Článek
/Od naší zvláštní zpravodajky v Mnichově/
Evropa znovu otevírá debatu, kterou měla po konci studené války za uzavřenou: vlastní jaderné odstrašení. Rostoucí nejistota ohledně budoucí role Spojených států nutí evropské lídry uvažovat o scénářích, které byly ještě nedávno nepředstavitelné.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v pátek potvrdil německý kancléř Friedrich Merz, když uvedl, že zahájil důvěrná jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o evropských jaderných zbraních. „Nechceme dopustit, aby v Evropě vznikaly zóny s rozdílnou úrovní bezpečnosti,“ řekl.
Evropa je dnes v rámci takzvaného jaderného deštníku stále závislá především na Spojených státech, tedy na amerických zbraních rozmístěných na kontinentu a na garancích NATO.
Pokud by ale americké závazky zeslábly, stála by Evropa před nepříjemnou realitou: Zůstala by sama vedle Ruska, které disponuje největším jaderným arzenálem na světě. V Evropě mají vlastní jaderné zbraně pouze Francie a Spojené království.
Macron také upozornil na nutnost udržovat přímé kanály komunikace s Ruskem, i když s ním v některých otázkách nelze počítat na konstruktivní spolupráci. „Musíme diskutovat o budoucích řešeních a případných dohodách, ale stále platí, že Rusko zůstává nerekonstruovaně agresivní. I když válka na Ukrajině skončí, Rusko tu bude agresivní i nadále,“ dodal. Přímý kanál s Moskvou podle něj slouží právě k tomu, aby byla Evropa schopná rychle reagovat a připravit se na případné scénáře, aniž by se nechala zaskočit nečekanými kroky ze strany Ruska.
„Spojené státy neúměrně doplácely na dobré žití v Evropě na úkor svých občanů. Až americký prezident Donald Trump se k tomu postavil konfrontačně,“ řekl v Mnichově českým médiím prezident Petr Pavel.
Česká hlava státu patří mezi exkluzivně pozvané hosty konference, na kterou se tento víkend do bavorské metropole sjely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů i další stovky účastníků z celého světa. V centru Mnichova je kvůli pohybu delegací a přísným bezpečnostním opatřením uzavřena část města. Událost v těchto dnech rezonuje i mimo diplomatické kruhy a v historické části města se koná hned několik protestů.
Za Česko je na místě také ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany (SPD) Jaromír Zůna.
Účast Česka je letos v počtu zastoupení silná, avšak odehrává se na pozadí politického sporu mezi Hradem a Motoristy, a to kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Prezident Pavel odmítl jeho nominaci s odkazem na jeho dřívější kontroverzní výroky a pochybnosti o loajalitě k ústavnímu pořádku, což vedlo k napětí s Macinkou. Ten v pondělí řekl, že prezidenta, s nímž má nyní napjaté vztahy, na konferenci vyhledávat nebude.
Podle informací Seznam Zpráv spolu prezident a ministr žádnou schůzku domluvenou nemají. Každý se věnují svému programu, a stejně tak tiskové konference jsou naplánovány zvlášť. „Kdyby měl ministr zahraničí Petr Macinka zájem zúčastnit se mých sobotních jednání v Mnichově, je vítán,“ řekl v pátek novinářům Pavel.
Kromě hostů jsou tu tisíce novinářů z celého světa, včetně Austrálie.
Evropa se podle prezidenta Pavla, který v pátek mimo jiné vystoupil také na panelu na téma rostoucího populismu, potřebovala dostat pod tlak, a to se také stalo. Narážel tím na měnící se roli Spojených států, které podle něj až za éry prezidenta Trumpa začaly přistupovat ke starému kontinentu konfrontačně.
V Mnichově nyní všechny oči směřují k sobotnímu ránu, kdy na hlavní scéně vystoupí americký ministr zahraničí Marco Rubio. Už při svém příletu ale hovořil o „definujícím momentu“ a nástupu „nové éry“. Ostrý tón americko-evropské debaty se přitom projevil už loni, kdy zde vystoupil viceprezident J. D. Vance, a právě na jeho linku má letošní vystoupení Rubia navázat.
Rubio vede americkou delegaci na první velké globální setkání od chvíle, kdy Washington rozvířil debatu o budoucnosti Grónska. Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím zdůraznil, že Evropa se musí připravit na větší strategickou samostatnost, zatímco generální tajemník NATO Mark Rutte ujistil, že transatlantické vazby zůstávají velmi těsné a klíčové.
