Hlavní obsah
Online

Raketa v Kyjevě zabila novinářku Insideru, dříve pracovala pro Navalného

Foto: Profimedia.cz

Dopady ruského ostřelování Podilské čtvrti ukrajinského hlavního města Kyjev, při němž zemřela ruská novinářka.

23. 3. 0:00
aktualizováno • 23. 3. 23:22

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 23.3.

  • Za „skutečnou hrozbu" označil americký prezident Joe Biden možnost nasazení chemických zbraní na Ukrajině. Nijak to ale nerozvedl. Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken uvedl, že příslušníci ruských sil spáchali na Ukrajině válečné zločiny.
  • Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Oznámil to prezident Vladimir Putin. Opatření se podle něj týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce.
  • „Odhadujeme účinnost ruské bojové síly těsně pod 90 procenty. Jejich ztráty jsou obrovské, avšak zároveň toho od podzimu nashromáždili opravdu mnoho, proto mají k dispozici hodně prostředků,“ řekl představitel amerického Pentagonu.
  • V Kyjevě při ruském ostřelování přišla o život novinářka Oxana Baulinová pracující pro ruský server The Insider. Baulinová dříve pracovala pro protikorupční fond uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného.
  • Část ruských jednotek už je v ulicích těžce ostřelovaného města Mariupol na jihu Ukrajiny, informuje zpravodaj serveru Foreign Policy Jack Detsch s odkazem na zdroje z amerického ministerstva obrany.

Situaci jsme sledovali i v úterý:

  • Na Ukrajině se dnes z obléhaných měst podařilo evakuovat jen kolem 4500 lidí

    Na Ukrajině dnes pokračovala snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.

    Z obléhaných měst se podařilo dostat do bezpečí 4554 lidí, podstatně méně než v úterý, kdy jich bylo přes 8000. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Asi třem tisícovkám lidí se podařilo odcestovat z Mariupolu do Záporoží.

  • Bild: Ukrajina celkem obdrží až 2700 protiletadlových kompletů Strela

    Berlín, který donedávna odmítal poskytovat zbraně do oblastí válečného konfliktu, Kyjevu podle dnešních slov ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové dodává také protiletadlové komplety Strela. Zatím jich Ukrajina obdržela 500, celkem může podle listu Bild počítat s až 2700.

    Ministr hospodářství Robert Habeck listu Die Welt řekl, že Berlín zrychlí procesy související s dodáváním zbraní Ukrajině. Německou pomoc někteří kritizovali jako příliš pomalou. Žádosti týkající se Ukrajiny budou podle Habecka mít nejvyšší prioritu.

  • Macron: Evropa udělá vše pro zastavení války na Ukrajině, ale nevstoupí do ní

    Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že je připravený pokračovat v dialogu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Francie a Evropa podle něj udělají vše pro zastavení války na Ukrajině kromě toho, že by do ní samy vstoupily. Šéf Elysejského paláce to uvedl v rozhovoru s televizní stanicí M6.

    „Panuje nejistota,“ řekl Macron a zmínil možnost, že Rusko použije „nepřijatelné“ zbraně nebo zaútočí na další sousední země. „My, Francouzi a Evropané, uděláme vše pro to, abychom tuto válku zastavili, aniž bychom do ní vstoupili,“ dodal státník před jednáním západních spojenců v Bruselu.

    Francie se podle Macrona hodlá zasadit o řešení globální potravinové krize, která by mohla nastat v důsledku války na Ukrajině. Na Rusko a Ukrajinu připadá přibližně 30 procent světového vývozu pšenice. „Francie proto zítra (ve čtvrtek) předloží iniciativu mezinárodní solidarity, aby se začaly využívat nouzové zásoby potravin,“ uvedl Macron a jako příklad navrhl Čínu, která má podle něj velké kapacity.

  • Automobilka Renault pozastavila svou činnost v Rusku, zvažuje, co s AvtoVAZem

    Francouzská automobilka Renault dnes oznámila, že pozastavuje veškerou činnost v Rusku. S okamžitou platností zastavila výrobu ve své moskevské továrně a zvažuje další postup ohledně automobilky AvtoVAZ, kterou kontroluje. Informovala o tom agentura Reuters.

