Nezapadá do učebnic, musíme zjistit víc, říká archeolog o objevu na dně Baltu

Němečtí vědci minulý měsíc publikovali studii, která popisuje asi kilometr dlouhou a metr vysokou zeď nalezenou v Meklenburském zálivu zhruba 20 metrů pod hladinou Baltského moře.

Tým archeologů a geologů se domnívá, že jde o lidské dílo staré možná až přes deset tisíc let. V médiích se proto pro val, složený asi ze 142 tun kamenů, rychle vžilo označení „nejstarší pravěká megastavba“.

Předpokládanou funkcí stavby je usnadnění lovu. Blinkerwall totiž ležela u jezera a měla vytvářet úzký koridor, kam se naháněla zvěř.

Spoluautor studie Marcel Bradtmöller z Rostocké univerzity v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, do jaké míry si je jeho tým svou hypotézou jistý, a v neposlední řadě i to, co by její potvrzení znamenalo.

„Nález poukazuje na to, že bychom měli být v přemýšlení o tom, jak žili pravěcí lovci a sběrači, otevřeni novým výkladům,“ říká.

Pokud se definitivně potvrdí, že ta stavba je postavená lidmi a je skutečně stará deset tisíc let, co to bude znamenat pro váš vědní obor, respektive pro to, co víme o životě lidí v daném období?

Zatím musíme být hodně opatrní. Jsme ve fázi, kdy pracujeme s hypotézou. Studie vyšla asi před dvěma týdny a od té doby dostáváme spoustu zpráv od geologů i archeologů, kteří nám pokládají kritické otázky. Zatím nás žádná z nich nevyvedla z míry natolik, že bychom od naší hypotézy upustili.

Pořád trváme na tom, že je to nejméně 8500 let staré, tedy z doby, kdy v Evropě žili lovci a sběrači. Pokud se to potvrdí, změní to způsob, jakým jsme dosud přemýšleli o tom, jak se tito lidé organizovali v krajině.

O lidech žijících v Evropě na přelomu pleistocénu a holocénu (období začínající 11 700 let před současností, pozn. red.) se dosud přemýšlí jako o malých skupinách. Jestli postavili něco takového, byl to pro ně pravděpodobně jakýsi kotvicí bod v krajině, kde se zřejmě pravidelně scházelo vícero skupin. O propojenosti různých skupin máme vědomosti z etnografie i genetických výzkumů, tento objev nám ale může pomoct pochopit, jak a proč setkání probíhala.

Není ale překvapivé, že něco takového vůbec dokázaly malé skupiny lovců a sběračů postavit?

To paradigma, že lovci a sběrači neuměli nebo nebyli ochotni stavět větší stavby, nalomil už výzkum tureckého naleziště Göbekli Tepe (zřejmě chrámový komplex, jehož stáří se odhaduje na devět až deset tisíc let př. n. l., pozn. red.). Na konci loňského roku se přidala také studie o nejstarší známé pevnosti, kterou vědci našli na Sibiři a má být stará 8000 let.

Je pravda, že tyto věci moc nezapadají do učebnic. Nález na dně Baltského moře se k nim přidává a poukazuje na to, že bychom měli být v přemýšlení o tom, jak žili pravěcí lovci a sběrači, otevřeni novým výkladům.

Ví se o nějakých dalších podobných stavbách přímo v Evropě?

V Evropě je problém s velmi hustým lidským osídlením. Kdyby ta námi zkoumaná zeď nebyla pod vodou, velmi pravděpodobně už by byla rozebraná. O několika dalších podobných stavbách víme ale například z Kanady a USA nebo z pouští v Africe. Ty jsou ale většinou mladší a nejsou spojovány s lovci a sběrači žijícími nomádským způsobem života.

Jak moc jste si vůbec jistí, že jde opravdu o dílo lidí?