Macron během pátečního projevu v Mnichově upozornil, že Evropa se přesto musí naučit stát se skutečnou geopolitickou mocností. „Dlouho to nebylo v naší DNA, ale pokud chceme chránit své zájmy a ovlivňovat globální dění, musíme jednat rychle a strategicky,“ řekl a zdůraznil naléhavost situace, přičemž apeloval na přítomné lídry, aby urychleně začali jednat.
Na pozadí této debaty se francouzský prezident spolu s dalšími lídry, například z Německa, Itálie a dalších států, rozhodl spustit sérii konzultací, které mají evropské země připravit na flexibilnější spolupráci.
„Začali jsme jednání s Německem a Británií, ale musíme mluvit v širším kontextu a s více státy,“ uvedl Macron. Podle něj je cílem zajistit, aby Evropa dokázala reagovat rychle na globální výzvy, i když jednotlivé státy budou postupovat různým tempem.
Evropa se podle Macrona nemůže spoléhat na to, že vždy všichni členové EU postupují jednotně. „Ta éra je pryč,“ dodal.
Ve stejném duchu situaci pro Seznam Zprávy komentuje i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Je to bolestivá realita, které čelíme. Je to jasné konstatování toho, že Spojené státy se o nás dále starat nebudou. Musíme vystřízlivět. Je to velmi potřebné, protože jestli se budeme nadále ohánět tím, že bezpečnostní architektura ve světě půjde zachránit a Spojené státy se zase někdy vrátí, tak jsme na omylu. Teď jsme se posunuli už tak, že už není návratu,“ vysvětlil Havlíček.
Východní Belgie minulý čtvrtek hostila schůzku lídrů Francie, Německa, Itálie a dalších států, kteří podpořili plány, jež budou konkretizovat už na příští Evropské radě. Cílem je umožnit některým státům zapojit se do iniciativ ve skupinách menších zemí, aby se předešlo zablokování rozhodnutí a zbytečné prodlevě.
Macron vyzdvihl naléhavost situace: Evropa ztrácí svou konkurenční výhodu, protože mnoho nápadů a projektů se zasekává v rozhodovacích sporech a byrokratické nejednotě. „Musíme jednat rychle,“ apeloval. Současně se snažil překlenout nedávné neshody s kancléřem Merzem a apeloval na jednotné a pragmatické kroky, které podpoří hospodářský růst a strategickou samostatnost EU.
Stejný pocit naléhavosti v Mnichově vyjadřovali i američtí demokraté. Na konferenci přítomní lídři z jejich strany vyzývali evropské státy, aby se nenechaly zastrašit Trumpem. Kontinent je podle nich stále rozdělený v tom, jak si udržet spolehlivého partnera v USA, když Washington zůstává nepředvídatelný.
Mezi nejviditelnějšími kritiky Trumpa byli guvernér Kalifornie Gavin Newsom, kongresmanka z New Yorku Alexandria Ocasio-Cortezová, která se mimo jiné účastnila také debaty s prezidentem Pavlem, senátor z Arizony Ruben Gallego a guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová.
Newsom upozornil, že „podléhání Trumpovým potřebám“ nechává Evropany na světové scéně v trapné pozici. Gallego dodal, že Trump „ničí naši reputaci ve světě a potenciálně i naši ekonomickou sílu, protože se chová malicherně. To není racionální a všichni by měli přestat předstírat, že je.“
Podle odborníků, se kterými hovořily Seznam Zprávy, jsou na sobě však Evropa a Spojené státy vzájemně hluboce závislé. Zatímco evropské země spoléhají na americký jaderný deštník a podporu NATO, Washington potřebuje stabilní a silnou Evropu, aby si udržel strategickou výhodu ve světě. Bez pevného partnerství by podle analytiků Spojené státy ztrácely část své globální pozice a vlivu.
„Rozbitím transatlantického spojenectví by se posílila pozice Ruska v Evropě a Evropa by byla nucena čelit jeho expanzi sama. Oslabení Západu navíc nahrává i Číně, protože ztrácí protiváhu, kterou pro ni představuje,“ vysvětluje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Také sám prezident Pavel situaci mírnil a vysvětloval, že emotivně by se mohlo zdát, že současná situace mezi Evropou a USA představuje roztržku, která by mohla ohrozit i NATO. „Když se ale poslouchá, o co jde, je to spíše o narovnání vztahů než o konflikt,“ řekl. Podle něj se obě strany snaží dosáhnout spravedlivějšího a vyváženějšího partnerství, ve kterém jsou zohledněny zájmy jak Evropy, tak Spojených států.
