Hlavní obsah
Online

Biden: Pokud Rusko použije na Ukrajině chemické zbraně, USA odpoví

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden po jednání Severoatlantické aliance a skupiny zemí G7 v Bruselu.

Reklama

24. 3. 0:00
aktualizováno • 24. 3. 22:44

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 24. 3.

  • Ukrajinské síly „zvyšují tlak“ na ruské jednotky okupující region severovýchodně od Kyjeva. Uvedlo to zpravodajské hodnocení britského ministerstva obrany. Popis současného stavu bojů nabízíme zde.
  • Nejdůležitější je, aby Západ zůstal jednotný v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu, uvedl po jednání Severoatlantické aliance a skupiny zemí G7 v Bruselu americký prezident Joe Biden. Zdůraznil také, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpoví.
  • Ukrajinská armáda oznámila, že u přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď Orsk. V přístavu hoří, video zde.
  • Ruské síly v noci ostřelovaly centrum Charkova řízenými střelami Kalibr vypálenými z lodí v Černém moři, tvrdí Ukrajina. Při ostřelování Ochtyrky a Luhanské oblasti podle Kyjeva zemřelo nejméně 9 lidí.
  • Závěry summitu NATO: další pomoc Ukrajině, včetně ochrany proti zbraním hromadného ničení, vyslání 40 tisíc jednotek na východní křídlo aliance, posílení kyberbezpečnosti
  • "Výměnou za deset zajatých okupantů jsme získali deset našich vojáků,“ oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle ní šlo o první plnohodnotnou výměnu zajatců.
  • Británie rozšířila sankční seznam. Ocitla se na něm i nevlastní dcera ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Polina Kovalevová. O jejím životě v Londýně jsme psali zde.

Situaci jsme sledovali i ve středu:

  • Zelenskyj v Kyjevě přijal předsedkyně a předsedu pobaltských parlamentů

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě přijal předsedkyně a předsedu parlamentů pobaltských států. Informovala o tom agentura Interfax-Ukrajina. Ocenil jejich podporu své země, kterou před měsícem napadla ruská vojska.

    Do ukrajinské metropole zavítali předsedkyně parlamentů Lotyšska a Litvy Inára Múrnieceová a Viktorija Čmilytéová-Nielsenová a předseda estonského parlamentu Jüri Ratas.

    „Jste s námi od prvních chvil (války) – na úrovni lídrů, na úrovni národa. Proto jsme vám vděční. Chápou to všichni Ukrajinci a všichni to oceňují. Ukrajinci důvěřují nejvíc ze všeho vašim zemím a Polsku,“ řekl Zelenskyj.

  • Biden se s EU domluvil na energetické spolupráci a pomoci Ukrajině

    Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích. Poskytnou také další humanitární pomoc napadené Ukrajině a budou dodávat více potravin oblastem světa, které jsou kvůli ruské invazi ohroženy jejich nedostatkem. Shodli se na tom dnes v Bruselu americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení po Bidenově jednání s evropskými lídry.

    Obě strany se podle textu zasadí o to, aby Rusko nemohlo obcházet sankce, které proti režimu prezidenta Vladimira Putina od začátku války koordinovaně zavádějí.

  • Rusko chce otevřít evakuační koridor pro zahraniční plavidla

    Rusko tvrdí, že otevře humanitární koridor, který umožní zahraničním lodím opustit ukrajinské přístavy. Předpokládaný koridor by byl necelých pět kilometrů široký a otevřený 25. března od 8:00 do 19:00, uvádí The Kyiv Independent. Dříve Rusko uvedlo, že v Černém moři se pohybují námořní miny.

    Podle Bulharska jde o námořní miny, které byly původně umístěné u ukrajinského přístavního města Oděsy. Výbušné systémy podle tamní vlády ohrožují námořní dopravu v oblasti.