Možná by to přesněji popsali moji kolegové geologové, ale samozřejmě jsem to s nimi probíral, a tak to mohu zjednodušeně popsat. Není moc možností, jak by příroda něco takového mohla vytvořit. Teoreticky se dá uvažovat o tsunami, což je pro situaci v Baltském moři netypické. Navíc se struktura nachází na jižní straně hřbetu, který by energii z vln utlumil.

Další přírodní příčinou by mohl být sesuv ledu. Tady ale proti mluví to, že při takové události vznikají většinou o hodně větší útvary s výškou deseti metrů a víc. Proti mluví i to, že zeď je v různých místech různě vysoká, ale sesuvy ledu vytváří rovnoměrné stěny.

Žádný další přírodní způsob se nenabízí. Máme tedy jen dva, které jsou velmi nepravděpodobné. Proto si myslíme, že to postavil člověk.

Co potřebujete najít, aby se lidský původ definitivně potvrdil?

Najít stoprocentní důkaz je vždycky komplikované, ale obyčejně se v okolí staveb dají najít nějaké pozůstatky po lidské přítomnosti. V tomto případě by to mohly být například zbytky zbraní používaných k lovu nebo nástrojů na porcování ulovené zvěře. My je budeme určitě hledat, problém je ale v tom, že ta zeď je kilometr dlouhá a potápěči, kteří se k ní dostanou, budou mít na hledání vždycky jen 20 až 25 minut na jeden ponor.

Kromě toho ještě musíme získat další informace o místní topografii. Už víme, že na jih od tohoto místa bylo jezero, ale zatím neznáme jeho přesné tvary ani to, jak se v čase vyvíjela úroveň jeho břehů.

Čeká nás tedy ještě hodně práce. Jsme teprve na začátku.

Když jsem já sám poprvé navštívil archeologické naleziště, překvapilo mě, že například i tisíce let staré střepy z keramiky se mohou povalovat přímo na zemi, kam se z půdy dostávají díky erozi. Někdy tedy ani není potřeba kopat. Jak je tomu ale na dně moře?

V bývalém jezeře jsou rašelinové vrstvy, které jsou staré deset tisíc let a více. V těchto vrstvách by se teoreticky měl dobře zachovávat organický materiál. Problém je ale v tom, že to jezero je velmi velké a my můžeme vykopat jen velmi malé segmenty.

Jaké jsou šance na úspěch, se tedy dost těžko odhaduje. Vzhledem k tomu, že se žádná taková stavba na dně Baltského moře zatím nikdy nenašla a nezkoumala, nemáme to s čím porovnat. Prostě nám nezbývá než to zkusit a pak uvidíme.

Nabízí se nějaká možnost zpřesnění datace vzniku stavby?

Víme, že oblast zatopilo moře před osmi a půl tisíci lety, takže mladší být nemůže. Vrstvy v jezeře přímo u zdi jsme podle organických nálezů datovali 10 000 a víc let do minulosti. Problém je v tom, že jezero a zeď stratigraficky úplně nenavazují. Jsou sice opravdu blízko u sebe, ale není to tak, že by do sebe zapadaly jako puzzle.

Nabízí se možnost provést jiné metody datování, jako je například luminiscence, pomocí níž jde zjistit, kdy na danou vrstvu naposledy dopadlo sluneční světlo. Budeme na to ale potřebovat víc peněz a ještě nedokážu říct, jestli se nám to povede. I o tom je ostatně naše studie. Jejím cílem je přinést téma na stůl a ukázat všem, že se našlo něco, čemu nerozumíme, a že by bylo dobré to víc prozkoumat.

Co vás přivedlo k přesvědčení, že zeď byla nástrojem pro zefektivnění lovu zvěře?

Přemýšleli jsme nad vícero variantami. Teoreticky mohlo jít například o prastarý přístav nebo plážovou hráz. U lovců a sběračů, kteří nežili usedlým životem, by něco takového ale nedávalo smysl. Největší smysl dává, že stavba měla něco společného s obživou.