EU kvůli Rusku posílí společnou obranu a vytvoří síly rychlé reakce

„Věřím, že bez tohoto setkání je nemožné plně pochopit, co (Rusové) chtějí, aby válku zastavili,“ citovala agentura AFP Zelenského v dnešním rozhovoru s ukrajinskými médii. Jednání se podle prezidenta může odehrát v jakékoliv formě, je ale nezbytné k ukončení války.

Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím sedmi humanitárních koridorů evakuovat 8057 lidí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou. Je to o něco více než v neděli, kdy bylo evakuovaných 7295.

Mezi těmi, kteří se dostali do bezpečí, bylo i 3007 obyvatel města Mariupol, které obléhají ruské jednotky.

Vereščuková v poledne informovala, že Ukrajina a Rusko se dnes dohodly na zřízení osmi humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z ukrajinských měst, žádný z nich se ale neměl týkat obléhaného Mariupolu.

Úřady práce začaly dnes vyřizovat novou humanitární dávku pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. U poboček se znovu tvořily fronty. Novou on-line aplikaci mohli k vyřízení využít zatím jen lidé, kteří uprchli do Česka v prvních dnech ruské invaze a získali uprchlické vízum do 4. března.

Podle mluvčí Ministerstva práce Evy Davidové je aplikace v pilotním provozu pro asi 10 000 osob a postupně se bude rozšiřovat. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) požádal ukrajinské příchozí, aby kvůli urychlení procesu žádali on-line a co nejdřív si zřídili také účet u české banky.

Jurečka večer na twitteru sdělil, že on-line bylo dnes odbaveno 1200 žadatelů o humanitární dávku. „Ještě zítra (v úterý) necháme pilotní testováni a budeme přijímat víza vydána do 8. 3.,“ napsal ministr. Pokud vše půjde dobře, otevřela by se od středy tato možnost všem žadatelům.

Mise premiérů Česka, Polska a Slovinska Petra Fialy, Mateusze Morawieckého a Janeze Janši na Ukrajinu v minulém týdnu byla podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vzkazem, že by se lidé neměli bát Ruska. Zelenskyj to uvedl v rozhovoru s Českou televizí a dalšími zahraničními médii, který byl zveřejněn dnes večer.

Obyvatele zemí, kam míří ukrajinští uprchlíci, zároveň vyzval k empatii. „Není třeba za nás trpět, ale vcítit se,“ uvedl prezident země, která už více než tři týdny čelí invazi ruských vojsk.

Cestu tří premiérů na Ukrajinu Zelenskyj podle svých slov vnímal jako signál podpory. Vzkaz, jak by se lidé měli zachovat, že by se neměli bát Ruska. Na dotaz, zda se na cestu na Ukrajinu chystají i jiní evropští politici, Zelenskyj uvedl, že mu řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, že o tom uvažoval, podobně jako litevský prezident Gitanas Nauséda.

Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského musí udělat vše pro to, aby získala zpět suverenitu nad separatistickými oblastmi na východě Ukrajiny i nad Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. „Nemůžeme se vzdát ani pídě naší půdy,“ řekl s tím, že dějiny by ztrátu území neodpustily.

„Město můžete okupovat, ale žít tam můžete pouze v případě, že tam nebudou Ukrajinci,“ vzkázal Zelenskyj Rusku. Za ultimativní považuje například ruský požadavek „denacifikace“ země.

Podle Zelenského je Kyjev ochoten jednat i o jiných bezpečnostních zárukách, než je vstup do Severoatlantické aliance, neboť „asi třetina zemí si nás v NATO nepřeje“. Podle něj by ovšem záruky mohly poskytnout i jednotlivé členské země Aliance.

Zelenskyj dále uvedl, že je pro něj těžké nepřistoupit na kompromisy ve chvíli, kdy vidí obrovskou zkázu ukrajinských měst, například obléhaného Mariupolu. Snaží se vidět situaci ve své celistvosti, od postojů lidí v západoukrajinském Lvově, kterému se boje dosud z větší části vyhýbají, přes hlavní město Kyjev až po zmíněný Mariupol.

