Článek
„Nedávno unikly některé tajné dokumenty a tohle není pořad, ve kterém se Vás snažíme dostat, ale chci se na to zeptat. Říká se v nich, že je Vám nyní 81 let,“ obrátil se minulé pondělí moderátor Seth Meyers na svého hosta v pořadu Late Night, kterým nebyl nikdo jiný než americký prezident.
„Kdo vám to k čertu řekl? To je tajné,“ odpověděl pohotově a se smíchem Joe Biden.
Bylo to počtvrté od jeho zvolení, co se šéf Bílého domu nechal zpovídat v podobném typu pořadu. Tentokrát však za poněkud jiných podmínek: Už za pár měsíců se rozhodne, jestli bude Biden smět zůstat v Oválné pracovně i na druhé funkční období. Náhlou Bidenovu účast tak nelze chápat jinak než jako součást jeho snahy zabodovat u voličů.
Vtip na vysoký věk téměř jistě nezazněl ve vysílání náhodou. Jde o jednu z hlavních obav, které Američané ve spojení s prezidentem cítí. Už nyní je ostatně nejstarší hlavou Spojených států a v případě svého úspěchu v listopadových volbách by mohl funkci opustit až v 86 letech.
Téma vysokého věku znovu vyvstalo, když ho nedávno zvláštní vyšetřovatel ministerstva spravedlnosti ve své zprávě označil za „dobromyslného staříka se špatnou pamětí“. Už tehdy se Biden ohradil a bylo jasné, že se škodlivou nálepkou bude muset něco udělat.
Bidenův zdravotní stav
Veřejnost se minulou středu dozvěděla výsledky každoroční zdravotní prohlídky amerického prezidenta. Joe Biden podle ní cvičí nejméně pět dní v týdnu, a i když se léčí třeba se spánkovou apnoí, je prý v dobrém zdravotním stavu, způsobilý ke službě a i nadále plně vykonává všechny své povinnosti.
Součástí prohlídky nicméně nebyly kognitivní testy, ke kterým Bidena zvlášť jeho republikánští protivníci vyzývají. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová na dotaz novinářů odpověděla, že prezident tento test nepotřebuje.
Zatímco se tak ještě nedávno zdálo, že Bidenův tým prezidenta kvůli jeho přešlapům – připisovaným právě jeho věku – spíše schovává, dnes jako bychom pozorovali obrat o 180 stupňů. Prezidentova „nová verze“ se nyní vehementně snaží dokázat, že navzdory věku zvládá všechny důležité povinnosti.
Akční Biden
Vystoupení v pořadu zahrnovalo vtipkování o konspiračních teoriích spojených s popovou hvězdou Taylor Swift i zastávku na newyorskou zmrzlinu. Tam prezident mimo jiné prohlásil, že doufá, že během týdne dojde k příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
Podle webu CNN tím prezident vyjednavače, kteří na příměří pracují, zaskočil. Biden ale bezpochyby ví, proč na dění na Blízkém východě upozorňuje. Rozdělení demokratů v této otázce je pro něj totiž stále větším politickým problémem a existuje reálná možnost, že kvůli svému poměrně proizraelskému postoji ztratí hlasy mladých voličů i arabských Američanů, kteří s ním nesouhlasí.
K „lovu“ mladých už jeho kampaň ostatně využívá i platformu TikTok, od které se až do letošního února držela dál. Spolupracuje také s populárními influencery.
Noční talkshow ale není jediný důvod, proč se Biden teď jeví akčněji. Zmínit je třeba i jeho zapálené vyjednávání s republikány o prodloužení rozpočtového provizoria, ke kterému minulý týden opravdu došlo, nebo jeho čtvrteční osobní návštěvu na hranicích s Mexikem, kde dlouhodobě bují migrační krize, což mu rádi připomínají republikáni.
(Ne)omylný Trump
Ve stejný den se ostatně na jižní hranici USA vydal i Donald Trump, který bude v listopadu s velkou pravděpodobností znovu Bidenovým soupeřem. Exprezident se donedávna přímé kritice Bidenova věku spíše vyhýbal a svého nástupce se snažil vykreslit jen jako nekompetentního, případně o něm mluvil jako o „ospalém Joeovi“. Jak se ale zdá třeba z jeho nedávného příspěvku na instagramu, zdrženlivost šla stranou.
