Kreml: Rusko by použilo jaderné zbraně v případě existenční hrozby

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že evropské sankce nebudou „krátkodobé“, ale půjde o „delší střet“. Zdůraznil, že se Německo musí zbavit své závislosti na ruském uhlí, plynu a ropy „tak rychle, jak jen to půjde“.

„Evropa, spolu se svými přáteli, spustila nejtvrdší sankce, jaké historie proti tak veliké zemi pamatuje. A už se prokazuje, že mají dopad,“ dodal Scholz s tím, že je třeba postupovat tak, aby opatření pociťoval agresor co nejvíc, zatímco dopad na vývoj domácí ekonomiky bude co nejmenší.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osloví přes videohovor politiky na summitu Severoatlantické aliance, který se koná ve čtvrtek v Bruselu.

Spojené státy od pátečního telefonátu amerického prezidenta Joea Bidena s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem neviděly, že by Čína dodávala Rusku vojenské vybavení. Dnes to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

„Nemohu dělat předpovědi do budoucna. Mohu vám ale říct, že jsme od těch jednání nebo od prezidentova hovoru se Sim nezaznamenali, že by Čína dodávala Rusku vojenské vybavení. Je to samozřejmě něco, co pečlivě sledujeme,“ řekl Sullivan novinářům. Dodal, že Biden dal svému čínskému protějšku jasně najevo, jaké by poskytnutí vojenského vybavení Rusku mělo pro Čínu důsledky, což čínská strana pochopila.

Prezident Volodymyr Zelenskyj promluví dnes v 18:00 místního času (středečních 10:00 SELČ) k poslancům japonského parlamentu, informoval zákonodárce Taró Kóno.

„1100 obyvatel Mariupolu bylo evakuováno z města Berdjansk. Nyní jsou v bezpečí ve městě Záporoží,“ uvedla vicepremiérka Iryna Vereščuková podle serveru Ukrajinská pravda. Do Berdjansku byla také přivezena humanitární pomoc. Do města také v úterý dorazilo 24 autobusů, které ve středu v 9 hodin ráno vyzvednou lidi na sběrném místě u městského sportovního areálu, dodala Vereščuková.

Až na druhý pokus se podařilo Ukrajině vyměnit uneseného starostu jihoukrajinského Melitopolu za devět mladých ruských vojáků. Ivan Fjodorov se pak svěřil se zážitky z ruského zajetí.

Francie zatím vydala 10 500 povolení k dočasnému pobytu ukrajinským uprchlíkům, kteří do země utekli před ruskou invazí. Podle agentury AFP to dnes oznámil premiér Jean Castex. Celkově podle něj vstoupilo do Francie na 26 tisíc ukrajinských utečenců, z nichž někteří našli ubytování u příbuzných či přátel, nebo pokračovali v cestě do jiných zemí.

Povolení k pobytu pro uprchlíky vydává Francie na šest měsíců, umožňuje ucházet se o práci, pobírat sociální podporu a dětem chodit do školy.

„Dostáváme informace o možné invazi běloruských vojsk na Ukrajinu. Obrátila jsem se na běloruskou armádu a zdůraznila jsem, že ti, kdo vydávají a následují takové příkazy, budou předvedeni před tribunál. Ti, kteří odmítnou, budou zproštěni odpovědnosti,“ uvedla na twitteru Svjatlana Cichanouská, která po zmanipulovaných prezidentských volbách, ve kterých kandidovala proti Alexandru Lukašenkovi, musela uprchnout ze země.

S odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom informovala agentura AFP.

„Ani všechny ruské satelity z bývalého Sovětského svazu se nechovají tak, jak se nyní – během ruského vpádu na Ukrajinu – chová vedení Maďarska,“ napsala dnes na facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Zároveň položila otázku, zda Budapešti jde o laciný ruský plyn anebo má zálusk na Zakarpatskou oblast, která svého času bývala součástí Uherska.

Počínání Budapešti je podle vicepremiérky nepříjemným překvapením zejména pro ukrajinské Maďary. „Nepodporuje sankce. Nejenže neposkytuje zbraně, ale ani zbraně z jiných zemí nesmí přes maďarské území. Vlastně na všechno říkají ‚ne‘. Ještě trochu a rétorika oficiální Budapešti bude otevřeně proruská. Co to je? Chcete levný ruský plyn? Anebo možná chcete naše Zakarpatí? Opravdu touží obyvatelé Maďarska po roli těch, kteří se nám snaží vrazit nůž do zad v těžké chvíli? Proč?“ napsala Vereščuková.

Ukrajinští velitelé tvrdí, že ruským silám zbývá palivo, jídlo a munice jen na další tři dny války. Důvodem má být zhroucení jejich dodavatelských řetězců. Tvrzení o velké dodavatelské krizi označili západní představitelé včetně Velké Británie za „věrohodné“, ačkoli by podle nich bylo zapotřebí větší množství informací, uvádí deník The Guardian.

