Článek
Externí napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny je přerušeno už více než čtyři dny. Je to dosud nejdelší výpadek, který vyvolává obavy o bezpečnost šesti reaktorů. Elektrárna, ležící na frontové linii války na Ukrajině, je tak plně závislá na nouzových generátorech. Ty udržují v chodu klíčové systémy chlazení a bezpečnostní prvky.
Podle oficiálních údajů byla poslední přenosová linka vedoucí k elektrárně na ruské straně přerušena v úterý v 16:56. Opravy se zatím nedaří a není jasné, kdy bude napájení obnoveno. Informoval o tom deník The Guardian.
„Hluboce znepokojivé“
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi označil ve středu situaci za „hluboce znepokojivou“. Následující den jednal v Rusku s prezidentem Vladimirem Putinem, avšak stav elektrárny se nadále nezlepšil.
Ukrajinští představitelé i západní experti varují, že Kreml záměrně způsobuje krizi, aby si udržel kontrolu nad největší jadernou elektrárnou v Evropě. Podle nich Rusko podniká vysoce rizikové kroky s cílem znovu spustit alespoň jeden z reaktorů, přestože to probíhá v podmínkách války.
„Rusko používá jadernou elektrárnu jako vyjednávací nástroj,“ řekl podle The Guardian jeden z ukrajinských vládních činitelů. Odborník Greenpeace doplnil, že okupace elektrárny vstoupila do „nové kritické a potenciálně katastrofické fáze“.
Evropské regulační testy po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 stanovily, že jaderná elektrárna by měla zvládnout fungovat bez vnějšího napájení 72 hodin. Překročení této hranice podle ukrajinských zdrojů nikdy dosud vyzkoušeno nebylo.
Záporožská jaderná elektrárna pohledem přes Kachovskou přehradu.
Rusko elektrárnu obsadilo v březnu 2022. Reaktory, které byly schopné zásobovat elektřinou až čtyři miliony domácností, byly poté z bezpečnostních důvodů odstaveny a převedeny do tzv. studeného odstavení.
Výpadky proudu v elektrárně nejsou ojedinělé – došlo k nim už devětkrát. Obvykle byly způsobeny útoky ruských sil na energetickou infrastrukturu na ukrajinské straně Dněpru. Tentokrát však byla poškozena linka na ruském území, asi míli od areálu elektrárny. Ruští operátoři tvrdí, že opravy „komplikuje pokračující ostřelování ukrajinskými ozbrojenými silami“. Kyjev to odmítá s tím, že by útoky na elektrárnu představovaly nepřijatelné riziko.
MAAE uvedla, že ruská správa elektrárny má k dispozici zásobu nafty pro generátory na dvacet dní. Grossi ale varoval, že „ztráta externího napájení zvyšuje pravděpodobnost nukleární havárie“.
Aktuálně chladí reaktory sedm z osmnácti generátorů. Pokud by selhaly, ukrajinské zdroje upozorňují, že by během několika týdnů mohlo dojít k přehřátí paliva v reaktorech a k jejich tavení.
Podobný scénář, i když v mnohem rychlejší podobě, proběhl ve Fukušimě v roce 2011. Po zemětřesení o síle 9,0 byly reaktory automaticky odstaveny, ale následná vlna tsunami vyřadila generátory a během tří dnů došlo k tavení tří jader. Přestože palivo zůstalo uvnitř, z okolí muselo být evakuováno více než 100 tisíc lidí.
Restart reaktoru během války nemá obdoby
Podle satelitních snímků analyzovaných Greenpeace Rusko buduje novou přenosovou linku z Mariupolu přes okupovaná území, která by mohla elektrárnu napojit na ruskou síť. „Sami sebe vykreslí jako záchranáře,“ komentoval to ukrajinský vládní zdroj. Není ale jisté, zda je spojení už dokončeno.
Další satelitní snímky navíc ukázaly, že Rusko přes léto postavilo u elektrárny hráz, aby vytvořilo menší, kontrolovatelnější zásobu vody. Podle odborníků Greenpeace to může být příprava na opětovné spuštění alespoň jednoho z reaktorů.
Minulý týden Ruskem dosazený ředitel elektrárny Jurij Černičuk uvedl, že proces připojení zařízení k ruské síti je „ve svých finálních krocích“. Restart reaktoru během ozbrojeného konfliktu by však neměl obdoby.
Shaun Burnie, hlavní jaderný specialista Greenpeace Ukrajina, vyzval šéfa MAAE k okamžitému zásahu. „Grossi musí okamžitě sdělit ruské vládě, aby nechali být svůj plán restartu reaktoru, a vyjasnit, že oni sami jsou zodpovědní za jaderné bezpečí a bezpečnostní krizi,“ řekl na adresu generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Po čtvrtečním setkání Putina s Grossim se ani jeden z nich k otázce Záporožské elektrárny veřejně nevyjádřil. Putin pouze prohlásil, že udělají vše, aby podpořili práci MAAE. Grossi pak jejich jednání označil za včasné a důležité.