    Automobilka v tiskové zprávě uvedla, že kvůli pozastavení činnosti v Rusku přehodnocuje svůj finanční výhled na letošní rok. Podle agentury AFP přišlo oznámení poté, co ukrajinští představitelé opakovaně vyzývali k bojkotu značek, které navzdory ruské invazi na Ukrajinu v Rusku dál operují.

    Renault výrobu v továrně v Moskvě obnovil teprve před dvěma dny poté, co ji koncem února přerušil kvůli logistickým problémům.

  • Zeman s Fialou se shodli na mandátu české delegace na summitu NATO

    Prezident Miloš Zeman dnes telefonicky mluvil s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) o nadcházejícím summitu NATO. Plně se shodli na mandátu české delegace, kterou povede premiér, uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Česko bude podle Fialy na jednání prosazovat další podporu Ukrajiny po všech stránkách. Zeman zároveň vysoce ocenil nedávnou cestu českého premiéra do Kyjeva.

    „Tématem rozhovoru byl nadcházející summit NATO, který se bude konat ve dnech 24. až 25. března 2022 v Bruselu,“ uvedl Ovčáček. „Prezident republiky a předseda vlády se plně shodli na mandátu české delegace na summitu NATO, kterou povede právě předseda vlády,“ dodal mluvčí Hradu.

    Zeman se podle něj summitu zúčastnit nemůže, protože mu lékaři zakázali využívat leteckou přepravu. Na předchozích aliančních summitech vždy Českou republiku zastupoval právě Zeman.

  • Po oznámení Ruska, že bude chtít platby za plyn v rublech, stouply jeho ceny

    Britské a nizozemské velkoobchodní ceny zemního plynu dnes na konci obchodování stouply. Reagovaly na oznámení Ruska, že za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle prezidenta Vladimira Putina týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce.

    Na britském promptním trhu cena plynu s dodáním ve čtvrtek stoupla o 11,8 procenta a uzavřela na 246 pencích za therm. Kontrakt na zimu 2022 vzrostl o 11 procent na 264,01 pence za therm. Na nizozemském trhu cena plynu s dodáním v dubnu vzrostla o 8,7 procenta a uzavřela na 107,36 eura za megawatthodinu (MWh).

    Dodávat plyn Moskva hodlá i nadále podle plánu, změny se dotknou pouze měny pro účely zúčtování plateb, uvedl ruský prezident. Téměř všechny kontrakty na nákup ruského plynu do Evropy jsou vedeny v eurech nebo dolarech, napsala agentura Reuters.

  • Fiala: Vláda otázku podpory evropských firem zasažených sankcemi ještě neřešila

    Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400 000 eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to dnes oznámila Evropská komise (EK).

    Premiér ČR Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci uvedl, že vláda dnes otázku uvedené podpory ještě neřešila. „Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí sledují dopady sankcí na české firmy. Je třeba u firem, kterých se to týká, zmapovat situaci, a u některých firem ten dopad bude silný,“ uvedl.

  • Česko pošle Ukrajině balistickou optiku, policejní výzbroj a hasičské vybavení

    Česko poskytne Ukrajině balistickou ochrannou optiku a výzbroj ze zásob policie, hasiči darují šest hasičských vozů s žebříky a další vybavení. Schválila to vláda na dnešním jednání, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) již dříve uvedl, že hasičský sbor pošle například plošiny a ochranné obleky, přilby a dýchací přístroje. Vyslání je podle něj otázkou dní.

    „Pokud jde o pomoc Ukrajině, vláda schválila to, že poskytneme Ukrajině balistickou ochrannou optiku a výzbroj ze zásob Policie České republiky. Hasičský záchranný sbor daruje ukrajinským kolegům šest hasičských vozů s žebříky a další hasičské vybavení,“ uvedl Fiala.

