NATO se chystá na možný chemický či jaderný útok. Tým Tygr vymýšlí odpověď

„Pokud bude Rusko Severoatlantickou aliancí vyprovokováno, pokud na něj NATO zaútočí, proč ne, jsme jaderná mocnost.“ Takto odpověděl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij na otázku britské stanice Sky News, zda má Vladimir Putin právo použít jaderné zbraně, pokud by jeho země měla pocit, že čelí „existenční hrozbě“.

„Není správné Rusku vyhrožovat a snažit se zasahovat do jeho záležitostí. Pokud jednáte s jadernou mocností, musíte samozřejmě počítat se všemi možnými následky vašeho jednání,“ dodal Poljanskij při rozhovoru pořízeném v newyorském sídle ruské mise, jehož zdi zdobí Putinovy portréty.

Diplomat také odmítl, že by ruští vojáci páchali na Ukrajině válečné zločiny: „Díváte se na videa, mnohá z nich jsou fake news. Vy věříte něčemu, já věřím něčemu jinému,“ relativizoval fakta, která denně přinášejí média z celého světa.

S tím, jak ruská invaze na Ukrajině nepostupuje podle plánu, se Západ stále více zaobírá možností, že frustrovaný ruský vůdce použije chemické, biologické či jaderné zbraně. Bílý dům už proto sestavil zvláštní tým bezpečnostních poradců, který má za úkol vymyslet scénáře, jak by měly USA a jejich spojenci na případný útok reagovat.

O týmu zvaném Tygr informoval deník The New York Times. Poradci se scházejí třikrát týdně a řeší i další otázky – jak by měl Západ reagovat, pokud by Rusko útočilo na konvoje se zbraněmi už na území EU, ale také na možnost, že by se Rusové rozhodli válku rozšířit do dalších zemí, například Moldavska nebo Gruzie. Zabývají se ale i přípravou evropských států na vlnu uprchlíků, kterou ruská agrese přináší.

Tygr vznikl čtyři dny po zahájení ruské invaze a právě z jeho závěrů vycházela americká vláda při zavádění protiruských sankcí, posilování východního křídla NATO i při vyzbrojování ukrajinské armády.

Přípravou na ruský útok zbraněmi hromadného ničení, kterým v posledních dnech Rusko nepokrytě vyhrožuje, se zabývá i Severoatlantická aliance. Její šéf Jens Stoltenberg už před čtvrteční schůzkou v Bruselu řekl, že takový útok by měl pro členy NATO „strašné důsledky“, i kdyby k němu došlo mimo území Aliance, tedy na Ukrajině. Případný radioaktivní či chemický mrak by totiž vítr mohl zanést za hranice.

Otázkou je, zda by pak Aliance takový scénář považovala za útok na jednoho ze svých členů – pokud ano, musela by na něj vojensky odpovědět, a jít tedy do otevřené války s Ruskem. Bílý dům přitom neskrývá obavy, že by se taková přímá konfrontace mohla vymknout kontrole: „To by byla třetí světová válka,“ přiznal Biden.

Jak on, tak i šéf NATO Stoltenberg přitom v minulých dnech mluvili o tom, že se Rusko připravuje na použití chemických zbraní na Ukrajině.

Pokud by Putin úmyslně zaútočil na některou zemi Aliance, čelil by nejen její vojenské reakci, ale i vojákům NATO na Ukrajině. Řekl to lotyšský ministr obrany Artis Pabriks. „Dostal by článek 5,“ odkázal na základní pravidlo Aliance stanovující, že pokud je některý z členů napaden, přijdou mu ostatní na pomoc. „Nemyslím, že by byl tak hloupý,“ řekl ministr o Putinovi.

Stoltenberg po summitu prohlásil, že Aliance v reakci na ruské hrozby „aktivovala chemické, biologické, radiologické a jaderné obranné prvky NATO a spojenci rozmisťují další chemickou, biologickou a jadernou obranu“.

K lídrům členských států NATO, mezi nimiž byl i český premiér Petr Fiala (ODS), prostřednictvím videa promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Apeloval na ně, aby Ukrajině poskytli „vojenskou pomoc bez omezení“.

„Máte tisíce stíhaček, ale zatím jsme žádné nedostali,“ řekl. „Požádali jsme o tanky, abychom mohli odblokovat naše města, která nyní umírají – Mariupol, Berdjansk, Melitopol a další… Máte alespoň 20 tisíc tanků. Nejhorší na válce je nemít jasné odpovědi na žádosti o pomoc.“

Zelenskyj také varoval, že Rusko se nezastaví na Ukrajině a ohrozí i východní členské státy NATO: „Pobaltské státy, Polsko – to je jisté,“ soudí ukrajinský prezident.

Stejný názor na to má i český premiér: „Pokud agresivní imperiální stát nezastavíte a nestanovíte jasné hranice, tak jde dál. Viděli jsme všichni, jak slabá reakce západních demokracií na anexi Krymu nevedla ke zklidnění situace, ale naopak k další agresi,“ řekl Fiala na summitu v Bruselu.