  • Ukrajina používá k identifikaci zabitých Rusů software pro rozpoznávání obličejů

    Ukrajina používá software pro rozpoznávání obličejů k identifikaci ruských vojáků zabitých v boji na ukrajinském území. Prostřednictvím sociálních sítí pak kontaktuje jejich rodinu, která si může vyzvednout tělo. V rozhovoru s agenturou Reuters to dnes řekl ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov, který je zároveň i ministrem pro digitální transformaci.

    Reuters už dříve uvedla, že ukrajinské ministerstvo obrany začalo tento měsíc používat technologii pro rozpoznávání obličejů americké společnosti Clearview AI. Ta na internetu vyhledává obrázky, jež se shodují s obličeji z nahraných fotografií. Přesné použití softwaru, tedy vyhledávání účtů mrtvých ruských vojáků na sociálních sítích, vyšlo najevo při rozhovoru s Fedorovem. Prostřednictvím sociálních sítí ukrajinské úřady kontaktují příbuzné, aby se s nimi domluvily na vyzvednutí těla.

  • Zavřete okna, vyzývá Kyjev kvůli požárům místní obyvatele

    Kyjevská městská rada žádá občany ukrajinské metropole, aby zavřeli okna, používali klimatizace a vzduchové filtry kvůli nebezpečnému dýmu v ovzduší způsobeném požáry na západě metropole. Požáry jsou podle BBC důsledkem tvrdých bojů na východě, západě a severozápadě města.

  • Podle Ukrajiny Rusko vzalo jako rukojmí 400 000 civilistů

    Ukrajina obvinila Moskvu z násilného odvážení stovek tisíc civilistů z ostřelovaných ukrajinských měst do Ruska, kde někteří mohou být zneužiti jako „rukojmí“ k nátlaku na Kyjev, aby se vzdal, uvádí agentura AP.

    Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová uvedla, že 402 000 lidí, včetně 84 000 dětí, bylo zadrženo proti jejich vůli. Kreml uvedl ohledně počtu lidí, kteří byli do Ruska přesídleni, téměř totožná čísla. Podle Moskvy ale tito lidé řekli, že chtějí do Ruska. Podle deníku The Guardian má jít z velké části o obyvatele východních regionů země ovládaných proruskými separatisty.

  • Data ukazují, že si Rusové vytvářejí zásoby některých léčiv včetně antidepresiv

    Rusové od počátku invaze na Ukrajinu ve velkém skupují zásoby léčiv včetně antidepresiv, prášků na spaní a antikoncepce. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat analytické společnosti DSM Group poskytnutých listu Vedomosti. Lidé si podle nich nakoupili za dva týdny tolik léků, kolik jindy koupí za měsíc. Informovala o tom agentura Reuters.

    Rusové mezi letošním 28. únorem a 13. březnem nakoupili 270,5 milionu kusů lékárenského zboží v hodnotě 98,6 miliardy rublů (21,6 miliardy korun). Obdobný objem léčiv se prodal za celý leden, kdy si Rusové v lékárnách pořídili 288 milionů položek v hodnotě 100 miliard rublů (22 miliard korun). Data ukázala nárůst v poptávce po farmaceutikách vyrobených v zahraničí i po ruských produktech.

    Nejstrmější nárůst v poptávce zaznamenala antidepresiva, léky na spaní, rakovinu či srdeční onemocnění, inzulin, hormony a antikoncepce.

  • Za nepovolené natáčení vojáků a obchody s humanitární pomocí hrozí tresty

    Ukrajinští poslanci dnes přijali novelu trestního zákona zavádějící trestní odpovědnost za nepovolené fotografování a natáčení přesunů ukrajinských ozbrojených sil a zahraniční vojenské pomoci během válečného stavu. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda.

    Za šíření informací o přepravě mezinárodní vojenské pomoci Ukrajině – pokud takovou informaci nezveřejnil ukrajinský generální štáb či nevydal písemné povolení k jejímu zveřejnění – hrozí nově až pět let vězení. Ukrajina už měsíc čelí ruské vojenské agresi, cílem útoků už se stala i místa na západě země, přes která zřejmě proudí západní vojenská a další pomoc.