Ruské ozbrojené síly při invazi na Ukrajinu podle americké vlády nadále čelí logistickým problémům, píše agentura DPA s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Pentagonu. Ten uvedl, že ruská armáda se potýká nejen s nedostatkem jídla a paliva, ale také s tím, že někteří její vojáci museli být staženi kvůli omrzlinám, které se u nich projevily v důsledku nevhodného vybavení.

„Dostali jsme informace, že někteří (ruští) vojáci skutečně utrpěli omrzliny a byli staženi z boje,“ citovala zdroj DPA. Obdobnou zprávu, patrně od téhož zdroje, přináší zpravodajský web CNN.

Představitel Pentagonu logistické problémy ruské armády přičetl špatnému plánování a pokračujícímu odporu Ukrajinců. Problémy v zásobování pohonnými hmotami podle něj dopadají také na námořnictvo. „Obávají se, zda budou moci nadále zásobovat své lodě palivem,“ uvedl. Ruské jednotky podle něj mají rovněž problémy se vzájemnou komunikací.

Spojené státy dosud nijak nepozměnily stav připravenosti svých jaderných zbraní po oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o uvedení ruských jaderných sil do zvýšené pohotovosti. Uvedl to poradce Bílého domu pro bezpečnost Jake Sullivan, informuje agentura Reuters.

Ruské úřady začaly stíhat známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za příspěvky na sociálních sítích o ruském ostřelování porodnice v obleženém Mariupolu. Za „úmyslné šíření záměrně lživých informací“ o počínání ozbrojených sil mu hrozí až 15 let vězení, oznámila ruská média. Podle ruské redakce BBC jde o sedmý známý případ uplatnění nového ustanovení trestního zákona, které vstoupilo v platnost po ruské invazi na Ukrajinu.

Rusko začalo ostřelovat jihoukrajinské město Mariupol z Azovského moře, uvedl podle americké stanice CNN jeden z vysokých představitelů amerického ministerstva obrany. Do útoku na město, ve kterém je stále více než 200 tisíc obyvatel, se podle Washingtonu zapojilo přibližně sedm lodí.

Mariupol je podle Ukrajiny i lidí, kterým se podařilo z města evakuovat, uprostřed humanitární katastrofy. Devadesát procent města je zničeno, místní lidí jsou bez jídla, vody i elektřiny. Podle Ukrajiny ofenzivě velí generál Michail Mezincev, který měl na starosti i podobné operace v Sýrii.

„Kolik britských občanů zemřelo kvůli brexitu? Nula,“ zkritizoval slova britského premiéra Borise Johnsona, který srovnal ukrajinskou situaci s odchodem Británie z EU, exprezident Petro Porošenko. „Dokážete si představit, kolik Ukrajinců zemřelo ještě před tou šílenou Putinovou agresí? Tisíce. Nejméně 150 dětí bylo zabito ruskými vojáky a dělostřelectvem. Jen tento týden byly dva tisíce dětí odvezeny do Ruska. Mohu se vás zeptat, kolik domů bylo zničeno kvůli brexitu? U nás jsou celá města vymazána z mapy, například Mariupol. V této situaci, prosím žádná další srovnání,“ dodal Porošenko.

Americká společnost podle agentury Bloomberg nevyloučila, že kvůli ruským obviněním společnosti a její platformy YouTube z „teroristických aktivit“ dojde k odchodu a konci služeb Googlu v Rusku. Google už v Rusku pozastavil prodávání reklamy na svých platformách a platforma YouTube nedovoluje ruské armádě zveřejňovat videa a podle Bloombergu smazala místnímu ministerstvu obrany profil.

Platforma YouTube 11. března oznámila, že odstranila více než tisíc kanálů souvisejících s invazí, které porušují zásady služeb. Manažeři YouTube se podle Bloombergu obávají, že tyto kroky povedou k zákazu platformy v zemi. Podle agentury RIA Novosti by k tomu mohlo dojít ještě tento týden.

Německý kancléř Olaf Scholz nevylučuje vyřazení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a ze skupiny G20 sdružující největší ekonomiky světa, rozhodnutí ale musí společně učinit členské země. Scholz to řekl dnes odpoledne v Berlíně před setkáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou.

Spojené státy dosud nezaznamenaly žádné konkrétní náznaky toho, že se Rusko chystá na Ukrajině bezprostředně zaútočit chemickými nebo biologickými zbraněmi, ale pozorně sledují zpravodajské informace. S odkazem na nejmenovaného představitele americké obrany o tom píše agentura Reuters.

Americký prezident Joe Biden v pondělí řekl, že ruský prezident Vladimir Putin zvažuje použít na Ukrajině biologické nebo chemické zbraně. Podle šéfa Bílého domu tomu nahrávají nepravdivá tvrzení Moskvy, že Kyjev takovými prostředky disponuje.