To samé ale platí i pro Bidena, který na oplátku vytáhl kartu Trumpova vysokého věku právě během svého vystoupení v Late Night. „Musíte se podívat i na toho druhého,“ prohlásil o svém 77letém rivalovi. „Je mu asi tolik jako mně, ale nepamatuje si jméno své ženy.“
Prezident ve svém rýpnutí odkazoval na únorovou konferenci konzervativců v Marylandu, kde se zdálo, že Trump během svého projevu označil svou manželku Melanii jako Mercedes. Exprezidentova kampaň přišla s vysvětlením, že se politik jen odkazoval na bývalou poradkyni Bílého domu Mercedes Schlappovou a lidé jeho slova vytrhli z kontextu.
Trump a NATO
Šance na znovuzvolení Donalda Trumpa se s každým kolem amerických primárek zvyšují. Z představy exprezidenta v Bílém domě se ovšem většině evropských lídrů ježí vlasy. Co Evropu může potkat?
I kdyby to byla pravda, Trumpa to zdaleka nezbavuje otazníků kvůli jiným přešlapům. V uplynulých týdnech si například spletl svou poslední republikánskou oponentku Nikki Haleyovou s bývalou předsedkyní sněmovny Nancy Pelosiovou, tvrdil, že v roce 2016 porazil Baracka Obamu, nikoliv Hillary Clintonovou, a varoval, že země je na pokraji druhé světové války.
Zkrátka už delší dobu to vypadá, že co se týče přeřeků a omylů, Trump s Bidenem si příliš nemají co vyčítat.
Staří jako strašák
Vysoký věk ale zůstává v americké politice velkým tématem a letošní volby oživily debaty o tom, zda není namístě zvážit věkovou hranici pro volené představitele. Takové úvahy podpořil například i lídr republikánských senátorů Mitch McConnell, který loni několikrát upadl či zamrzl přímo před novináři.
Dvaaosmdesátiletý politik sice minulý týden oznámil, že se pozice vůdce senátní menšiny na podzim vzdá, nemění to ovšem nic na faktu, že americké politické špičky jsou často v pokročilém důchodovém věku.
Například nejstaršímu členovi Kongresu Chucku Grassleymu je 90 let a křeslo v Senátu drží již od roku 1981. To je pro zajímavost rok, kdy trojice nyní nejmladších senátorů – Jon Ossoff, J. D. Vance, Katie Brittová – ještě ani nebyla na světě.
Problém vysokého věku
Lednový průzkum z dílny NBC News ukázal, že vysoký věk trápí voliče nejen v případě Bidena, nýbrž i ve spojení s exprezidentem Trumpem. Faktem však zůstává, že Biden jím znepokojuje dokonce tři čtvrtiny voličů.
Průzkum dále odhalil, že více Američanů má obavy kvůli Bidenovu stáří než kvůli Trumpovým právním problémům. Zmiňované výsledky jsou navíc v podstatě stejné jako na podzim, kdy NBC provedla průzkum naposledy.
Zdravotní stav každého jedince je samozřejmě individuální, pravdou nicméně zůstává, že po osmdesátce lidem zpravidla začíná viditelně upadat mentální kapacita i fyzické funkce. Často se tak potýkají třeba s nemocemi pohybového aparátu nebo neurodegenerativními onemocněními, přičemž tyto problémy se ve vyšším věku sdružují a sčítá se jejich invalidizující potenciál.
Odpověď na otázku, zda by o tom, kdy skončí ve funkci, měli rozhodovat voliči či lékaři, však není tak jednoduchá už jen kvůli rozdílnému stavu jednotlivých politiků či jejich snadno odhadnutelné neochotě zkrátit si kariéru. Někteří pak takový vývoj dokonce označují za protiústavní.
Věkový limit by totiž vyžadoval změnu americké ústavy. Žádný dodatek k ní kvůli složitému schvalovacímu procesu přitom nepřibyl už více než 30 let.