    Za šíření informací o vojenských přesunech či postavení ozbrojených sil hrozí až osmiletý pobyt za mřížemi. A až 12 let v případě, že se uvedeného jednání dopustí skupina osob po předchozí domluvě či s cílem předat tyto informace cizímu státu dopouštějícímu se agrese proti Ukrajině.

  • Nejméně každé druhé dítě na Ukrajině muselo opustit svůj domov, uvádí UNICEF

    Měsíc války na Ukrajině vedl k vysídlení více než poloviny dětské populace země, uvedla organizace UNICEF. Podle ní 4,3 milionu z odhadovaných 7,5 milionu dětí na Ukrajině nyní opustilo své domovy, včetně asi 1,8 milionu uprchlíků, kteří zamířili do jiného státu, informuje deník The Guardian.

  • BBC: Čísla o zabitých civilistech nepotvrzují ruská tvrzení o genocidě

    Statistické údaje o zabitých civilistech na východě Ukrajiny nepotvrzují tvrzení Kremlu, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Připomněla, že ruské vedení tvrdí, že vojenskou operaci na Ukrajině začalo kvůli „genocidě ruskojazyčného obyvatelstva“ na východě Ukrajiny a kvůli popularitě ultrapravicových, nacionalistických idejí na Ukrajině.

    Ale podle údajů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a OSN, jakož i podle údajů separatistických Doněcké a Luhanské lidové republiky počet civilistů zabitých během bojů na východě Ukrajiny od roku 2014 ustavičně klesal – a to až do začátku ruské invaze.

    Většina civilistů – podle údajů OSN 2 713 lidí – přišla o život během aktivní fáze ozbrojeného konfliktu mezi Kyjevem a separatisty podporovanými Ruskem, tedy od dubna 2014 do února 2015, kdy byla v Minsku uzavřena mírová dohoda. V roce 2016 zahynulo 112 civilistů, 87 v roce 2017, 43 v roce 2018, 19 v roce 2019 a 12 v roce 2020.

  • Kličko: Od začátku invaze v Kyjevě zemřelo 75 civilistů

    „Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo v ukrajinské metropoli zabito 75 civilistů a 307 zraněno,“ uvedl podle deníku The Kyiv Independent starosta Vitalij Kličko s odvoláním na kyjevskou vojenskou správu. Mezi oběťmi jsou čtyři děti, mezi zraněnými pak šestnáct dětí.

  • Moskva obvinila NATO z nebezpečného posilování na východě

    „Severoatlantická aliance hledá jakékoliv argumenty, aby ospravedlnila nebezpečné a destabilizující posilování sil na východním křídle.“ Podle agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k summitu NATO, který rozhodl o rozmístění bojových uskupení na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku. Obvinila alianci, že její podpora „kyjevského režimu“ má prodloužit boje na Ukrajině.

  • Biden se připojil k summitu EU věnovanému ruské invazi na Ukrajinu

    Americký prezident Joe Biden se dnes večer připojil k jednání šéfů států a vlád zemí Evropské unie. Dnešní vrcholná schůzka bloku je věnovaná už měsíc trvající ruské invazi na Ukrajinu, reakci unie a také bezpečnostním a ekonomickým dopadům posledního vývoje na sedmadvacítku.

  • Biden: Pokud Rusko použije na Ukrajině chemické zbraně, USA odpovědí

    „Nejdůležitější je, aby Západ zůstal jednotný v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu,“ uvedl po jednání Severoatlantické aliance a skupiny zemí G7 v Bruselu americký prezident Joe Biden. Zdůraznil také, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpovědí. „Kdyby je použilo, odpověděli bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití,“ řekl Biden. Rusko by podle jeho názoru mělo být vyloučeno ze skupiny zemí G20.

