému zapojení NATO do toho konfliktu. To je cesta, jakou se Aliance vydala. To neznamená, že nemůže podle vývoje dospět k dalším krokům,“ uvedl Fiala.
Fiala se na alianční půdě v Bruselu poprvé osobně setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem. Potřásli si rukou.
„Stihli jsme si říct pozdravy a zdvořilostní věty. Bylo to velmi srdečné setkání. Prezident Biden velmi dobře ví, co dělá Česká republika a jakou roli hrajeme dnes v Evropě a vůči Ukrajině, a to se na setkání projevovalo,“ uvedl.
