Článek
Írán už je čtvrtým dnem terčem izraelských útoků a místní obyvatelé zažívají obrovskou nejistotu a strach. Oficiálních informací je málo, šíří se různé fámy a lidé se snaží uniknout na bezpečnější místa - především pak z hlavního města Teheránu, píší světová média.
V neděli se v celé íránské metropoli tvořily dlouhé fronty před čerpacími stanicemi. Podle serveru CNN může jedno auto načerpat maximálně 25 litrů benzinu. Obdobné omezení přijaly některé banky, které nastavily limity pro výběr hotovosti z bankomatů.
Mnoho lidí se snažilo odjet do odlehlých oblastí země, pryč od potenciálních izraelských cílů, ale kvůli dopravním zácpám se nedokázali dostat ani z provincie, napsal zpravodajský server BBC News.
„Teherán není bezpečný,“ řekl perské verzi BBC jeden z obyvatel hlavního města. „Neozývají se tu žádné sirény ani varování před izraelskými útoky. Slyšíme jenom výbuchy a doufáme, že nebyl zasažen náš dům. Ale kam můžeme jít? Zdá se, že nikde není bezpečno,“ dodal.
Stejné scény s dlouhými frontami před benzinkami se odehrávají také ve městě Šíráz, kde si obyvatelé pořizují zásoby jídla, vody a plenek pro děti, napsala CNN. Automobily plné rodin s kufry a vodou přivázanými na střeše míří z města na venkov.
Překvapivé útoky na Írán, které začaly v pátek, poukázaly na zjevnou nepřipravenost země na válku - včetně nedostatku krytů, bunkrů nebo funkčních sirén, napsal list The New York Times (NYT). Lidé, s nimiž se deníku podařilo spojit, uvedli, že si nejsou jisti, jestli mají jít do práce, nebo zda mají jít studenti do školy - což je v době vrcholícího období závěrečných zkoušek krušné dilema.
Jedna Íránka řekla BBC, že už dvě noci nespala. Dodala, že jí nynější situace připomíná bombardování a chození do krytů, které jako dítě zažívala v 80. letech během íránsko-irácké války. „Rozdíl je v tom, že tenkrát jsme při útocích slyšeli sirény nebo varování. Ale teď se nic z toho neozývá.“
Další žena v Teheránu se novinářům svěřila, že uvažovala o tom, že město opustí, aby unikla útokům. „Všichni bychom chtěli odejít do menších měst nebo vesnic, kamkoli to půjde, ale máme tu své milované a blízké, na které musíme myslet. To, co zažíváme, vůči nám není fér. Všechny ty dny plné strachu, vyčerpání a stresu,“ dodala pro perskou BBC.
Někteří lidé také dostali varování od izraelské armády, která vyzvala všechny Íránce, aby opustili oblasti v blízkosti vojenských zařízení. „Jak máme vědět, kde je vojenské zařízení a kde není?“ reagoval na to jeden z obyvatel Teheránu.
Íránce také druhý den útoku přímo oslovil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který prohlásil, že „nastal čas, aby se Íránci sjednotili a postavili se za svou svobodu“.
Íránský režim se v zemi netěší příliš velké popularitě a lidé mají v živé paměti brutální potlačení prodemokratických protestů a disentu. Výzva izraelského vůdce nicméně nepadá na úrodnou půdu, napsal server CNN. Mnozí z těch, s nimiž novináři CNN hovořili, si nepřáli být citováni, a to ani anonymně, ale nikdo z nich nevyjádřil podporu Netanjahuovým výzvám ke vzpouře.
„Izrael podceňuje naši lásku k vlasti; představa, že by nás bombardování našich domovů, zabíjení našich dětí poslalo do ulic, je šokující. Chceme žít v míru, ať už se nám režim líbí, nebo ne,“ řekl CNN šestatřicetiletý muž, který si přál zůstat v anonymitě.