  • Dron, který spadl v Chorvatsku, nesl leteckou pumu, ukázalo vyšetřování

    Vojenský bezpilotní letoun, který se před dvěma týdny zřítil v Chorvatsku, nesl leteckou pumu s rozbuškou. Není ale jasné, zda puma obsahovala výbušninu, uvedl dnes server Balkan Insight, který citoval první závěry vyšetřování. Chorvatská média tento týden informovala, že odborníci v troskách dronu nenašli stopy výbušniny. V tomto bodě ale výsledky analýzy nejsou konečné, uvedlo státní zastupitelství v Záhřebu.

    „Bylo potvrzeno, že dron byl ozbrojen a nesl leteckou pumu. Další podrobnosti se dozvíme v příštích dnech, až skončí vyšetřování,“ uvedl chorvatský premiér Andrej Plenković. Přítomnost pumy potvrdila analýza trosek dronu. Dříve chorvatské úřady informovaly, že letoun nesl až 120 kilo vážící leteckou bombu.

    Ohledně zřícení dronu zůstává nevyjasněno více otázek. Není jasné, komu letoun patřil a odkud odstartoval. Chorvatské úřady se pozastavily i nad tím, že letoun proletěl vzdušným prostorem dalších dvou států NATO, než se zřítil nedaleko Záhřebu.

  • Ukrajina odpověděla Bělorusku na vyhoštění diplomatů

    Ukrajina zrcadlově odpověděla Bělorusku na vyhoštění ukrajinských diplomatů, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení mluvčího ukrajinské diplomacie. Na běloruském velvyslanectví v Kyjevě tak zůstane jen pět lidí.

    „Ministerstvo zahraničí dnes předalo běloruskému ministerstvu zahraničí oficiální nótu o rozhodnutí ukrajinské strany snížit počet pracovníků běloruského velvyslanectví na Ukrajině na nejvýše pět lidí. Diplomatické akreditace ostatních pracovníků velvyslanectví se ruší a jejich pobyt – jakož i členů jejich rodin – na ukrajinském území se označuje za nežádoucí,“ uvedl mluvčí Oleh Nikolenko. Ukrajinské ministerstvo podle deníku také uzavřelo honorární konzulát Běloruska ve Lvovu.

    Bělorusko ve středu nařídilo 12 ukrajinským diplomatům opustit zemi do 72 hodin. „Ukrajinské velvyslanectví bude v Bělorusku nadále pracovat ve formátu 1+4, to znamená velvyslanec a čtyři zaměstnanci,“ uvedl mluvčí běloruského ministerstva zahraničí Anatol Hlaz podle agentury Interfax.

  • Američtí představitelé se marně snaží spojit s ruskými protějšky

    Pentagon uvedl, že během posledních sedmi až deseti dnů se americký ministr obrany Lloyd Austin a náčelník generálního štábu Mark Milley pokusili opakovaně spojit s ruským ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Ruské vojenské velení ale podle deníku The Washington Post nenavázalo s Američany kontakt.

  • Země v pohybu. Své domovy už opustila téměř čtvrtina Ukrajinců

    Rusko zaútočilo na Ukrajinu přesně před měsícem a zemi už kvůli válce opustilo přes 3,6 milionu obyvatel. Dalších 6,5 milionu lidí odešlo ze svých domovů, ale zůstávají na Ukrajině. Nejvíce jich našlo útočiště na západě země.

  • Západ je připravený ještě více zpřísnit protiruské sankce, uvedl Macron

    „Tyto sankce mají dopad a jsou hmatatelné a musíme v nich pokračovat, aby měly odrazující účinek,“ řekl po summitu států NATO francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že západní mocnosti jsou připraveny v případě potřeby sankce ještě zpřísnit.

    Macron také varoval, že svět vstupuje do „bezprecedentní“ potravinové krize, a dodal, že některé země, včetně některých zemí na Blízkém východě a v severní Africe, jsou obzvláště závislé na ukrajinském a ruském exportu, uvádí deník The Guardian.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy