Trump se v Georgii vydal úřadům, pak zveřejnil fotku z vězení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jak se zdá z nejnovějších průzkumů veřejného mínění, ani obvinění z trestných činů se nepodepisují na Trumpově oblibě mezi republikány. Nadále si drží pozici favorita na vítězství ve stranických primárkách. Od druhého adepta – floridského guvernéra Rona DeSantise – si mezi registrovanými voliči dlouhodobě drží náskok více než 35 procentních bodů.

Jednadevadesát obvinění, kterým Donald Trump momentálně čelí, dokonce ani případné odsouzení přitom exprezidentovu prezidentskou kampaň po formální stránce nijak neovlivní. Ústava totiž od kandidátů na prezidenta vyžaduje pouze to, aby se narodili v USA, bylo jim nejméně 35 let a aby byli alespoň 14 let rezidenty země.

Na mnoho dalších potenciálních scénářů však Američané nemají odpověď, jelikož vstupují na značně neprobádané území. Pokud by Trump ve volbách zvítězil, teoreticky by si mohl později udělit milost. Pokud by ho však obvinění dostala za mříže ještě před volbami, nikdo s jistotou neví, co by se dělo dále.

Nutno zdůraznit, že samotný exprezident jakékoli porušování zákonů odmítá a veškeré právní kroky proti jeho osobě označuje za hon na čarodějnice. Nic to ovšem nemění na tom, že pokud by mu soudci za všechna dosud vznesená obvinění dali maximální trest, hrozilo by mu více než 700 let za mřížemi.

To je nicméně vysoce nepravděpodobné. Například proto, že američtí soudci jsou shovívavější k osobám s dosud čistým rejstříkem. Případné tresty si navíc odsouzený v některých případech může odpykávat paralelně.

Jaká všechna obvinění mohou Trumpa – teoreticky – dostat za mříže?

Když se poslední prezidentské volby (rok 2020) nevyvíjely v Trumpův prospěch, exprezident a jeho spojenci se měli snažit zvrátit výsledek ve státě Georgia, kde dvě přepočítávání hlasů potvrdila, že Joe Biden ve státě těsně zvítězil. Podle nahraného telefonátu, který byl zveřejněn v lednu 2021, Trump dokonce žádal tamního státního tajemníka, aby mu potřebné hlasy našel.

Právě záznam tohoto hovoru spustil vyšetřování celé kauzy, které běželo více než dva roky. V pondělí 14. srpna ovšem došlo k významnému vývoji: Okresní prokurátorka Fani Willisová obvinila Trumpa a 18 jeho spojenců, mezi které patří například i jeho právník Rudy Giuliani nebo bývalý personální šéf Bílého domu Mark Meadows, z rozsáhlé trestné činnosti.

Obžaloba čítá celkem 41 obvinění z trestných činů podle státního práva a 13 z těchto bodů je vzneseno proti Trumpovi.

Nejzávažnějším z nich je podle webu Politico údajné porušení státního zákona o ovlivňování a korupci, obecně známého jako RICO, za které jsou běžně stíháni mafiánští bossové a gangy a které by samo o sobě mohlo uznaným viníkům vynést až 20 let za mřížemi.

„Je to mnohem větší než Watergate. Je to zcela jiná dimenze,“ popsal ve vysílání CNN Trumpovo nejnovější obvinění bývalý poradce Nixonova Bílého domu John Dean. „Dotýká se to samotných základů demokracie. Nixon sice zneužil některé pravomoci a překračoval je, když neměl, ale nebral si na paškál základy země.“

Obžalovaní se mohli dobrovolně vydat úřadům ve státě Georgia do poledne 25. srpna. Trump tak ve věznici v okrese Fulton udělal mezi posledními za přítomnosti svých podporovatelů i novinářů.

Na místě vznikla také jeho první vězeňská fotografie, kterou později zveřejnil na platformě X (dříve známé jako twitter). Doplnil ji slovy o zasahování do voleb a nevzdávání se s odkazem na web, na němž je možné přispět na jeho kampaň před prezidentskými volbami v příštím roce.

Ačkoliv to bylo už počtvrté, kdy se kvůli některému z obvinění vydal úřadům, zkušenost s tím, že by se tak stalo ve vězení - a ještě tak problematickém jako je podle agentury AP to v okrese Fulton - dosud Trump unikal.

Bývalému prezidentovi hrozí v případě plného uznání viny až 76,5 roku za mřížemi.

Výsledků prezidentských voleb v roce 2020 se týká i Trumpův asi nejznámější právní problém. 

Zatímco se totiž exprezident pomalu loučil s Bílým domem a selhávaly i jeho údajné - a již zmiňované - snahy o zvrácení výsledků v Georgii, stále vytrvale živil svou konspirační teorii o „ukradených volbách“.

Vrcholem snahy o zvrácení výsledků prezidentského klání byl 6. leden a útok Trumpových příznivců na Kapitol, sídlo amerického Kongresu, kde tehdy měly být potvrzeny výsledky volebního souboje. Vlivem násilných událostí bylo mnoho lidí zraněno a několik jich přišlo o život.

Exprezidentova možná role v celé kauze se dostala do hledáčku vyšetřovatelů, před kterými mimo jiné vypovídal i Trumpův viceprezident Mike Pence, po jehož smrti někteří z útočníků na Kapitol volali. Veškerá snaha pak vedla až k nynějším obviněním.