Ruský provládní deník Komsomolskaja pravda dnes podle několika příspěvků na Twitteru krátce sdílel informace o údajných ztrátách ruské armády na Ukrajině v řádu tisíců padlých i raněných vojáků. Údaje, které vysoce převyšují ukrajinské odhady, se prý objevily ve zprávě o situaci na Donbasu, ale brzy byly z článku odstraněny. Mezitím se ovšem začaly šířit na sociálních sítích. Na oficiálních stránkách ruského ministerstva obrany podobná data nejsou a ani jiné ruské oficiální zdroje o nich neinformovaly.

Ze screenshotu z ověřeného účtu zahraničního zpravodaje deníku The Wall Street Journal Yaroslava Trofimova se zdá, že ruský prokremelský list zveřejnil údaje ruského ministerstva obrany. Podle nich prý na Ukrajině zahynulo 9 861 ruských vojáků a dalších 16 153 utrpělo zranění.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo informace o ztrátách ruské armády na Ukrajině pouze 2. března, kdy uvedlo, že zatím zahynulo 498 vojáků. Na základě otevřených zdrojů se podařilo potvrdit jména již 557 zabitých ruských vojáků, napsala na svém webu ruská redakce BBC. Ukrajina odhaduje ruské ztráty na 15 000 vojáků, ale mezi nimi mohou být nejen padlí, ale i ranění a zajatí.

Dvě desítky členů italského parlamentu se v úterý dopoledne nezúčastní společného zasedání obou komor, k nimž prostřednictvím videopřenosu promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jako důvod někteří z nich uvedli, že proslov považují za „propagandu“, která nepomůže zastavit válku na Ukrajině. Informovala o tom dnes italská média.

Zelenskyj má k italským poslancům a senátorům promluvit v 11:00 SEČ. Podobně už od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil k parlamentům Británie, Německa, Spojených států, Izraele či k europoslancům. V emotivních proslovech, jimiž si od mnohých zákonodárců vysloužil velký potlesk, vyzýval ukrajinský prezident k další podpoře pro svou zemi a k přísnějším protiruským sankcím.

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo velvyslance Spojených států v Rusku Johna Sullivana a předalo mu protestní nótu kvůli výrokům amerického prezidenta Joea Bidena na adresu ruského vůdce Vladimira Putina. Ruští diplomaté zdůraznili, že tyto výroky stavějí vztahy mezi oběma velmocemi „na pokraj rozpadu“, napsal na svém webu list Kommersant.

„Varovali jsme, že nepřátelské kroky podnikané proti Rusku se dočkají rozhodného a tvrdého odporu,“ oznámilo ministerstvo. Vyjádření amerického prezidenta označilo za nedůstojné tak vysokého státního představitele.

Biden minulý týden veřejně označil Putina za „válečného zločince“, následně pak za „diktátora“ a „hrdlořeza“, a to kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu. Ruské počínání na Ukrajině odsoudil Biden jako „nelidské“. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pátek kritizoval Bidenovy výroky jako „osobní urážky na adresu prezidenta Putina“.

Pentagon dnes večer oznámil, že Bidena bude při nadcházející návštěvě Bruselu a Varšavy doprovázet americký ministr obrany Austin, který se z jednání se spojenci z NATO v Evropě vrátil v sobotu.

Představitelé Bílého domu dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. To dnes večer potvrdila také Psakiová, podle níž Bílý dům nezkoumal možnosti, jak by mohl americký prezident při nadcházející cestě navštívit Ukrajinu.

Lídři USA, Německa, Francie, Británie a Itálie se dnes shodli na jednotném postupu ohledně ruské invaze na Ukrajinu. V prohlášení to podle agentury Reuters uvedla kancelář italského premiéra Maria Draghiho, podle které čelní představitelé pěti zemí souhlasili i s koordinací humanitární pomoci Ukrajincům prchajícím před boji. Podle Londýna chtějí lídři i dále zvyšovat tlak na Rusko, a to včetně zachování současných rozsáhlých sankcí.