  • Roskosmos bude nové smlouvy se zahraničím uzavírat pouze v rublech

    Ruská vesmírná agentura Roskosmos bude nové smlouvy se zahraničními partnery uzavírat výhradně v rublech. Podle tiskové agentury TASS to oznámil šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin. Učinil tak poté, co dnes prezident Vladimir Putin sdělil, že Rusko za plyn určený pro Evropu už nebude brát eura ani dolary, ale pouze ruble.

    „Teď, když to začalo v celé zemi, budeme i my od nynějška všechny externí smlouvy uzavírat v rublech,“ řekl Rogozin. Neupřesnil, o jaké smlouvy konkrétně půjde.

  • V Kyjevě při ruském ostřelování zahynula ruská novinářka

    V Kyjevě při ruském ostřelování přišla o život novinářka pracující pro ruský server The Insider. Oznámil to sám portál, který se v Rusku z rozhodnutí úřadů musí označovat hanlivou nálepkou zahraničního agenta.

    Oxana Baulinová podle serveru právě fotila trosky po ostřelování Podilské čtvrti ukrajinského hlavního města ruskými vojsky, když se místo stalo terčem nového raketového ostřelování. „Spolu s ní zahynul ještě jeden civilista. Dva lidé, kteří ji doprovázeli, byli raněni a hospitalizováni,“ napsal The Insider.

    Dodal, že Baulinová dříve pracovala pro protikorupční fond uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Baulinová podle ruských médií také působila jako šéfredaktorka či producentka kanálu Navalny Live na serveru YouTube. Po zákazu Navalného organizací musela odjet z Ruska. Na Ukrajinu přijela jako zpravodajka a poslala několik reportáží z Kyjeva a Lvova.

    „Budeme dále informovat o válce na Ukrajině, jakož i o válečných zločinech Ruska, jakými jsou nevybíravé ostřelování obytných čtvrtí, kde umírají civilisté a novináři,“ přislíbil The Insider.

  • Rusko vyhošťuje americké diplomaty

    Ruské ministerstvo zahraničí předalo americkému velvyslanectví v Moskvě seznam vyhošťovaných pracovníků zastupitelského úřadu, které Rusko označilo za nežádoucí. Jde o odvetu za vypovězení ruských diplomatů působících v centrále OSN v New Yorku, uvedla agentura TASS. Ruská diplomacie zároveň varovala, že jakékoli nepřátelské kroky se dočkají „rozhodné a přiměřené odpovědi“. Moskva neupřesnila počet vyhošťovaných Američanů.

    USA na konci února vypověděly 12 pracovníků ruské stálé mise při OSN, kteří podle nich vyvíjeli aktivity odporující jejich diplomatickému statusu. „Vykázaní Rusové ohrožovali národní bezpečnost Spojených států, kde se nachází hlavní sídlo světové organizace,“ uvedl zástupce velvyslankyně USA při OSN Richard Mills.

    Vyhoštění Rusové i s rodinami odletěli z New Yorku v noci na 7. března ruským vládním letadlem. Ruská tisková agentura RIA napsala, že New York letadlem opustilo asi 50 lidí.

  • Bílý dům: USA ve čtvrtek oznámí další balík protiruských sankcí

    Spojené státy ve čtvrtek kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajinu oznámí další balík sankcí, týkat se budou politiků a oligarchů. S odkazem na bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana o tom informuje agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden bude ve čtvrtek v Bruselu jednat o situaci na Ukrajině s lídry dalších zemí Severoatlantické aliance.

  • Inflace v Rusku v únoru vystoupila na 14,53 procenta, nejvýše od roku 2015

    Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Rusku v únoru zrychlilo na 14,53 procenta z únorových 9,15 procenta. Inflace tak byla nejvyšší od roku 2015, oznámil dnes ruský statistický úřad. Ceny přitom porostou i nadále, a to kvůli propadu kurzu rublu způsobenému sankcemi západních zemí kvůli ruské invazi na Ukrajinu, upozornila agentura Reuters.

    Tempo inflace prudce zrychlilo, když rubl na začátku tohoto měsíce klesl na historické minimum.