Trump není obviněný za samotného podílu na útoku na Kapitol. Obvinění se týkají jeho skutků ve dvou měsících, které mu předcházely: údajné snahy zabránit sčítání a certifikaci volebních hlasů nebo cíle přesvědčit Kongres, aby výsledky voleb neuznal.

Podle federálních prokurátorů se měl dopustit celkem čtyř trestných činů: spiknutí s cílem podvést USA, spiknutí s cílem mařit úřední postup, maření a pokusu o maření úředního postupu a spiknutí, které ohrozilo volební práva milionů Američanů.

Posledního bodu se týká i zajímavost, na kterou na twitteru upozornil amerikanista Jan Beneš. Žaloba v něm „vychází ze série zákonů o občanských právech, které vznikly krátce po občanské válce. Říká se jim také Zákon o Ku Klux Klanu a uspěly v eliminaci klanu a násilí na afroamerických voličích“.

V tomto případě podle Politica Trumpovi hrozí maximální trest odnětí svobody 55 let.

Když Trump odešel z Bílého domu, odnesl si s sebou některé vládní dokumenty, které byly převezeny do jeho floridského sídla Mar-a-Lago. V některých případech šlo o materiály klasifikované jako „přísně tajné“ a podle federálních prokurátorů Trump bránil opakovaným pokusům vlády o jejich získání, což loni v srpnu vedlo až k razii v rezortu.

Podle obžaloby Trump nařizoval svým pracovníkům, aby krabice s vládními dokumenty přemisťovali nebo ničili bezpečnostní záznamy, které by dění v Mar-a-Lago zachycovaly. Nejméně ve dvou případech měl exprezident navíc ukázat utajované dokumenty osobám, které nebyly oprávněny do nich nahlížet.

Původní červnová žaloba obvinila Trumpa z 37 trestných činů, koncem července ovšem žalobci přišli s revidovanou verzí, která přidala tři nová obvinění. Bývalý prezident se považuje za nevinného, body žaloby ho ale obviňují například z úmyslného zadržování informací o národní obraně, což spadá pod americký zákon o špionáži.

Spolu s bývalým prezidentem čelí vlastním obviněním i jeho asistent Walt Nauta a jeden ze zaměstnanců Mar-a-Lago Carlos De Oliveira.

Soudní proces je momentálně naplánován na 20. květen příštího roku a odehraje se na Floridě. V té době již ale pravděpodobně skončí republikánské primárky a začne finální boj vítězného politika proti demokratickému kandidátovi.

Tento proces by mohl Trumpovi v nejhorším případě vynést v součtu až 450 let za mřížemi.

Tento případ nás vrací až do roku 2016, kdy se konaly prezidentské volby, ve kterých Trump zvítězil a na následující čtyři roky usedl v Bílém domě. Jeho úspěch však tehdy mohla zmařit pornoherečka Stormy Daniels, která chtěla vyjít na světlo s tvrzením, že s podnikatelem měla poměr, což Trump dodnes popírá.

Aby se vyhnul skandálu, koupil si její mlčení za 130 tisíc dolarů (zhruba 2,8 milionu korun), které Daniels vyplatil jeho právník Michael Cohen. Tomu pak Trump částku splácel v sérii plateb prostřednictvím své společnosti, splátky ovšem podle žalobců maskoval jako právní výdaje firmy, čímž porušil newyorské zákony.

Velká porota v New Yorku Trumpovo obvinění odhlasovala v březnu a tamní prokurátoři vznesli na jeho adresu obvinění z celkem 34 trestných činů. Žalobci a Trumpův obhájce se podle serveru Politico v současné době zabývají otázkami dokazování a vedou předsoudní spory, včetně Trumpovy žádosti o přenesení případu k federálnímu soudu.

Soudní proces je naplánován na 25. března roku 2024, kdy budou primárky v plném proudu. S největší pravděpodobností u něj ve prospěch obžaloby bude svědčit i sám Cohen, který se již dříve – během vlastního soudního řízení – obrátil proti Trumpovi.

Pokud by Trumpa v tomto procesu usvědčili ve všech bodech obžaloby, mohlo by mu hrozit až 136 let vězení.

Výše nastíněné Trumpovy problémy ale nejsou jediné, kterým politik čelí, jde pouze o ty nejzávažnější. V následujících případech už Trumpovi nehrozí odnětí svobody, protože jde o občanskoprávní spory.

Exprezident se například odvolává proti rozsudku poroty na Manhattanu, která ho v květnu shledala odpovědným za to, že v polovině 90. let sexuálně zneužil novinářku E. Jean Carrollovou a poté ji v roce 2022 pomluvil, když o tom lhal.

Soud Carrollové přiznal odškodnění ve výši pěti milionů dolarů (více než 109 milionů Kč). Ta chce ovšem za urážlivé výroky, které Trump na její adresu pronesl po vynesení verdiktu, ještě dalších 10 milionů dolarů (zhruba 219 milionů Kč). Dvojice tak bude muset k soudu znovu; proces by měl začít v lednu příštího roku.

Po dlouhém vyšetřování pak loni v září podala newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová občanskoprávní žalobu na Trumpa, výkonný tým jeho společnosti Trump Organization a jeho nejstarší děti. Trump se podle ní měl dopustit například toho, že nafoukl své čisté jmění o miliardy dolarů, aby získal lepší podmínky od věřitelů a pojišťoven.

Soudní řízení by v tomto případu mělo začít v říjnu tohoto roku.

Článek jsme aktualizovali o nejnovější vývoj v kauze zasahování do výsledků voleb v Georgii.