O současné situaci na Ukrajině, kam 24. února vpadla ruská armáda, při konferenčním hovoru diskutovali americký prezident Joe Biden, jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, Draghi a britský premiér Boris Johnson.

„Lídři opět potvrdili význam jednotných úmyslů a kroků tváří v tvář válce na Ukrajině a jejím důsledkům,“ píše se v prohlášení Říma. „Vzhledem k závažné humanitární krizi se lídři zavázali koordinovat pomoc ukrajinskému obyvatelstvu, které prchá před konfliktem, nebo těm, kteří uvázli v domovské zemi,“ dodala Draghiho kancelář.

Konferenční hovor lídrů podle agentury AP začal dnes v 16:14 SEČ a trval téměř hodinu, do 17:12.

Nizozemský premiér Mark Rutte dnes navštívil Vilnius a Varšavu, aby tyto východoevropské metropole ujistil, že jeho země plní své povinnosti tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině. Rutte na návštěvě Litvy poznamenal, že neexistuje způsob, jak urychlit přijetí Ukrajiny do Evropské unie, informovala agentura AFP.

„Pokud jde o Ukrajinu, plníme své povinnosti. Přijímáme například ukrajinské uprchlíky. Nasazujeme stíhačky na ochranu vzdušného prostoru Polska a dalších zemí NATO ve východní Evropě,“ řekl Rutte novinářům ve Varšavě po setkání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým.

Jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu. V rozhovoru, který v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média, to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům.

„Naši lidé se budou muset vyjádřit a dát odpověď na tu či onu formu kompromisu,“ uvedl Zelenskyj s tím, že povaha kompromisu musí teprve vzejít z jednání mezi Kyjevem a Moskvou. „Jsem připraven na cokoli, jen když budu společně s mým lidem,“ dodal.

Řekl také, že ruská ultimáta mohou být splněna „pouze v případě, že budeme zničeni“. Poukázal přitom na okupované části Ukrajiny, kde se podle něj lidé nesmířili s přítomností ruské armády a vytrvale proti ní protestují.

Unijní země před ruskou invazí neměly například na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část zemí východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO. Pod vlivem agresivní ruské politiky však země vytvoření společné brigády podpořily.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dnes řekla, že její země je připravena postavit základ této jednotky. „Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná,“ prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Moskevské letiště Šeremeťjevo poslalo na nucenou dovolenou pětinu svých zaměstnanců. Budou pobírat dvě třetiny mzdy. Největší ruské letiště dále kvůli poklesu počtu cestujících vlivem sankcí zmrazilo další nábor pracovní síly. Informovala o tom agentura Reuters. V roce 2020 toto moskevské letiště a jeho dceřiné firmy zaměstnávaly 18 000 lidí.

Spojené státy a Evropa v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uzavřely svůj vzdušný prostor ruským leteckým společnostem. To Moskvu přimělo k obdobné odvetě. Sankce rovněž přerušily dodávky většiny letadel a náhradních dílů do Ruska i servis stávajících airbusů a boeingů.

„Od 16. března byli někteří zaměstnanci Mezinárodního letiště Šeremeťjevo posláni na nucenou dovolenou,“ uvedla společnost a dodala, že jim budou vyplaceny dvě třetiny mzdy. Letiště 15. března uzavřelo dva terminály pro cestující a vyřadilo z provozu jednu vzletovou a přistávací dráhu. Zdůvodnilo to „vynucenými omezeními mezinárodní letecké dopravy“. Společnost také dočasně zmrazila všechny své investiční projekty.

Soukromá letecká společnost Ural Airlines, jeden z největších ruských dopravců, minulý týden obdobně oznámila, že byla nucena propustit část svých zaměstnanců.