  • Blinken: Rusko na Ukrajině spáchalo válečné zločiny

    Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken oznámil, že Rusko spáchalo na Ukrajině válečné zločiny.

    „Na základě aktuálně dostupných informací vláda USA usoudila, že příslušníci ruských sil spáchali na Ukrajině válečné zločiny. Naše přesvědčení vychází z pečlivého přezkoumání dostupných informací z veřejných zdrojů i z dat zpravodajských služeb,“ prohlásil.

  • Šéf německé opozice Friedrich Merz si cení cesty tří premiérů do Kyjeva

    Šéf německé opozice Friedrich Merz si velmi cení premiérů Česka, Polska a Slovinska za jejich cestu do Kyjeva, proto se také tento týden setkal s velvyslanci těchto tří zemí. Merz, který je předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) a zároveň poslanecké frakce CDU a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU), to dnes řekl v odpovědi na dotaz ČTK.

    K zopakování návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského činiteli Evropské unie či představiteli členských států ale přímo nevyzval, neboť se podle něj k takovému činu musí odhodlat každý sám.

    „V jednom rozhovoru, ve kterém jsem byl tázán, zda bych udělal to samé, jsem řekl, že bych neměl strach to učinit,“ řekl Merz, který dnes poskytl rozhovor zahraničním novinářům. Jako představitel opozice ale takový krok nezvažuje. „Velmi rychle by vyvstalo podezření, že je to vlastní propagace,“ uvedl.

  • EK: Spotřebitelská důvěra v EU v březnu výrazně klesla kvůli válce na Ukrajině

    Spotřebitelská důvěra v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu výrazně klesla a dostala se pod dlouhodobý průměr. Za jejím poklesem stojí válka na Ukrajině. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské komise. Index důvěry pro eurozónu se snížil o 9,9 bodu na minus 18,7 bodu a index pro EU klesl o 9,4 bodu na minus 19,6 bodu.

    Ekonom Bert Colijn ze společnosti ING upozornil, že spotřebitelská důvěra v eurozóně se nyní nachází na nejnižší úrovni od května 2020. „Pokles z minus 8,8 na minus 18,7 bodu dostává důvěru na úrovně, které byly v minulosti spojené s recesí,“ uvedl. „Vyhlídky pro spotřebu zastiňuje prudký růst inflace,“ dodal.

    Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 3,7 procenta z dříve předpokládaných 4,2 procenta. Loni ekonomika eurozóny podle statistického úřadu Eurostat vzrostla o 5,3 procenta po propadu o 6,4 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.

  • Ombudsmanka Ukrajiny: Rusové zasáhli na Ukrajině 600 vzdělávacích zařízení

    Útoky Ruska zasáhly na Ukrajině už 600 vzdělávacích zařízení včetně 122 školek. Při dnešním on-line jednání s českým ombudsmanem Stanislavem Křečkem to uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. V tiskové zprávě o schůzce i výstupech informovala mluvčí českého ombudsmana Markéta Bočková.

    Denisovová uvedla, že se na Ukrajině přesunulo do bezpečnějších oblastí kolem šesti milionů lidí. Dalších 3,5 milionu zvolilo emigraci, přičemž 1,5 milionu je dětí. Ombudsmanka chce Křečkovy materiály s informacemi sdílet na svém webu pro lidi, kteří uvažují o odchodu do ČR.

    Denisovová jednala s Křečkem on-line asi hodinu a informovala ho o aktuální situaci. „Útoky Ruské federace podle ní směřují záměrně na civilní cíle a obydlené oblasti. Uvedla například, že od začátku konfliktu zasáhlo bombardování na 600 vzdělávacích zařízení, z toho 122 školek,“ uvedla Bočková.

    Podle ní ombudsmanka upozornila také na to, že z dostupných informací vyplývá, že vojáci odvážejí lidi z obsazených oblastí proti jejich vůli na území Ruska. „Podle odhadů může jít už o 366 000 lidí. Kdo se s úřadem ombudsmanky dokázal spojit, uvedl, že si nesměl vzít osobní věci ani doklady,“ informovala Bočková.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy