Hlavní obsah

Nízké zásoby plynu v Evropě mohou prodloužit napětí na trhu, píše agentura

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Podle Mezinárodní agentury pro energii nízké zásoby zkapalněného zemního plynu zvyšují závislost Evropy na globálních dodávkách. Do března 2027 by navíc zásoby mohly klesnout pod deset procent skladovací kapacity.

Článek

Globální trh s plynem by mohl zůstat napjatý hluboko do roku 2027. Kvůli mimořádně nízkým zásobám plynu v evropských zásobnících před začátkem topné sezony totiž bude mít izraelsko-americká válka proti Íránu na dodávky plynu výraznější účinek, uvedla ve své úterní zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Nízké zásoby zvýší závislost Evropy na globálních dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména v období nejvyšší spotřeby. To platí hlavně v případě, že bude zima chladnější, než se očekává, dodala IEA.

Zásoby plynu v Evropské unii by podle agentury mohly do konce března 2027 klesnout pod deset procent skladovací kapacity. Tento scénář počítá s chladnějším počasím, než je dlouhodobý průměr, a také s pokračujícím narušením dodávek LNG přes Hormuzský průliv.

Nízké zásoby mohou také vyostřit konkurenci o dostupné dodávky LNG mezi Evropou, Asií a Jižní Amerikou. Tyto regiony mají omezené možnosti skladování a budou soupeřit o omezený počet dodávek, které lze přesměrovat podle aktuální poptávky. To by mohlo v nadcházející zimě zvýšit tlak na ceny plynu.

Ceny plynu v Asii a v Evropě jsou už na nejvyšší úrovni od krize v dodávkách v letech 2022 a 2023. Faktické uzavření Hormuzského průlivu omezilo dodávky z Kataru a Spojených arabských emirátů o více než 60 miliard metrů krychlových.

Růst dodávek LNG, zvláště ze Severní Ameriky, a flexibilnější obchodní dohody pomohly zmírnit dopad šoku způsobeného přerušením dodávek z Hormuzského průlivu. Letos by se ale globální dodávky LNG mohly ve srovnání s loňským rokem snížit o rekordní tři procenta, což znamená téměř 20 miliard metrů krychlových.

Globální poptávka by se pak měla podle odhadů snížit zhruba o 1,5 procenta, tedy téměř 65 miliard metrů krychlových, a to kvůli poklesu poptávky na Blízkém východě, nižší spotřebě v evropském průmyslu a přechodu z plynu na uhlí v mnoha asijských zemích.

Doporučované