Letiště Šeremeťjevo, jedno ze čtyř letišť obsluhujících ruskou metropoli, je největším letištěm v Rusku. Čítá šest terminálů pro cestující a má také dva terminály pro nákladní dopravu. Kapacitu zvýšila modernizace před mistrovstvím světa ve fotbale. V roce 2019 letiště podle dostupných údajů přepravilo bezmála 50 milionů cestujících, o rok později ale vlivem pandemie tento počet klesl na méně než 20 milionů.

Rozzlobení řidiči kamionů se dnes na polsko-běloruském hraničním přechodu střetli s aktivisty, kteří se na protest proti ruské invazi na Ukrajinu snaží zabránit dopravě zboží do Ruska a Běloruska. Informovala o tom agentura AP.

Aktivisté, mezi nimiž jsou Poláci i Ukrajinci, demonstrují na hranicích už asi dva týdny. Poslední kolo protestu proti pokračujícímu toku zboží přes hranice začalo v sobotu. V neděli ráno čekalo před hranicemi na vstup do Běloruska asi 950 kamionů. Silnice vedoucí k hraničnímu přechodu musela být uzavřená a na místě zasahovala policie. Kvůli protestu se na polské straně hranice vytvořila čtyřicetikilometrová kolona kamionů.

Aktivisté se obávají, že navzdory rozsáhlým západním sankcím proti Moskvě na východ proudí potraviny, léky a další zboží, které by mohlo pomoci Rusku při jeho útocích na Ukrajinu.

Někteří z demonstrantů na adresu řidičů kamionů vykřikovali hesla jako „Pokud obchodujete s Ruskem, podporujete válku“.

Ukrajinské velení se podle BBC domnívá, že obchodní centrum Retroville se stalo terčem ruského útoku proto, že se na sociální sítě dostaly informace o přesunu vojenské techniky okolo centra: „Proč bylo Retroville v Kyjevě zničeno? Někdo nafotil přesun techniky ozbrojených sil Ukrajiny ze svého okna. O osudu autora nic nevíme, ale o osudu onoho okna víme vše. Už neexistuje. Nefoť techniku ozbrojených sil a nevyprávěj o přesunech. Toto pravidlo zachraňuje životy!“

Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci počítající s výrazným zvýšením armádních výdajů a investicemi do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií.

EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.

Ruští vojáci dnes ostřelovali dvě desítky autobusů, které se snažily vyjet s evakuovanými civilisty humanitárním koridorem z obklíčeného Mariupolu, přístavu na jihovýchodě Ukrajiny. Při ostřelování utrpěly zranění čtyři děti, které jsou nyní v péči lékařů, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátora Záporožské oblasti.

„Bylo velmi obtížné překročit frontovou linii, protože pokračovalo ostřelování,“ uvedl gubernátor Oleksandr Staruch. „Dnešek byl těžký den, znovu trpěly děti. Čtyři děti byly převezeny do nemocnice. Jedno je v kritickém stavu,“ napsal na sociální síti telegram. „Ty bestie dál válčí s dětmi. Ale za vše budou muset nést odpovědnost. Za každé dítě. Za každý život,“ dodal.

Podle gubernátorova sdělení se autobusy s evakuovanými dostaly cestou z Mariupolu pod palbu na dvou různých místech.

Rakovnická nemocnice ubytovala 28 uprchlíků z Ukrajiny. Jsou v části, kterou zařízení aktuálně nevyužívá. Pomáhá jim zajistit i práci, uvedl dnes v tiskové zprávě ředitel nemocnice Tomáš Jedlička. Různými způsoby pomáhají i další středočeská zdravotnická zařízení či středočeští záchranáři.

Ukrajinští uprchlíci zůstanou v rakovnické nemocnici ubytováni tak dlouho, jak bude potřeba. „Jedná se o matky s dětmi a seniorky, dospělí muži mezi nimi nejsou. Ubytovali jsme je v nevyužitých prostorách, nejvíce jich je v bývalém dětském oddělení,“ informoval Jedlička.